Chrášťovice (Mladotice)
Z Multimediaexpo.cz
Chrášťovice jsou vesnicí v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Mladotice, 8,5 km severovýchodně od Manětína. Ve vsi žije okolo 90 obyvatel, její katastrální území je 422,67 ha a PSČ všech adres je 331 41.
Obsah |
Historie
Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Okolo roku 1480 zastavil plaský klášter Chrášťovice s mlýnem spolu s půlkou Potvorova Gotfrýdovi ze Žebnice. Po smrti jeho potomka Karla Bernáška ze Žebnice postoupila vdova Anna z Vitenfelsu Chrášťovice s dílem Potvorova pastorkyni Dorotě z Pernštejna. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav Koc roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství. Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi 12 statků, na kterých hospodařili: Martin Černík, Šimon Spina, Jiří Rohm, Linhart Bláha, Filip Rohm, Jiří Lorenc, Jiří Šteiner, Havel Bláha, Jakub Prudký; Lukšovský a Černíkovský statek byly pusté, mlýn pod vsí vypálený. Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku pánů z Meggau. V letech 1665–1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové. Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850–1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou. V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, žilo v nich 183 obyvatel. Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946–1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice. V té době už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. Od roku 1960 jsou Chrášťovice součástí obce Mladotice.
Hospodářství
V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí, Barbora, ještě později vznikl důl Karel. Těžba zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války, po jejím konci však byla zastavena. Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní JZD, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Státní statky a lesy.
Památky
V Chrášťovicích lze dodnes šachtičky upomínající těžbu uhlí. Cestou k jezeru půjdete kolem Spáleného mlýna a studánky.
Okolí
Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.
Reference
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Chrášťovice; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 3. (2004/2005), č. 1, s. 2.
| Obec Mladotice |
|---|
|