V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Okres Plzeň-sever

Z Multimediaexpo.cz

Okres Plzeň-sever – poloha v rámci kraje a ČR

Okres Plzeň-sever (Severní Plzeňsko) se nachází v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. Sídlem okresu je Plzeň, která ovšem není jeho součástí. Rozlohou 1286,79 km² i počtem obyvatel (cca 73 tis.) je okres třetí největší v kraji. Hustota zalidnění 55 obyvatel na 1 km² je v rámci kraje i republiky podprůměrná. Okres tvoří území 98 obcí, z toho 10 měst. V rámci kraje sousedí s okresy Plzeň-město a Plzeň-jih (na jihu), Rokycany (na východě) a Tachov (na západě). Severovýchodní hranici má okres společnou se Středočeským krajem, okresem Rakovník. Na severu území má krátký, asi čtrnáctikilometrový úsek hranice s Ústeckým krajem, okresem Louny, a na severozápadě hraničí s Karlovarským krajem, okresem Karlovy Vary a Cheb. Nejdelší hranici (45 km) má severní Plzeňsko s tachovským okresem.

Pohled na město Plasy s cisterciáckým klášterem.

Od reformy veřejné správy, která vstoupila v platnost 1. ledna 2003 je území okresu tvořeno dvěma správními obvody obcí s rozšířenou působností – Nýřany a Kralovice. Správní obvod Nýřany je tvořen i velkým množstvím obcí, které mají podstatně výhodnější spojení s Plzní než právě s Nýřany. Tyto obce ale nemohly být přeřazeny přímo pod správu města Plzně, protože by se tím správní obvod krajského města neúměrně zvětšil a došlo by ke značným rozdílům mezi hranicemi okresů a správních obvodů. Proto bylo přímo v Plzni v objektech bývalého okresního úřadu otevřeno detašované pracoviště MěÚ Nýřany. Správní obvody jsou dále členěny na pověřené obce: ve SORP Nýřany jsou to kromě Nýřan ještě Všeruby, Město Touškov a Třemošná. V obvodě Kralovice jsou kromě Kralovic dále pověřené obce Plasy a Manětín.

Obsah

Vývoj územní struktury

Barokní zámek v Manětíně.

Vývoj hranic okresu

Okres vznikl v červenci 1960 sloučením obcí ze severní, severozápadní a severovýchodní části dosavadního okresu Plzeň, většiny obcí okresů Plasy, a některých obcí z okresů Stod, Stříbro, Toužim a Podbořany. K datu vzniku tvořilo okres 122 obcí a okres měl rozlohu 1377 km².

K první změně okresní hranice došlo v roce 1962, kdy byla obec Sulislav přeřazena do okresu Tachov, v roce 1964 byla do karlovarského okresu logicky připojena obec Chyše, od Plzně vzdálená přes 50 km. V roce 1976 byla provedena delimitace okrajových obcí Křimice, Radčice a Červený Hrádek do okresu Plzeň-město. O 27 let později, v roce 2003, byly k Plzni připojeny také Malesice. Poslední, a zároveň největší, změna okresní hranice nastala v roce 2007, kdy byly v souvislosti se sjednocováním hranic správních obvodů a okresů přeřazeny obce Kyšice, Dýšina a Chrást do okresu Plzeň-město. Paradoxně se však zatím nestaly přímou součástí města Plzně.

Zaniklá sídla

Ve 20. století zaniklo na území okresu Plzeň-sever několik obcí a osad. Lze je dělit do dvou skupin: sídla zaniklá vlivem poválečného odsunu německých obyvatel a sídla zaniklá vlivem výstavby vodní nádrže Hracholusky.

  • Přestože se severní Plzeňsko nachází již relativně ve vnitrozemí, bývalo zejména v severozápadní části obydleno převážně německým obyvatelstvem. Po odsunu v l. 1945–1946 se tak velké množství sídel vylidnilo a některá z nich se nepodařilo dosídlit ani částečně. Tato často odlehlá sídla později chátrala, až zcela zanikla. Jedná se konkrétně o obce a osady Balková (nedaleko Tisu u Blatna, 89 obyv. v r. 1921), Ovčí Hora (20 obyv. v r. 1921), Račín (nedaleko Trhomného, až 127 obyv., dodnes se zachovala jedna budova) a Umíř.
  • Vodní nádrž Hracholusky byla postavena na řece Mži v l. 1959–1964. Na území severního Plzeňska byly zatopeny vesnice Dolany a Těchoděly. Likvidace proběhla mezi roky 1962 a 1964.
Hrázděné domy na náměstí v Úterý

Vývoj počtu obyvatel a obcí

Rok 1869 1930 1961 1970 1980 1991 2001 2008
Počet obcí --- --- 122 106 72 85 102 98 [1]
Počet obyvatel 73 194 99 247 78 583 75 007 74 738 72 500 73 215 73 061

Přírodní podmínky

Struktura povrchu

Nadmořská výška území okresu se převážně pohybuje mezi 400 – 600 m a zvyšuje se postupně směrem k severu. Jižní část okresu je tvořena relativně nízko položenou Plzeňskou pánví (kolem 400 m). Severně od Města Touškov se již začíná zvedat Plzeňská pahorkatina, jejíž vrcholy v nejvyšších partiích přesahují 600 m. Východní hranice okresu je tvořena relativně hlubokým údolím Berounky, v němž také najdeme nejníže položený bod území (305 m). Severozápadní oblasti okresu jsou položené naopak nejvýše. Plzeňská pahorkatina tam již přechází v Tepelskou vrchovinu. Právě v této oblasti se nedaleko Úterý, na hranici s okresem Cheb, nachází nejvyšší bod okresu – Stěnský vrch (762 m). Nejvýše položenou obcí okresu je Bezvěrov (675 m). U nedaleké osady Krašov najdeme významný televizní vysílač pro celou oblast západních Čech, který byl záměrně poškozen v prvních dnech srpnové okupace v roce 1968.

Proboštství v Mariánské Týnici u Kralovic.

Naopak nejníže položenou obcí jsou Nadryby (316 m) - na řece Berounce. K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1314,08 km², z toho:

  • 51,19 % zemědělských pozemků, které z 81,78 % tvoří orná půda (41,86 % rozlohy okresu)
  • 48,81 % ostatní pozemky, z toho 81,33 % lesy (39,70 % rozlohy okresu)

Vodstvo

Celý okres je odvodňován řekou Berounkou (resp. Mží) a jejími přítoky. Pro severní Plzeňsko má největší význam řeka Střela pramenící u Toužimi v Tepelské vrchovině. Na území okresu vstupuje hlubokým kaňonem u Rabštejna, protéká městem Plasy, stáčí se na východ a u Liblína ústí zleva do Berounky. Jejími významnějšími přítoky jsou například Manětínský nebo Kralovický potok.

Hrad Krašov tyčící se nad řekou Berounkou nedaleko Bohů

Řeka Mže vstupuje do okresu v jeho západní části ve vodní nádrži Hracholusky. V jedné z jejích zátok přijímá zleva Úterský potok tvořící přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Tachov. V Plzni po soutoku se všemi tamními řekami se z ní stává Berounka, která se opět objevuje na území okresu a tvoří hranici s okresem Rokycany. U Kaceřova se do ní zleva vlévá potok Třemošná přitékající z oblasti Plzeňské pahorkatiny (od Všerub a Třemošné). U Liblína následuje již zmíněný soutok se Střelou. Po dalších 20 km, na samé východní výspě okresu se do Berounky nedaleko Zvíkovce zleva vlévá potok Javornice, přitékající od Kožlan, který tvoří přirozenou hranici okresů Plzeň-sever a Rakovník. Nejrozsáhlejší vodní plochou okresu je vodní nádrž Hracholusky (cca 470 ha), z čehož přibližně polovina leží již v okrese Tachov. Nádrž má zejména rekreační využití. Velmi pozoruhodná jsou dvě jezera okresu: Odlezelské a Hromnické. Odlezelské jezero vzniklo teprve v roce 1872 vlivem sesuvu půdy, který přehradil rozvodněný Mladotický potok. K sesuvu došlo jednak kvůli vytrvalým dešťům, a jednak také kvůli snížení stability svahu způsobeného výstavbou zářezu železniční trati Plzeň-Žatec. Hromnické jezírko vzniklo závalem odvodňovací štoly v původním břidličném lomu. Vlivem zdejší původní výroby kyseliny sírové z břidlice má jezírko dodnes načervenalou barvu a voda v něm je zcela bez života.

Nerostné bohatství

Severní Plzeňsko je relativně bohaté na nerostné suroviny. Nejvýznamnější surovinou je kaolín, který se dodnes těží v okolí Kaznějova. Používá se zejména k výrobě užitkové keramiky, obkladaček a žáruvzdorných výrobků. Závody na zpracování této suroviny najdeme zejména v nedaleké Horní Bříze. U Žihle a Kožlan se vyskytují cihlářské hlíny. Dnes již většinou vytěžená ložiska černého uhlí se nacházela v Plzeňské pánvi, v okolí města Nýřany, které se díky těžbě stalo průmyslovým střediskem.

Pňovanský železniční most, po kterém překonává železniční trať Pňovany-Bezdružice vodní nádrž Hracholusky

Hospodářství okresu

Okres Plzeň-sever se řadí mezi průmyslově-zemědělské oblasti. Průmyslová výroba je soustředěna zejména do blízkosti Plzně, zatímco největší zemědělská družstva mají svá sídla spíše v centrálních nebo periferních částech okresu. V březnu 2008 byla míra registrované nezaměstnanosti na severním Plzeňsku 3,7 %, což bylo mírně pod průměrem kraje (4,1 %). V poslední době lze pozorovat pokles nezaměstnanosti, což svědčí o zlepšování životní úrovně obyvatel okresu. Počátkem roku 2007 dosahovala nezaměstnanost ještě cca 5 %, v roce 2001 až skoro 6 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mají podle nejnovějších údajů ÚP Plzeň-sever Lochousice (17,5 %). V okolí se jedná ale spíše o výjimku. Nejhorší situace je v odlehlých severozápadních obcích okresu jako jsou Úterý, Bezvěrov nebo Nečtiny. Nezaměstnanost tam dosahuje 10-15 %. Naopak nulovou nezaměstnanost mají obce Dolní Hradiště a Velečín. Relativně nejméně nezaměstnaných je ale v obcích v bezprostřední blízkosti Plzně.

Průmysl

Nejmladším jezerem v Česku je Odlezelské jezero, vzniklé až v roce 1872

I po roce 1989 zůstala nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím okresu výroba keramiky, která byla ale oproti předchozímu stavu omezena a rozdrobena do většího množství podniků. Část výroby zaniklých ZKZ Horní Bříza převzal koncern Lasselsberger, technickou a žáruvzdornou keramiku ale vyrábějí v Horní Bříze například také firmy VUK nebo HOB CerTec. Nové průmyslové závody vznikly v posledních 10 letech při novém úseku dálnice D5 u Nýřan. Jedná se zejména o firmy vyrábějící elektrotechnická a elektronická zařízení – např. DIOSS nebo ZIEGLER Automobiltechnik.

V Heřmanově Huti sídlí sklárny vyrábějící užitkové i nápojové sklo. Na tradici chemické výroby navazuje v Kaznějově podnik OMGD, který se v současné době specializuje na výrobu kyseliny citronové.

Zemědělství

V okrese je 671,98 km² zemědělské půdy, z toho tvoří asi 82 % orná půda. Rostlinná výroba okresu se orientuje zejména na pěstování kukuřice krmné a na siláž, dále také pšenice, ječmene a řepky. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, prasat a drůbeže. Největší statek na okrese sídlí v Únešově a zabývá se výrobou a zpracováním masa a konzervací brambor. Další velká družstva najdeme v Kralovicích, Kožlanech, Hromnicích a Žihli. Oblast severního Plzeňska zásobuje mléčnými výrobky Kralovická mlékárna.

Viklan v žulovém skalním městě nedaleko Tisu u Blatna

Doprava

Silniční doprava

Silniční síť okresu měří celkem 897 km, z toho 19 km dálnic, 82 km silnic I. třídy, 266 km silnic II. třídy a 530 km silnic III. třídy. Dálnice D5 Praha-Plzeň-Rozvadov prochází jihozápadní částí okresu u Nýřan. V celém úseku Plzeň-Rozvadov byla otevřena 6. listopadu 1997. Na severním Plzeňsku jsou z dálnice 3 sjezdy: Plzeň západ, Nýřany a Heřmanova Huť. Přibližně 8 km severně od její trasy je s dálnicí rovnoběžná původní hlavní silnice č. 5, která je dnes vedena jako silnice II/605. Z Plzně vycházejí hvězdicovitě 3 silnice I. třídy. Silnice I/26 směřuje na Domažlice a území okresu se dotýká jen v obcích Zbůch a Líně. Silnice I/20 stoupá z Plzně severozápadním směrem na Všeruby, Únešov, Bezvěrov, Toužim a Karlovy Vary. Silnice I/27 vychází z Plzně přímo na sever směrem na Třemošnou, Plasy, Kralovice a dále na Žatec a Most.

Železniční doprava

Severním Plzeňskem procházejí 3 tratě celostátního významu a 3 lokálky. Nejvýznamnější železniční drahou je trať 170 Praha-Plzeň-Cheb. Na území okresu je vedena mezi stanicemi Plzeň-Křimice a Pňovany (18 km). Je elektrizovaná a dvoukolejná. V současné době probíhá její celková přestavba na parametry železničního koridoru, která si v období od března do června 2008 vyžádala úplné vyloučení provozu mezi Kozolupy a Stříbrem. V žst. Pňovany vychází z hlavní tratě lokálka Pňovany-Bezdružice, která má ale význam pouze pro obsluhu Tachovska.

Údajně nejmenší historické město Evropy Rabštejn nad Střelou.

Druhou významnou železnicí je trať 180 Plzeň-Domažlice. Přestože je jen jednokolejná a bez elektrického provozu, jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky do Mnichova. Na území okresu je mezi stanicemi Vejprnice a Zbůch (13 km). Ze stanice Nýřany vychází desetikilometrová lokálka do Heřmanovy Huti. Pro obsluhu severního Plzeňska má bezesporu největší význam trať 160 Plzeň-Žatec, která vede okresem přibližně mezi stanicemi Třemošná a Blatno (48 km). Také po této trati jsou vedeny i rychlíky, ale ani tato trať není dvoukolejná ani elektrizovaná. Nejvýznamnější stanice na jejím úseku jsou Třemošná, Horní Bříza, Kaznějov, Plasy, Mladotice a Žihle. Z Mladotic vycházela dříve lokálka do Rakovníka, na níž byl ale asi v roce 1997 pro špatný technický stav přerušen provoz v úseku Mladotice-Čistá. Později byl provoz obnoven pouze do Kralovic, a tak byl zbylý jedenáctikilometrový úsek v podstatě odsouzen k zániku.

Cestovní ruch

Severní Plzeňsko je velmi významným rekreačním zázemím Plzeňanů. Najdeme zde čistou nedotčenou přírodu: hluboké a tiché lesy, přitažlivá údolí Střely, Berounky a jejich přítoků nebo jen obyčejnou podhorskou, odlehlou krajinu. Zároveň však můžeme v oblasti obdivovat také mnohé stavební památky od klášterů v Mariánské Týnici a v Plasích přes „barokní perlu západních Čech“ – Manětín, hrad Krašov (hrad) až po stará hornická městečka Úterý a Rabštejn nad Střelou. Velké rekreační možnosti nabízí vodní nádrž Hracholusky na Mži, na jejíchž březích najdeme několik kempů a ubytovacích zařízení. V provozu je tam také sezónní lodní doprava po přehradním jezeře. Za návštěvu rozhodně také stojí méně známá místa okresu, jako jsou např. Nečtiny s novogotickým zámkem nebo románský kostelík v Potvorově. Z přírodních krás jmenujme hlavně povodí Střely mezi Mladoticemi, Manětínem, Rabštejnem a Žihlí. Najdeme tam rozsáhlá lesní žulová skalní městečka se zajímavými úkazy, jakými jsou bezesporu např. viklany. Jižně od Manětína se rozkládá obrovský lesní komplex s rozlohou skoro 100 km2. Velmi pěkné je také údolí Úterského potoka. Jedinou překážkou rozvoje turistického ruchu je špatná dopravní dostupnost některých oblastí pro nemotorizované návštěvníky.

Ochrana přírody

Ve východní části okresu do něj zasahuje výběžek CHKO Křivoklátsko, vyhlášené v roce 1978 se sídlem ve Zbečně na Rakovnicku.

Soutok Berounky a Střely nedaleko Liblína

Na území okresu byly v roce 1978 vyhlášeny 3 oblasti klidu – dnes přírodní parky. Přírodní park Horní Střela má rozlohu 68,5 km2 a zahrnuje hluboké údolí a meandry řeky Střely s širším okolím v oblasti mezi Mladoticemi, Rabštejnem nad Střelou a Žihlí. Dalším přírodním parkem je Manětínská zahrnující lesní komplex jižně od Manětína, a Úterský potok. Dále je jednotlivě chráněno 6 přírodních památek. Všechny jsou ve správě AOPK Plzeň.

Demografické údaje

Vývoj počtu obyvatel v největších a dalších vybraných obcích okresu

Název 1869 1961 1980 2001 2011 2019
Heřmanova Huť 3 134[2] 1 803[3] 1 860[4] 1 755 1 762 1 806
Horní Bříza 328 2 087[5] 3 122[6] 4 487 4 356 4 180
Hromnice 1 851 1 474 1 162 986 1 087 1 240
Chotíkov 584 951 672 751 1 078 1 221
Kaznějov 507 2 120 3 267 2 999 3 031 3 049
Kozolupy 767 1 133 988 902 974 1 092
Kožlany 2 472 1 400 1 392 1 406 1 463 1 439
Kralovice 2 883[7] 2 778 3 224 3 490 3 453 3 478
Líně 379 3 068 2 475 2 239 2 420 2 783
Manětín 3 624 1 767[8] 1 476 1 245 1 154 1 151
Město Touškov 1 388 1 672 1 657 1 712 2 077 2 172
Nečtiny 3 147 930[9] 725 612 620 634
Nýřany 3 176 5 871[10]6 419 6 913[11] 6 965 6 996
Plasy 2 700 2 886 2 768 2 621 2 572 2 716
Tlučná 571 2 680 2 432 2 317 3 036 3 265
Třemošná 1 246[12] 3 917[13] 4 856 4 624 4 878 5 082
Úterý 1 597[14] 507[15] 399 384[16] 416 464
Vejprnice 647 2 964 2 611 2 520 3 910 4 302
Vochov 350 658 536 570 673 1 176
Všeruby 2 179 1 041 957 986 1 227 1 577
Zbůch 347 2 537 2 171 1 864 2 257 2 609
Zruč-Senec 503 1 903 2 105 2 363 2 999 3 341
Žihle 1 450 1 307 1 279 1 419 1 403 1 309
Název 1869 1961 1980 2001 2011 2019

Reference

  1. ↑ Úbytek 4 obcí do okresu Plzeň-město.
  2. ↑ Převážně německá obec.
  3. ↑ Po odsunu Němců.
  4. ↑ Výstavba sídlišť.
  5. ↑ Rozvoj těžby kaolinu a výroby v podniku ZKZ.
  6. ↑ Postupná výstavba sídlišť ve městě.
  7. ↑ Počet obyvatel se skoro 140 let výrazněji nemění.
  8. ↑ Úbytek spojený s odchodem lidí do větších měst a také s odsunem Němců z místních osad (vlastní Manětín měl vždycky převážně české obyvatelstvo).
  9. ↑ Úbytek způsobený odsunem Němců i odlehlostí obce.
  10. ↑ Rozvoj těžby uhlí za posledních 100 let. Maximum počtu obyvatel v roce 1930 – 7 600, později také zasaženy odsunem Němců.
  11. ↑ Největší město okresu
  12. ↑ Před výraznějším rozvojem průmyslu.
  13. ↑ Zahájení výstavby sídlišť.
  14. ↑ Podobný počet obyvatel jako Třemošná ve stejném roce
  15. ↑ Stav 15 let po odsunu Němců.
  16. ↑ 12x méně obyvatel než Třemošná. O 25% méně obyvatel, než před 40 lety.

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Okres Plzeň-sever
          Plzeňský kraj
Okresy kraje:

Domažlice • Klatovy • Plzeň-jih • Plzeň-město • Plzeň-sever • Rokycany • Tachov

   Největší města:

Plzeň • Klatovy • Rokycany • Tachov • Sušice • Domažlice • Stříbro • Nýřany • Přeštice • Dobřany

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Okres_Plze%C5%88-sever“