Chráněná krajinná oblast Lužické hory

Z Multimediaexpo.cz

Chráněná krajinná oblast Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976. Nyní je na rozloze 267 km², určená k ochraně rozmanité krajiny pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů.[1] Tyto význačné geomorfologické útvary jsou doprovázeny zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích (buk, jedle, javor, jilm a doubrava), vlhkými horskými a podhorskými loukami s výskytem vzácných druhů rostlin a nivami potoků. Na území CHKO bylo v roce 2001 celkem 12 maloplošných chráněných území.[2], v roce 2010 již 16.

Obsah

Rozsah oblasti

Území CHKO Lužické hory kromě vlastních Lužických hor zasahuje také do okolních geomorfologických jednotek - do Ještědsko-kozákovského hřbetu, Ralské pahorkatiny a Českého středohoří. CHKO Lužické hory sousedí s Národní park České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce.

Z německé strany navazují na Lužické hory Žitavské hory obdobného charakteru, přírodního i kulturního vývoje, které se liší jen pojmenováním a státní hranicí.[3]

Založení a sídlo CHKO

Správa CHKO v Jablonném, rok 2011

Předchozí období

V roce 1956 bych schválen zákon číslo 40 / 1956 Sb., který uložil založení odborných pracovišť zaměřených na státní ochranu přírody. V tehdejším Libereckém kraji jak ochranu památek, tak přírody zajišťoval Vlastivědný ústav se sídlem v Liberci. Po přijetí citovaného zákona na území Ústeckého kraje byl úkol svěřen samostatnému referátu Krajskému národnímu výboru v Ústí nad Labem. Rada KNV zřídila roku 1958 krajské středisko památkové péče a ochrany přírody. Po vzniku Severočeského kraje k 1. červenci 1960 byl zřízen samostatný referát zde, byl podřízen odboru kultury KNV. Toto středisko připravilo návrhy na zřízení několika CHKO na území kraje včetně CHKO Lužické hory.[4]

Vlastní existence

CHKO Lužické hory byla založena 19. března 1976 výnosem Ministerstva kultury č.j. 6.927/76. Při založení měla na starosti území v rozsahu 265 km² v okresech Děčín, Česká Lípa, v malém i v okrese Liberec. Ve své péči měla 5 státních přírodních rezervací (SPR), 1 chráněné naleziště (CHN) a 3 chráněné přírodní výtvory (CHPV). Prvním sídlem správy CHKO byl v roce 1976 Děčín, od 1. ledna 1979 byla v Jablonném.

Po zrušení krajských národních výborů a jejich středisek byly správy všech CHKO k 1. lednu 1991 předány pod Český ústav ochrany přírody v Praze řízené Ministerstvem kultury. Brzy poté vzniklo Ministerstvo životního prostředí ČR a podřídlo si všech 23 správ CHKO v České republice, začlenilo je do samostatného útvaru. V březnu 1995 ministr zrušil Český ústav ochrany přírody a zřídil dvě nové organizace - Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a Správu chráněných krajiných oblastí. Obě organizace měly sídlo v Praze, po republice mají detašovaná pracoviště.

Své sídlo Správa CHKO Lužické hory musela v roce 1991 opustit (výpověď nového majitele objektu) a přestěhovala se v říjnu do budovy Městského úřadu v Novém Boru na náměstí Míru. Tehdy měla 8 pracovníků. Nový Bor, náměstí Míru. Brzo se ukázaly nové prostory jako nedostatečné, protože se přistěhovaly do budovy další organizace [5][4]

Maloplošná chráněná území

V době svého založení (rok 1976) měla CHKO tyto chráněné lokality:

Po přijetí dalších zákonů byly lokality přeregistrovány do jiných kategorií (NPR, NPP, PR a PP) a postupem času jejich počet vzrostl.

Nynější stav

Správa přesídlila na adresu 471 25 Jablonné v Podještědí, Školní 12. Městečko Jablonné je nyní v okrese Liberec. Počet maloplošných chráněných území dosáhl koncem roku 2010 těchto 16:

Národní přírodní rezervace (NPR)

Národní přírodní památka (NPP)

Přírodní rezervace (PR)

Letecký pohled na znělcovou horu Klíč

Přírodní památky (PP)

Naučná stezka CHKO Lužické hory

Pískovcové Sloní kameny

Poblíž spojovací silnice mezi Jablonným v Podještědí a Chrastavou ve východní části hor začíná naučná stezka s 27 zastaveními. Panely s informacemi jsou věnovány Lužickým a navazujícím Žitavským horám, geologii i přírodě. Stezka končí u zámku Lemberk.[2]

Souřadnice

Reference

  1. ↑ http://www.luzickehory.ochranaprirody.cz/
  2. ↑ 2,0 2,1 PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, strana 23.
  3. ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. Strana 33.
  4. ↑ 4,0 4,1 KUNCOVÁ, Jaromíra. CHKO Lužické hory dvacetiletá. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska, 1996, roč. 4, s. 8. ISSN 1211-9172
  5. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3 : Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Lužické hory, s. 67-69.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_Lu%C5%BEick%C3%A9_hory“