Dopravní podnik města Brna

Z Multimediaexpo.cz

Dopravní podnik města Brna, a.s. (DPmB) je akciová společnost plně vlastněná městem Brnem.

V roce 2008 provozuje Dopravní podnik města Brna dopravu na 13 tramvajových, 47 městských autobusových a 13 trolejbusových linkách v Brně a okolí, přičemž všechny linky jsou od roku 2004 plně zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Je hlavním dopravcem v brněnské městské hromadné dopravě (několik málo spojů městských autobusových linek totiž zajišťují dopravci provozující příměstskou autobusovou dopravu – např. ČSAD Tišnov či Tourbus Brno).

Brněnská trolejbusová síť je největší v Česku, tramvajová síť druhá největší po pražské. Brno bylo prvním městem na dnešním území Česka, kde byla zavedena (tehdy koněspřežná) tramvaj. Vozový park (zejména tramvají) je v Brně rozmanitější než v jiných městech. Podnik zajišťuje provoz MHD ve statutárním městě Brně, některé linky však zajíždějí i do měst Kuřim, Modřice a Šlapanice a obcí Bílovice nad Svitavou, Česká, Kobylnice, Lelekovice, Prace, Sokolnice a Vranov. Příměstská autobusová doprava (regionální linky IDS JMK), zajišťovaná DPmB, obsluhuje několik dalších obcí (např. Hvozdec, Veverskou Bítýšku nebo Ostopovice).

DPmB provozuje též elektrickou lodní dopravu na Brněnské přehradě (v provozu dva okruhy: malý (Brno-Bystrc – Rokle a zpět) a velký (Brno-Bystrc – Veverská Bítýška a zpět)), ta však do IDS JMK není zapojena.

Obsah

Historie podniku

Dopravní podnik města Brna akciová společnost vznikl dne 1. 1. 1998 přeměnou z Dopravního podniku města Brna, státního podniku (byl zrušen bez likvidace). DPMB se v roce 2007 řídil stanovami upravenými a schválenými rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady.

Organizace a vedení podniku

  • Generální ředitel: Ing. Bedřich Prokeš
  • Technický ředitel: Ing. Rudolf John
  • Provozní ředitel: Ing. Jiří Valníček
  • Ekonomická ředitelka: Marie Marhanová (do 31. 12. 2007) Ing. Hana Černochová (od 1. 1. 2008)

Doprava

Tramvajová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku: Tramvajová doprava v Brně

Parní tramvaj

Pomocí inzerce byl vybrán další zájemce a ten zavedl místo koňky parní dráhu. Provoz byl zahájen v roce 1884 opět na trati Pisárky – Královo Pole a nově i na odbočce k Ústřednímu hřbitovu. Kolem roku 1898 začaly neshody mezi městem a provozovatelem. Nedlouho poté celý podnik prodal majitel Rakouské elektrárenské společnosti .

Elektrická tramvaj

Nový správce tratí přebudoval tratě na elektrické (provoz zahájen v červnu 1900) a do konce téhož roku byla zprovozněna třetí trať z náměstí Svobody do Zábrdovic. Linky byly tehdy označeny barvami. V následujících třech letech byly vybudovány další úseky, čímž byla síť dokončena a bez výraznějších změn vydržela do první světové války. Od roku 1913 byly linky označeny čísly. Po válce odešli rakouští pracovníci dopravního podniku. Byly změněny názvy mnoha zastávek. Začalo se s prodlužováním tratí a jejich zdvoukolejňováním. Následovalo rozšíření sítě linek do dalších čtvrtí. Např. v roce 1924 byla zahájena doprava do Maloměřic, o dva roky později do Řečkovic. Padesátá léta přinesla do tramvajové dopravy spoustu inovací, jako třeba regulovaný nástup a výstup cestujících a dálkové ovládání dveří, které zamezilo vyskakování za jízdy. Poprvé došlo ke zrušení tarifních pásem a za jednu cenu se dalo jet buď pouze jednu zastávku nebo až na druhý konec města. V roce 1958 byl zahájen provoz nových vozů typu Tatra T2, pro které byla postavena nová vozovna v Medlánkách. V tomto roce byla zrušena doprava ulicí Kobližnou. Stavba tratí nebo jejich prodlužování ale pokračovalo. V 80. letech probíhala stavba tratí rychlodrážního charakteru do sídlišť na okrajích města. Roku 1980 byla zprovozněna trať do Bohunic, v roce 1983 do Bystrce, do Líšně v roce 1986. Od roku 1963 byly dodávány nové vozy Tatra T3 a od roku 1967 kloubové dvoučlánkové tramvaje Tatra K2. Tyto vozy stále tvoří pilíř vozového parku. V Brně jsou provozu tramvaje Tatra T3 a její modernizace, Tatra T6A5, Tatra K2 a její modernizace, Tatra KT8D5 a její modernizace, Škoda 03T (Anitra) a nově zakoupená Škoda 13T, služební Tatra T2R a odstavené Tatra RT6N1.

Pojem „šalina“

V brněnském hantecu se tramvajím říká šaliny – z původního německého názvu tramvajových linek „Elektrische Linie“ (čti „elektriŠE LÍNYE“).

Autobusová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku: Městská autobusová doprava v Brně

V roce 1930 se ve městě objevily autobusy. Do konce tohoto roku bylo zprovozněno 7 linek, označených písmeny. Jejich provoz byl ztrátový. Autobusová doprava měla v Brně ale až do 50. let spíše doplňkový charakter. Od konce 50. let však autobusy nabyly na významu. Zabezpečovaly dopravu do okrajových částí Brna a do průmyslových podniků, například do líšeňského Zetoru. Význam měly i při výstavbě velkých sídlištních celků – jejich trasa mohla být měněna spolu osídlováním. DPMB provozuje autobusy typů Karosa B 731 a jeho modernizace, Karosa B 732 a jeho modernizace, Karosa B 741, Karosa B 931, Karosa B 941, Karosa B 951, Karosa B 961, Irisbus Citybus 12M, Irisbus Citelis 12M, Irisbus Citelis 18M, Irisbus Crossway LE a minibusy Mave CiBus ENA.

Trolejbusová doprava

Podrobnější informace naleznete v článku: Trolejbusová doprava v Brně

V roce 1949 v Brně vyrazil do ulic tehdy moderní trolejbus. První linka vedla od Hlavního nádraží do Slatiny a do konce téhož roku byly uvedeny do provozu ještě další dvě linky. Jedna vedla z České (tehdy náměstí Rudé armády) do Králova Pole ulicí Botanickou, druhá od tramvajové smyčky Komárově do Tuřan. Linka 23 k tuřanské točně byla později zrušena a linka 21 do Slatiny prodloužena až do Šlapanic. Brno bylo jediné město v ČSSR, kde byla budována trolejbusová síť jako doplněk tramvajové. Trolejbusy se začaly zavádět do nově vystavěných sídlišť (Kohoutovice, Slatina, Bystrc, Vinohrady). Po vozech Škoda 6Tr, 7Tr, 8Tr a 9Tr byly do provozu uvedeny koncepčně odlišné vozy od stejného výrobce 14Tr a jim velmi podobná kloubová verze 15Tr. Dále zde jezdí trolejbusy Škoda 21Tr, Škoda 22Tr a nově Škoda 25Tr Irisbus. Roku 1977 byli v brněnské MHD (ve všech trakcích) zrušeni průvodčí a bylo zavedeno samostatné odbavování cestujících.

Lodě

Podrobnější informace naleznete v článku: Lodní doprava na Brněnské přehradě

Na Brněnské přehradě od roku 1946 je možné spatřit lodě DPmB. Pro vodní dopravu používá celkem pět větších dvoupalubových (Praha, Bratislava, Veveří, Dallas a Lipsko) a jednu menší jednopalubovou loď (Brno). Lodě jezdí každoročně od konce dubna do poloviny října.

Související články

Externí odkazy