Douglas B-18 Bolo
Z Multimediaexpo.cz
| Douglas B-18 Bolo | ||
 
| ||
| Douglas B-18 Bolo | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | bombardovací letoun | |
| Výrobce | Douglas Aircraft Company | |
| Konstruktér | ||
| První let | duben 1935 | |
| Zařazen | 1936 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | ||
| Vyrobeno | 350 kusů | |
| Varianty | ||
| Uživatel | USAAC/USAAF | |
| Royal Canadian Air Force Brazilian Air Force | ||
Douglas B-18 Bolo byl americký střední bombardér, který létal koncem 30. let a v době druhé světové války. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu Douglas DC-2, vzlétl v dubnu 1935, do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.
Vývoj
V roce 1934 Americké letecké síly objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ Martin B-10. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.
Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model DB-1, který se v soutěži střetl s letouny Boeing Model 299 (pozdější Boeing B-17 Flying Fortress) a projektem Martin Model 146. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala Velká hospodářská krize a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.
Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4 m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62 mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.
Operační služba
V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina Amerických bombardovacích squadron. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11. bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.
Do roku 1942 byly B-18 v prvoliniové službě vystřídány bombardéry B-17. Proto bylo 122 kusů B-18A upraveno na protiponorkový boj. Stanoviště bombometčíka bylo odstraněno a místo něj byl radar. Někdy byly vybaveny detektory magnetických anomálií. Tyto letouny sloužily, pod označením B-18B, v Karibské oblasti.
Dva letouny byly v roce 1942 předány brazilskému letectvu. Kanadské královské letectvo získalo 20 B-18A, které byly používány k protiponorkovým hlídkám nad Atlantikem. Dne 2. října 1942 se americkému B-18B podařilo u břehů Francouzské Guyany potopit německou ponorku U-512. Do konce války se hlídkovým B-18 podařilo potopit ještě dvě ponorky. Přitom kanadské B-18A se celkem jedenáctkrát pokusily o útok na německou ponorku.
Varianty
- DB-1 – Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
- B-18 – První série 131 či 133 kusů.
- DB-2 – poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
- B-18M – B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
- B-18A – B-18 se silnějšími motory Wright R-1820-53. Postaveno 217 kusů.
- B-18AM – B-18A, upravený jako cvičný letoun.
- B-18B – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
- B-18C – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
- XB-22 – Projekt B-18 s novými motory Wright R-2600-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
- C-58 – B-18 přestavěné na transportní letouny.
- Digby I – B-18A upravené pro Kanadské královské letectvo.
Uživatelé
-
– Brazílie
Brazilian Air Force - 2 kusy
-
– Kanada
Royal Canadian Air Force - 20 kusů B-18A
Obsah |
-
– USA
United States Army Air Corps, United States Army Air Force
Hlavní technické údaje
B-18A
- Osádka: 6
- Rozpětí: 27,28 m
- Délka: 17,63 m
- Výška: 4,62 m
- Nosná plocha: 89,65 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 7 403 kg
- Vzletová hmotnost: 12 552 kg
- Maximální rychlost: 346 km/h
- Dostup: 7 285 m
- Dolet: 1 900 km
Pohonná jednotka
- 2 × Vzduchem chlazený, přeplňovaný, hvězdicový devítiválec Wright R-1820-53
- Výkon motoru: 1000 k (750 kW)
Výzbroj
- 3× 7,62 mm kulomet
- 2 950 kg pum
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |