Frankfurt nad Mohanem

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)


Frankfurt nad Mohanem (německy: Frankfurt am Main) se nachází v jižní části německé spolkové země Hesensko jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohanu (Main) a je multikulturním velkoměstem s nádechem Ameriky, jehož charakter je často srovnáván s New Yorkem, proto Frankfurt Němci rádi přezdívají na Big Ebble (New York Američani nazývají Big Apple). Frankfurt je také přezdíván Bankfurt, protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituty světového významu. Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována Mainhattan.[1] Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním uzlem. Návštěvníci zde najdou jedno z nejfrekventovanějších evropských letišť.

Obsah

Geografie

Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, se rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n.m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n.m.). Centrem města je Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km.

Historie

Römer - stará radnice
Katedrála

Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" - "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgu sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. Roce 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg Bavorsku a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem Frankfurt a Aschaffenburgským územím vytvořil tento a celek krátce trvající (1810 - 1813) velkovévodství Frankfurt. Se zhroucením napoleonských systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anektování Frankfurtu, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statusu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku. Tímto byl vedle Hamburku, Brém a Lübecku jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájili dobrovolné připojení k Prusku. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následně čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.

Sídlo Evropské centrální banky

Pro hospodářský vývoj města na průmyslové město s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničili cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50-tých let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa, Frankfurt velmi těsně prohrál proti Adenauerovmu favoritovi Bonnu. V té době již postavená budova parlamentu ve Frankfurtu tak dala přístřeší Hesenskému rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Erb

Erb zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodné říšské město. Ve dvacátých letech 20. století měl být erb nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a rychle byl erb vrácen zpět na původní verzi.

Obyvatelstvo

Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa (po Berlínu (3,5 mil.), Hamburku (1,8 mil.), Mnichově (1,5 mil.) a Kölnu (980 000 obyvatel)). Frankfurt je multikulturním městem, ve kterém se nachází obyvatelé ze 180 národů, podíl cizinců se odhaduje na čtvrtinu veškerého obyvatelstva. Frankfurt je také znám jako město s největším podílem singles - více jak polovina domácností má jen jednoho člena.

Ekonomika a průmysl

Noc

Frankfurt nad Mohanem je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty.

Bankovní centrum

Frankfurt je nejdůležitější evropskou bankovní a burzovní metropolí. Banky stojí také za zrodem nového symbolu Frankfurtu - tzv. Skyline[2], které tvoří nejmodernějšími mrakodrapy jako důkaz hospodářské síly, moci a bohatsví bank. Ve Frankfurtu sídlí až 315 kreditních institutů a 175 zahraničních bank.[3] Sídlo zde našla Bundesbank (Německá národní banka), Deutsche Bank, od roku 1998 zde sídlí také Evropská centrální banka.[4] Největší úřední budovou v Evropě je mrakodrap Komerční banky - Commerzbank (300 m včetně antény).

Panorama

Frankfurtská burza

Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů. Historie Frankfurtské burzy sahá až do 9. století, avšak první důležitý krok se stal v roce 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je Frankfurtská burza třetí největší na světě (1. místo patří New York Stock Exchange, 2. místo obsadil Nasdaq) a rozprostírá se na vícero místech ve Frankfurtu. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky.[5]

Doprava

Frankfurt hlavní nádraží

Frankfurt je důležitým dopravním centrem Evropy mezinárodního charakteru.

Vlakové a autobusové nádraží

Frankfurtské nádraží je jedním z nejdůležitějších a největších dopravních uzlů Evropy. Budova nádraží je zároveň architektonickým skvostem své doby, která v roce 2006 prošla kompletní rekonstrukcí - čelo budovy zdobí Atlas. Za jeden den projede nádražím přes 360 000 cestujích (dle zdrojů Deutsche Bahn[6] ročně 90 miliónů pasažérů) a kolem 1800 vlaků. Frankfurtské nádraží je také označováno za jedno z nejbezpečnějších v Německu. Přímé spojení Frankfurtu s Českou republikou nabízí vlak kategorie EuroNight Praha - Curych, během dne je nejrychlejší spojení s přestupem v Norimberku. Součástí vlakového nádraží je autobusové nádraží. Autobusové linky mezi Českou republikou a Německem zajišťují společnosti Eurolines, Transtour Ostrava, FONKA Příbram a Student Agency.

Letiště

Letiště

Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu. Podle údajů za rok 2008 je letiště na třetím místě v Evropě a devátém na světě v počtu přepravených osob[7], na druhém místě v Evropě a na dvanáctém na světě v počtu vzletů a přistání[8] a konečně v objemu přepravovaného nákladu je na druhém místě v Evropě a na sedmém celosvětově.[9]

Místní doprava

Městská doprava je zastoupena spolkem RMV Rhein-Main-Verkehrsverbund[10], který je největší v Evropě. Propojuje 15 krajů, 4 velkoměsta, spravuje oblast velkou 14 000 km2 a čítá přes 10 000 zastávek. RMV přepravuje ročně přes 600 miliónů cestujících. RMV ve Frankfurtu zajišťuje dopravu autobusovou (Büsse), metro (U-Bahn a S-Bahn) a tramvaje. Frankfurtské metro, tzv. U-Bahn spravuje dceřiná společnost VGF Verkehrsgesellschaft Frankfurt. Pod RMV dále spadá RE (Regionalexpress) a RB (Regionalbahn). Křižovatkou pro všechny spoje jsou zastávky Hauptwache a Konstablerwache.[11]

Automobilová doprava

Důležitým bodem pro automobily je křižovatka Frankfurter Kreuz, která propojuje dálnice ze všech světových stran a propojuje tak spojnice od Hamburku do Basileje či z Düsseldorfu do Mnichova. Denně zde projede přes 300 000 vozidel.

Kultura a umění

Stará Opera

Divadla a koncertní sály

Ve Frankfurtu nad Mohanem je až 33 divadel. Nejznámější budovou je Alte Oper (stará opera).[12] Budova opery byla válkou kompletně zničena. Správa města se však zasadila na počátku 80. let 20. století o jeho znovuvybudování. Frankfurt tak získal mezinárodně uznávané kulturní centrum, ve kterém se ročně pořádá až 400 různých představení. Dalšími významnými centry je například English Theater[13], které prezentuje divadelní kousky z celého světa, Fritz-Rémond-Theater (divadlo komedie v prostorách Zoologické zahrady)[14], Oper/Balett Frankfurt[15] či Tigerpalast (zážitková gastronomie a muzikály).[16]

Muzea

Städelské muzeum

Frankfurt nad Mohanem nabízí nejrozmanitější paletu muzeí. V tomto regionu naleznete 40 muzeí, které ročně navštíví přes 2 milióny návštěvníků. Nejznámější oblastí je Museumsufer[17], které se nachází na břehu řeky Mohan mezi mosty Eisernen Steg a Friedensbrücke. Mezi nejvýznamnější frankfurtská muzea patří Německé filmové muzeum, rodný dům J.W. Goetheho[18], das Städel[19], das Jüdische Museum, das Architekturmuseum, das Naturmuseum Senckenberg a das Kommunikationsmuseum. Nejznámější muzejní budovou je das Museum für moderne Kunst, která je postavena ve tvaru kousku dortu. Budovu naleznete v blízkosti frankfurtského chrámu "Kaiserdom", Kostele svatého Bartoloměje v centru města. Milovníkům malířství a sochařství nabízí Frankfurt přes 100 galerií.

Komunikace – tisk, rádio, film, televize

Ve Frankfurtu se nachází přes 2000 společností, které pracují v komunikačním průmyslu - od klasických reklamních agentur po velké mediální koncerny. Na území Frankfurtu působí až 9 denních tiskovin (včetně center zahraničních novin), z toho nejznámější je Frankfurter Allgemeine Zeitung a Frankfurter Rundschau, necelých 200 vydavatelství a nakladatelství, cca. 80 filmových produkcí. Největší televizí je Hessische Rundfunk[20], který se navíc podílí na programové nabídce televizních stanic ARD - das Erste, ARTE, 3Sat a Phönix. Sídlo zde má i tisková a informační agentura Reuters. Dále pak se zde nachází kolem 10 programových regionálních stanic.[21]

Univerzita

V roce 1912 zde byla založena univerzita, která od roku 1932 nese jméno Johanna Wolfganga von Goethe. V současnosti (2007) má celkem 16 fakult.

Známé osobnosti

Rodáci

Osobnosti spojené s městem

Turismus

Týdenní trh v Bornheimě

Frankfurt ročně navštíví přes 2,3 miliónů turistů, z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. Ve Frankfurtu se nachází přes 180 hotelů a pensionů, z toho 11 luxusních hotelů, tzv. First-Class-Hotels. Ve Frankfurtu sídlí přes 80 zahraničních konzulátů a úřadů ze 60 zemí.

Veletrhy a výstavy

Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra[22] v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Frankfurtské veletrhy přes 300 veletrhů a výstav doma i v zahraničí, v samotném Frankfurtu se koná cca. 40 výstav. Největším a nejprestižnějším veletrhem je IAA - Internationale Automobilausstellung, které navštíví přes 2 mil. návštěvníků, Buchmesse knižní veletrh, Internationale Frankfurter Messe Ambiente či Internationale Frankfurter Messe Tendence a hudební veletrh Pro Light & Sound. Díky kongresovému centru Congress Center Frankfurtského veletrhu se tak Frankfurt stává nejatraktivnějším kongresovým centrem mezinárodního významu.

Nakupování

Ebblwoi – jablečné víno

Nejdelší a nejfrekventovanější ulicí je Zeil[23][24], nejstarší Hauptwache a Konstablerwache, kde se každý čtvrtek a sobotu konají místní zelinářské trhy. V pátek se koná velký trh zeleniny a sýrů na Schillerstrasse. V sobotu na Mainufer se konají od 8:00 do 14:00 bleší trhy. Směsici malých specializovaných obchůdků a butiků nabízí okolní uličky v blízkosti náměstí Schweizer Platz ve čtvrti Sachsenhausen[25] a Berger Strasse ve čtvrti Bornheim.[26] Nejluxusnější nákupní ulicí je Goethestrasse[27], ve které jsou exklusivním sortimentem zastoupení všichni nejvýznamnější světoví designéři.

Pohostinství

Bethmännchen

Symbolem Hesenska je jablko. Místní pijí oblíbený jabčák (nářečím zvaný Ebblwoi, který obsahuje kolem 5 % alkoholu), děti pijí jablečný střik Apfelschorle. V typických frankfurtských restauracích si můžete objednat Frankfurter Grüne Sauce (brambory s pikantní omáčkou z drcených bylinek a s vařeným vejcem), ochutnat Handkäs mit Musik (tvarůžky na octě s kmínem a chlebem) či známé frankfurtské klobásky Frankfurter Würstchen. Multikulturní charakter Frankfurtu nabízí bohatou paletu kafeterií, barů či restaurací s mezinárodní kuchyní (až 2.500 gastronomických zařízení). Za nejznámější je považováno Café Hauptwache[28], které vzniklo v původních prostorách Frankfurtská věznice či pojízdná tramvaj Ebbelwoiexpress.[29]

Regionální slavnosti

Muzejníbřezné slavnost 2005

Mainfest – Mohanské slavnost je každoročně pořádán v srpnu a jde o oslavu řeky Mohanu podél jejího pobřeží. Mainfest nabízí kulturní program, který se podobá českým poutím. Tyto slavnosti začínají pravidelně v pátek a jsou ukončeny v pondělí velkolepým ohňostrojem. Museumsuferfest - Muzejníbřezné slavnost pořádá úřad pro multikulturní záležitosti Amt für multikulturelle Angelegenheiten pravidelně o víkendu na přelomu srpna/září. Tyto slavnosti jsou někdy přezdívány na Frankfurter Bühne (Frankfurtské pódium), jehož účelem je bohatá programová prezentace umělců 80 národů na břehu Mohanu. Tato společenská akce je vysoce ceněna nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Součástí Museumsuferfest je také otevření dveří všech muzeí města Frankfurt návštěvníkům. Návštěvníci mají možnost za minimální poplatek navštívit všechna muzea. Nacht der Museen - Noc muzeí je akcí, která se uskutečňuje pravidelně o letních prázdninách. Muzea a galerie Frankfurtu otevřou své brány od 18:00 do 02:00 hodin. Frankfurter Weihnachtsmarkt, vánoční trhy jsou slavnostně otevřeny měsíc před Štedrým večerem, původním místem konání byl vždy Römerberg. Dnes se trhy rozprostírají na následující území Frankfurtu: Paulsplatz, Liebfrauenberg, Neue Kräme, Fahrtor, Mainkai, Zeil a Konstablerwache. Dippemess[30] se pořádá vždy na jaře (tzv. Frühjahr Dippemess - duben/květen) a na podzim (tzv. Herbst Dippemess - září), místem konání je tzv. Festplatz am Ratsweg. Sommerfest Opernplatz se pořádá vždy na přelomu června a července na náměstí před budovou Alte Oper. Součástí této slavnosti je zapojení dospělých k dětským hrám. Bundesäppelwoifest je národní slavností jabčáku. Koná se vždy poslední srpnový víkend v roce okolí města Hanau, které je výchozím bodem pro tažení slavnosti po hesenských vinných ulicích.

Tipy na výlet

Výlety za historií - radnice "Römer" a okolí jsou středem historického centra města Frankfurt. Fasádu Frankfurtské radnice zdobí sochy císařů Friedricha Barbarossy, Ludvíka IV. Bavora, Karla IV. a Maximiliána II.. V budově radnice se nachází Kaisersaalem - císařský sál s 52 portréty císařů životní velikosti - od Karla Velikého, přes Karla IV., Rudolfa II. až do Františka II.). Vedle Römerbergu se tyčí středověká katedrála, hlavní katolický kostel[31]. V kostele Paulskirche zasedal v letech 1848/1849 německý parlament v rámci národního shromáždění a , rodiště J.W. Goetheho ("Goethe-Haus"). "Kaiserdom" ("Kostel svatého Bartoloměje, Frankfurt am Main"[31]) se nachází vedle Römerbergu a je perlou historického centra města. Pro vývoj Evropy měl velký historický význam, protože tento kostel byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Tato funkce byla kostelu připsána na základě Zlaté Buly Karla IV. z roku 1356. Zoo (vyslovoval "có"), zoologická zahrada, se nachází v centru Frankfurtu a nabízí svým návštěvníkům až 5.000 zvířat 600 živočišných druhů. Frankfurtské ZOO je zvláštní svým architektonickým řešením, protože se dělí na podzemní a nadzemní prezentaci. Další zvláštností Frankfurtského ZOO je možnost pronájmu zasedacích místností či možnosti uspořádání slavností v prostorách za účasti vybrané zvěře. V areálu Frankfurtského ZOO se také nachází komediální divadlo Fritz-Rémond-Theater.[14] Palmengarten (Palmové zahrada) je zelenou oázou v centru Frankfurtu. Palmengarten svým návštěvníkům nabízí celoročně stálou exotickou výstavu až 3000 druhů rostlin, která je navíc obměňována různými společenskými akcemi - výstavy, koncerty, divadlo, apod. Main Tower je nejvýše položená restaurace ve Frankfurtu. Na špici tohoto mrakodrapu je vyhlídková terasa.[32] Návštěva Kleinmarkthalle (Frankfurtské tržiště) se nachází mezi velechrámem a historickým policejným revírem "Konstablerwache" a nabízí návštěvníkům gurmánskou všehochuť. Goetheturm (Goethova věž) – je největší a nejstarší vyhlídkovou věží ve Frankfurtu. Tuto věž najdeme v lese části obce Sachsenhausen.

Správa města

Magistrát města Frankfurt zastupuje primátorka Petra Rothová. Hlavní členové městské rady jsou voleni na 6 let, dobrovolní členové na 5 let. Zastupitelstvo města tvoří 93 členů, z čehož většina patří CDU. Každá část Frankfurtu je zastoupena místním radou (16 členů), jejichž účelem je zastupovat jednotlivé obce na magistrátě. Tito členové jsou voleni na 5 let. Na magistrátě působí komunální zastoupení cizinců, tzv. KAV Kommunale Ausländer- und Ausländerinenvertretung složené z 37 členů, jejichž úkolem je zastupovat zájmy zahraničních občanů města Frankfurt.

Partnerská města

Broom icon.png Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že jí vhodně vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png

Městské čtvrti

Obvod Obyvatel Rozloha obvodu Od kdy obvod Frankfurtu
Altstadt (Staré město) 3 473 0,477 km2 794
Bahnhofsviertel (Nádražní čtvrť) 2 505 0,525 km2 1888
Bergen-Enkheim 17 088 12,541 km2 1977
Berkersheim 3 145 3,210 km2 1910
Bockenheim a Rebstock 31 289 5,401 km2 1895
Bonames 6 414 3,353 km2 1910
Bornheim 25 861 2,780 km2 1877
Dornbusch 18 095 2,325 km2 1946
Eckenheim 14 120 2,347 km2 1910
Eschersheim 14 128 3,339 km2 1910
Fechenheim 15 894 7,180 km2 1928
Flughafen Airport 301 20,000 km2 1979
Frankfurter Berg 5 167 2,185 km2 1996
Gallusviertel 26 287 4,301 km2 1888
Ginnheim 15 863 2,701 km2 1910
Griesheim 21 336 4,200 km2 1928
Gutleutviertel 5 261 2,257 km2 1888
Harheim 3 939 4,841 km2 1972
Hausen 6 837 1,255 km2 1910
Heddernheim a Nordweststadt 15 863 2,488 km2 1910
Höchst 12 313 4,709 km2 1928
Innenstadt (Vnitřní město) 3 228 1,554 km2 1333
Kalbach 5 240 6,100 km2 1972
Nied 16 918 3,723 km2 1928
Nieder-Erlenbach 4 087 8,340 km2 1972
Nieder-Eschbach 11 744 6,350 km2 1972
Niederrad 22 719 2,894 km2 1900
Niederursel 15 844 8,023 km2 1910
Nordend 53 987 4,744 km2 1877
Oberrad 11 941 2,745 km2 1900
Ostend 27 090 6,432 km2 794
Praunheim a Römerstadt 15 850 4,556 km2 1910
Preungesheim 8 648 3,660 km2 1910
Riedberg ca. 15 000 2,660 km2 2004
Riederwald 4 932 3,660 km2 1909
Rödelheim 17 725 5,145 km2 1910
Sachsenhausen 54 832 59,192 km2 1390
Schwanheim a Goldstein 20 106 17,727 km2 1928
Seckbach 9 896 8,041 km2 1900
Sindlingen 8 790 5,151 km2 1928
Sossenheim 15 423 5,969 km2 1928
Unterliederbach 14 348 5,877 km2 1928
Westend 24 729 4,092 km2 1860
Zeilsheim 11 840 4,300 km2 1928

Česká zastoupení

Honorární konzulát České republiky
Adresa: Jurgen-Ponto-Platz 2, 60329 Frankfurt am Main
Úřední hodiny: po-pá 10.00 - 13.00, st 10.00 - 13.00, 14.00 - 16.00
Telefon: 004969/2426-700
Fax: 004969/2426-7070
E-mail: Frankfurt@honorary.mzv.cz
Honorární konzulát České republiky, Honorární konzul Dr. Robin Leon Fritz
Adresa: Eschersheimer Landstr. 27, 60322 Frankfurt am Main
Úřední hodiny: út, čt 10-13, st 14-16 (bez záruky)
Telefon: 004969/95957-300
Fax: 004969/95957-301
Deutsch-Tschechische und Deutsch-Slowakische Wirtschaftsvereinigung (DTSW) e. V.
Adresa: Flinschstrasse 55, 60388 Frankfurt am Main
Telefon: 004969/47 69 70
Fax: 004969/47 61 54
E-Mail: dtswev@t-online.de

Reference

  1. ↑ http://www.fotocommunity.com/pc/pc/display/2006202
  2. ↑ http://www.skyline-frankfurt.com/
  3. ↑ Brožura Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  4. ↑ http://www.ecb.int/home/html/index.en.html
  5. ↑ http://deutsche-boerse.com/dbag/dispatch/de/kir/gdb_navigation/home
  6. ↑ http://www.bahn.de/-S:PtVOSN:ekSAGtNNdyJdctNNNTtM/p/view/index.shtml
  7. ↑ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-55_666_2__
  8. ↑ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-57_666_2__
  9. ↑ http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-4819_666_2__
  10. ↑ http://www.rmv.de/
  11. ↑ http://www.rmv.de/coremedia/generator/Bilder/0Abbildungen/PlaeneNetzplaene/PLA__Schnellbahnplan2006_3Dgr,property=image.gif
  12. ↑ http://www.alteoper.de/
  13. ↑ http://www.english-theatre.org/
  14. ↑ 14,0 14,1 http://www.fritzremond.de/
  15. ↑ http://www.oper-frankfurt.de/index.cfm?siteid=0&CFID=519969&CFTOKEN=b45f39e933429853-42AA5D52-973A-FA13-2BEDFF240650BF64&jsessionid=8030ecaa86d9$D2$1D$9
  16. ↑ http://www.tigerpalast.de/
  17. ↑ http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/kunst/museumsufer/museumsufer.html
  18. ↑ http://www.goethehaus-frankfurt.de/
  19. ↑ http://www.staedelmuseum.de/
  20. ↑ http://www.hr-online.de/website/index.jsp
  21. ↑ Brožura: Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  22. ↑ http://www.messefrankfurt.com/corporate/de/
  23. ↑ http://www.zeil-online.de/
  24. ↑ http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/stadtrundgang/sehenswuerdigkeiten/zeilgalerie.html
  25. ↑ http://www.frankfurt-sachsenhausen.de/
  26. ↑ http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/stadtteile/bornheim.html
  27. ↑ http://www.goethestrasse-frankfurt.de/
  28. ↑ http://www.cafe-hauptwache.de/
  29. ↑ http://www.frank-draut.de/ebbelwoi_express.htm
  30. ↑ http://www.dippemess.de/
  31. ↑ 31,0 31,1 http://frankfurt-interaktiv.de/frankfurt/stadtrundgang/sehenswuerdigkeiten/dom.html
  32. ↑ http://www.maintower.helaba.de/

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Frankfurt am Main


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Frankfurt_nad_Mohanem“