Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Gloster Gladiator
Z Multimediaexpo.cz
| Gloster Gladiator | ||
| ||
| Gloster Gladiator I (2005) | ||
| Základní charakteristika | ||
|---|---|---|
| Určení | stíhací | |
| Výrobce | Gloster Aircraft Company | |
| Konstruktér | ||
| První let | 12. září 1934 | |
| Zařazen | 1937 | |
| Vyřazen | ||
| Výroba | 1934-1940 | |
| Vyrobeno | 682 | |
| Varianty | ||
| Uživatel | Royal Air Force | |
Gloster Gladiator byl britský stíhací dvouplošník používaný Královským letectvem, Královským námořnictvem a letectvy mnoha dalších států během druhé světové války. Letoun měl maximální rychlost 414 km/h. Gladiatory upravené pro službu na letadlových lodích Royal Navy byly známé pod bojovým jménem Sea Gladiator.
Obsah |
Vývoj, prototypy a verze
Gloster Gladiator byl přímým pokračovatelem stíhacího dvouplošníku Gloster Gauntlet. Svou konstrukcí nevybočoval z konstrukcí typických pro 30. léta: dvouplošník s trupem potaženým plátnem, hvězdicovým motorem a pevným podvozkem. Jedinými moderními prvky byly hydraulické vztlakové klapky a uzavřená pilotní kabina.
Prototyp pod označením S.S.37 poprvé vzlétl 12. září 1934 poháněn hvězdicovým motorem Bristol Mercury VIS o výkonu 475 kW (645 k). Po zkouškách doporučilo britské ministerstvo letectví výrobci použít silnější motor. 3. dubna 1935 vzlétl vylepšený prototyp s motorem Bristol Mercury IX o výkonu 618 kW (840 k) a dvoulistou dřevěnou vrtulí. Ten se stal základem pro sériovou výrobu 203 kusů Gladiatoru Mk.I pro RAF. Od roku 1937 byly stroje vybavovány třílistou kovovou vrtulí. Od roku 1938 byla dodávána nová verze Gladiator Mk.II s mírně silnějším motorem Bristol Mercury VIIIAS o výkonu 625 kW (850 k).
Švédsko v licenci vyrobilo 37 kusů Gladiatorů Mk I pod označením J8 a 18 kusů Gladiatorů Mk II pod označením J8A.
Do ukončení výroby v dubnu 1940 bylo vyrobeno 682 Gladiatorů, z nichž 216 bylo určeno pro export.
Bojové nasazení
Do služby u RAF nastoupily Gladiatory v lednu 1937. Už v době svého zavedení do služby byl typ zastíněn novou generací moderních jednoplošných stíhačů jako byly Spitfire a Messerschmitt Bf 109. Po vypuknutí druhé světové války bojovaly Gladiatory ve Finsku, Francii a Norsku a i když si vedly poměrně dobře proti sovětskému letectvu v Zimní válce, proti moderním strojům německé Luftwaffe měly jen malou šanci uspět. I přes to sedm Gladiatorů norského Jagervingen („stíhací křídlo“) umístěné na letišti Fornebu dokázalo 9. dubna 1940 (první den operace Weserübung) sestřelit pět německých letadel. Ten den Luftwaffe ztratila dva stíhací Messerschmitty Bf 110, dva bombardovací Heinkely He 111 a jeden transportní Junkers Ju 52. Jeden norský stíhač byl sestřelen budoucím esem Helmutem Lentem a další dva byly zničeny na zemi při doplňování paliva a střeliva na letišti Fornebu u Osla. Zbývající čtyři Gladiatory dostaly příkaz přistát kdekoliv jen ne na své základně, a tak přistály na zamrzlých jezerech v okolí Osla a už se na dalších bojích nepodílely.
Gladiatory byly také používány dvěma stíhacími perutěmi RAF během zbývajících dvou měsíců norské kampaně.
Na bojištích v severní Africe a v Řecku dosáhly Gladiatory určitých úspěchů proti Regia Aeronautica vyzbrojené hlavně dvouplošníky Fiat CR.32 a Fiat CR.42. Proti novějším jednoplošníkům Fiat G.50 a Macchi C.200, ale už neuspěly. Během obrany Malty byl ostrov zpočátku bráněn malou skupinou Gladiatorů, což dalo vzniknout mýtu, že ostrov bránily jen tři Sea Gladiatory pojmenované Faith (Víra), Hope (Naděje) a Charity (Milosrdenství, resp. Láska) .
Na dálném východě se Gladiatorům dařilo o něco lépe proti moderním japonským letounům, než předtím proti německým a italským. Zúčastnily se i krátké obrany Singapuru.
Sea Gladiatory na letadlových lodích byly úspěšnější, protože jejich nižší rychlost byla výhodná pro operace z palub letadlových lodí a bylo méně pravděpodobné, že se setkají s modernějšími stíhacími letouny protivníka.
Gladiatory byly také vyvezeny do 13 zemí světa.
Počty Gladiatorů v zahraničí
| Stát | Počet kusů | V období |
|---|---|---|
| Austrálie | 39 Gladiatorů I a II (ex-RAF) | od 1940 |
| Belgie | 22 Gladiatorů I | 1937-40 |
| Čína | 36 Gladiatorů I | od 1937 |
| Egypt | 18 Gladiatorů I + 25 Gladiatorů II (ex-RAF) | 1939-44 |
| Finsko | 12 Gladiatorů I + 30 Gladiatorů II (ex-RAF) | 1940-45 |
| Irák | 15 Gladiatorů I + 29 Gladiatorů I a II (ex-RAF) | 1938-51 |
| Irsko | 4 Gladiatory I | 1938-44 |
| Jižní Afrika | 1 Gladiator I + 11 Gladiatorů II (ex-RAF) | 1939-41 |
| Litva | 14 Gladiatorů I | 1939-40 |
| Lotyšsko | 26 Gladiatorů I | 1938-40 |
| Norsko | 6 Gladiatorů I + 6 Gladiatorů II | 1938-40 |
| Portugalsko | 15 Gladiatorů I + 15 Gladiatorů II (ex-RAF) | 1938-52 |
| Řecko | 27 Gladiatorů I + 14 Gladiatorů II (ex-RAF) | 1937-41 |
| Sovětský svaz | 5 ex-lotyšských a 12 ex-litevských Gladiatorů I | od 1940 |
| Švédsko | 37 J8 + 18 J8A (jen do 1942) | 1937-47 |
Významní piloti Gladiatorů
Specifikace
Technické údaje
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 9,8 m
- Délka: 8,4 m
- Výška: 3,2 m
- Nosná plocha: 30 m²
- Plošné zatížení: kg/m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1560 kg
- Vzletová hmotnost : 2205 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený, přeplňovaný, hvězdicový 9válec Bristol Mercury IX
- Výkon pohonné jednotky: 850 k (630 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 414 km/h ve výšce 4500 m
- Dolet: 710 km
- Dostup: 10 200 m
- Stoupavost: 11,2 m/s
- Poměr výkon/hmotnost: kW/kg
Výzbroj
- 4 × kulomet Browning ráže 7,7 mm
- 2 × 45kg puma
Uživatelé
- Velká Británie (RAF a Fleet Air Arm), Austrálie, Belgie, Čína, Egypt, Irsko, Finsko, Řecko, Irák, Lotyšsko, Litva, Norsko, Portugalsko, Jižní Afrika, Švédsko
Jednotky, které měly ve výzbroji Gladiatory
Royal Air Force (Britské královské letectvo)
- 1. peruť RAF
- 3. peruť RAF
- 6. peruť RAF
- 14. peruť RAF
- 25. peruť RAF
- 33. peruť RAF
- 54. peruť RAF
- 56. peruť RAF
- 65. peruť RAF
- 72. peruť RAF
- 73. peruť RAF
- 80. peruť RAF
- 85. peruť RAF
- 87. peruť RAF
- 94. peruť RAF
- 112. peruť RAF
- 117. peruť RAF
- 123. peruť RAF
- 127. peruť RAF
- 141. peruť RAF
- 152. peruť RAF
- 237. peruť RAF
- 247. peruť RAF
- 261. peruť RAF
- 263. peruť RAF
- 267. peruť RAF
- 274. peruť RAF
- 520. peruť RAF
- 521. peruť RAF
- 603. peruť RAF
- 604. peruť RAF
- 605. peruť RAF
- 607. peruť RAF
- 615. peruť RAF
Finské letectvo
Fleet Air Arm (Letectvo britského královského námořnictva)
Literatura
- John Bierman and Colin Smith: The Battle of Alamein: Turning Point, World War II (2002)
Externí odkazy
- RAF museum
- Battle of Britain Historical Society
- British Aviation Resource Center
- Fleet Air Arm Archive
- Gloster Gladiator Web Page
- The Gloster Gladiator in the Norwegian Army Air Service (Hærens Flygevåpen)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |