Guyana
Z Multimediaexpo.cz
| Guyana | ||
| Co-operative Republic of Guyana | ||
| ||
| Guyanská vlajka | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Guyanská hymna – Dear Land of Guyana, of Rivers and Plains | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
.png)
| ||
| Hlavní město: | Georgetown | |
| Rozloha: | 214 970 (83. na světě) z toho 8 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Mount Roraima (2835 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | -4 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 765 283 (160. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 4 (220. na světě) | |
| HDI: | 0,725 (střední) | |
| Jazyk: | angličtina, indiánské dialekty, kreolština, hindština, urdština | |
| Náboženství: | křesťané 50 %, hinduisté 35 %, muslimové 10 %, jiní 5 % | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | guyanský dolar (GYD) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | GUY | |
| Telefonní předvolba: | +592 | |
| Národní TLD: | .gy | |
Guyana ([gaɪ'a.na], Co-operative Republic of Guyana) je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.
Obsah |
Geografie
Povrch země tvoří na západě a jihu Guyanská vysočina, která vystupuje nejvýše na západ v pohoří Pakaraima Mountains. Na západě se objevují zbytky křídového pískovcového příkrovu jako ploché tabulové hory, reliéf je zde charakterizován silně rozčleněnými a oddělenými hřbety. Podél Atlantského pobřeží a v údolí řeky Essequibo se rozládá bahnitá nížina. Nejdůležitější řekou je Essequibo a hraniční Courantyne. Blízko hranice s Venezuelou je vodopád King George VI., který měří 488 metrů. Nejvyšší horou Guyany je Roraima měřící 2772 metrů nad mořem. Je jedinou turisticky přístupnou stolovou horou v Guyanské vysočině. Podnebí země je tropické vlhké a teplé. V hlavním městě Georgetownu je průměrná teplota v lednu 26 °C, v říjnu 27,5 °C a průměrný roční úhrn srážek je 2250 mm.
Historie
Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Awaraků a Karibů. Koncem 15. století přistáli Španělé na guyanském pobřeží, avšak k jeho kolonizování došlo až o sto let později Brity. Další oblasti osídlovali Nizozemci. Mezi nimi, Francouzi a Brity se na přelomu 18. a 19. století rozpoutal mocenský zápas. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích.
Během Napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a v roce 1966 úplnou nezávislost. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.
Politika
Mezinárodní spory
Země má pohraniční spory s Venezuelou, Surinamem a o námořní hranici mezi Trinidadem a Tobagem.
Hospodářství
Guyana je zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Těží se bauxit, zlato a diamanty. Více než 80 % plochy země zaujímají lesy. Pěstují se cukrová třtina, rýže, maniok, banány a kokosové palmy. Chová se skot, ovce a drůbež. Důležitý je také rybolov a lov krevet.
Bolestným problémem jsou však málo kvalifikované pracovní síly[1] a nedostatečná infrastruktura. Guyaská vláda jen obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat a zároveň nutností investovat mnoho peníze do rozvoje komunikací a rozvodných sítí.
Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů. Globálně nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku 1999 guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla. To vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.
Cukrovarnický průmysl zaujímá 28% exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. Ostatní sektory průmyslu jsou většinou řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou korejsko-malajská Barama Company.
Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního kaučuku ze stromu Manilkara bidentata. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění kriketových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů. Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.
Reference
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |