Helena Růžičková
Z Multimediaexpo.cz
Helena Růžičková, narozená jako Helena Málková (* 13. června 1936, Praha, † 4. ledna 2004, Plzeň), byla populární česká herečka a kartářka, známá svou korpulentní postavou.
Obsah |
Život
Původně vystudovaná zubní laborantka. Od dětství se pohybovala kolem divadla, např. v dětském baletu Národního divadla. Přes choreografku a jevištní techničku se nakonec dostala k divadelnímu herectví. Při zkouškách na DAMU, kam nikdy nebyla přijata, potkala svého manžela Jiřího Růžičku st., rovněž divadelního herce a později též pomocného režiséra na Barrandově. Na svatbě jí šla za svědka její velká kamarádka Jiřina Bohdalová. Vrcholem jejího divadelního umění byla role Hejtmanky v Gogolově Revizorovi. Z nepřeberného množství filmových rolí si ji diváci nejvíce pamatují jako Heduš v trilogii Homolkových a jako Škopkovou v trilogii Slunce, seno... Věnovala se i estrádním vystoupením jako Duo Kix (s Jiřím Růžičkou ml.), zejména v dobách, kdy nesměla hrát ani na divadle, ve filmu, nebo v televizi. Napsala několik knih o svém boji s rakovinou. Byla matkou herce Jiřího Růžičky ml., kterého přežila o 5 let a s nímž hrála v několika oblíbených českých filmech a jezdila s ním s estrádním programem po republice. Helena Růžičková zemřela 4. ledna 2004 v plzeňské fakultní nemocnici ve věku 67 let. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze.
Dílo
Divadlo
Činoherní klub
Heleně Růžičkové dal režisér Jan Kačer příležitost v Gogolově Revizorovi, kde hrála hejtmanku po boku Pavla Landovského. Na tomto představení Činoherního klubu z konce šedesátých let, jehož záznam se dochoval, se projevilo herecké mistrovství Růžičkové, celého souboru pražského divadla a skvělá režie Jana Kačera. Helena Růžičková měla dar humoru, ale v Revizorovi ukázala, že zvládne nejnáročnější role s obdivuhodnou suverenitou a výrazovou plností. Soubor se s Revizorem dostal i do Londýna. Místní deníky potom napsaly velice kladné recenze. Zněly kupříkladu takto: „Helena Růžičková hraje Hejtmanku jako neukojenou rozkošnici. Je jí všude plno. Září v růžovém a zeleném, dokáže se ponořit do hlubin zklamání. Groteskní, komická, se schopností vyjádřit přesně všechny tóny herecké kreativity.“ nebo „Ve druhé části hry Gogol rozkresluje typy úředníků do nejmenších detailů, aby bylo jasné, jak mohou ovlivňovat svou společnost. Každý z nich je vybaven vnější daností, ale to vše překrývá hereckou tvorbou široce úsměvná Hejtmanka a podání Heleny Růžičkové.“
Divadlo Na zábradlí
Helena Růžičková byla také členkou Divadla Na zábradlí. Na prknech tohoto divadla ji diváci poprvé uviděli 7.února 1971, kdy měla premiéru hra Na dně. Ačkoliv její angažmá netrvalo dlouho, zvládla tu nastudovat několik her. Byla obsazena do většiny inscenací, které divadlo do roku 1972 vyprodukovalo. Konkrétně to byly hry Dáma s kaméliemi, Figarova svatba, Alchymista a divadlo opouštěla se hrou Les. Poslední hra, ve které se Helena Růžičková objevila na prknech Divadla Na zábradlí měla premiéru 6.listopadu 1972. Neexistují bohužel žádné divadelní záznamy, a proto tyto hry žijí jen ve vzpomínkách pamětníků. Angažmá v tomto divadle skončilo Heleně Růžičkové v roce 1973.
Film
Čtyřicátá léta 20. století
- Babička (1940) jako Kudrnovic dítě
- Soudný den (1949) jako Cilka
Padesátá léta 20. století
Šedesátá léta 20. století
- Spadla z měsíce (1961) jako družstevnice
- Místo v houfu (1964) jako venkovanka
- ... a pátý jezdec je Strach (1964) jako masérka
- Za pět minut sedm (1964) jako dělnice
- Bílá paní (1965) jako družstevnice
- Škola hříšníků (1965) jako Miládka
- Dáma na kolejích (1966) jako masérka
- Vrah skrývá tvář (1966) jako žena ve stáji
- Zločin a trik II. (1967) jako Sirka
- Znamení raka (1967) jako Anna
- Happy end (1967) jako černovláska
- Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967) jako dáma v baru
- Útěk (1967) jako ředitelka
- Zázračný hlavolam (1967) jako Béďova matka
- Řeč o Puškinovi (1968)
- Hříšní lidé města pražského (1968) jako děvka
- Rakev ve snu viděti (1968) jako Velebná
- Červená kůlna (1968) jako Baránková
- Farářův konec (1968) jako Hospodyně
- Všichni dobří rodáci (1968) jako Božka
- Těch několik dní (1968) jako uklízečka
- Hrozné děti (1969) jako selka
- Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc (1969) jako Ema Krkavcová
- Zabil jsem Einsteina, pánové! (1969) jako kuchařka
- Ecce homo Homolka (1969) jako Heduš
- Svatej z Krejcárku (1969) jako sekretářka
Sedmdesátá léta 20. století
- Ďábelské líbánky (1970) jako tlustá paní
- Nevěsta (1970) jako pokojská
- Velká neznámá (1970) jako informátorka
- Pane, vy jste vdova! (1970) jako Stubová
- Hogo fogo Homolka (1970) jako Heduš
- Lucie a zázraky (1970) jako prodavačka
- Čert a Káča (1970)
- Ženy v ofsajdu (1971) jako Anča
- Psi a lidé (1971) jako Zuzana, I. selka
- Metráček (1971) jako teta
- Slaměný klobouk (1971) jako baronka de Champigny
- My tři a pes z Pětipes (1971) jako Ludvíková
- Dívka na koštěti (1971) jako pacientka
- Babička (1971) jako mlynářka
- Ukradená bitva (1972) jako kněžna Lotrinská
- Homolka a tobolka (1972) jako Heduš
- Tři oříšky pro Popelku (1973) jako Droběna
- Zítra to roztočíme, drahoušku…! (1976) jako uklízečka Hortenzie
- Pozor, ide Jozefína... (1976) jako Kusalová
- Honza málem králem (1976) jako trhovkyně
- Což takhle dát si špenát (1977) jako host
- O moravské zemi (1977) jako Křapčena
- Od zítřka nečaruji (1978) jako kuchařka
- Kamarátky (1979) jako Vondrová
- Modrá planeta (1979)
Osmdesátá léta 20. století
- Co je doma, to se počítá, pánové... (1980) jako uklízečka Hortenzie
- Trhák (1980) jako vesničanka
- Prázdniny pro psa (1980) jako Krásová
- Blázni, vodníci a podvodníci (1980) jako paní kněžna
- Buldoci a třešně (1981) jako cizinka
- Tajemství hradu v Karpatech (1981) jako zpěvačka
- V podstatě jsme normální (1981) jako Rabiňáková
- Mezi námi kluky (1981) jako vrátná
- Monstrum z galaxie Arkana (1981) jako teta Švarcová
- Příště budeme chytřejší, staroušku! (1982) jako Julinka
- Slunce, seno, jahody (1983) jako Škopková
- Vlak dětství a naděje (1984) jako Anna Urbanová
- O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) jako čarodějnice
- Slunce, seno a pár facek (1989) jako Škopková
- Dva lidi v ZOO (1989) jako Burdová
Devadesátá léta 20. století
- Slunce, seno, erotika (1991) jako Škopková
- Trhala fialky dynamitem (1992) jako Helena Karafiátová + námět, scénář
- Přítelkyně z domu smutku (1993) jako Helga
- Fontána pre Zuzanu 2[1](1993) jako mama Kami
- Hořké léto (1995) jako teta Matylda
Nultá léta 21. století
- Z pekla štěstí 2 (2001) jako čarodějnice
- Kameňák 2 (2004) jako zelinářka
Reklama
- Zemědělské noviny (1991) jako "Škopková"
Videoklipy k písním
- Napíšu ti v dopise – písnička Milana Chladila a Jiřího Grossmanna
Literatura
literatura není úplná
- Helena Růžičková: Kuchařkou proti své vůli, vydalo nakladatelství Letokruhy, v roce 1994, ISBN 80-900707-8-7,
- Helena Růžičková, Jiří Růžička: Kuchařkou proti své vůli, aneb, Všechno je jinak, vydalo nakladatelství ETC Publishing, v roce 1995, ISBN 80-901792-6-6,
- Helena a Jiří Růžičkovi: Krůtí kuchařka co má devatero chutí, vydalo nakladatelství ETC Publishing, v roce 1996, ISBN 80-86006-16-6,
Diskografie
YouTube
HELENA RŮŽIČKOVÁ – vzpomínka |
ČT1+Nova Úmrtí H Růžičkové 4 1 2004 |
Reference
- ↑ http://www.csfd.cz/film/28762-fontana-pre-zuzanu-2/
- ↑ http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/dvd/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=5?item=697
Literatura
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 606.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Nakladatelství Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 69.
Externí odkazy
- ČSFD.cz – Helena Růžičková
- Kinobox.cz – Helena Růžičková
- Nekrolog Andreje Halady v časopise Reflex (!kontroverzní!)
- Článek Tomáše Baldýnského, původně z MF DNES
- Helena Růžičková (Cyklus České televize Příběhy slavných) – video on-line v archivu ČT
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |