Hovory s T. G. Masarykem

Z Multimediaexpo.cz

Tomáš Garrigue Masaryk

Hovory s T. G. Masarykem (rozšířena kratší forma názvu Hovory s TGM) je třídílný spis, který v letech 1928 - 1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě a jeho celkových politických, náboženských a filosofických názorech. Masaryk dílo autorizoval.


Obsah

Stručné shrnutí myšlenek knihy

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Hovory s T. G. Masarykem nebo běžnějším názvem Hovory s TGM (naroz. 1850 Hodonín – 1937 Lány) je původně třídílný spis, který vycházel v letech 1928 - 1935. Na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem jej pořídil spisovatel Karel Čapek. Shrnují celkem 9 let „hovorů a mlčení“ s TGM, Čapek začal s Masarykem „hovořit“ v roce 1926. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě a jeho celkových politických, náboženských a filosofických názorech. Karel Čapek tak vytvořil naprosto komplexní obraz prezidentovy osobnosti. Masaryk knihu autorizoval, po první rukopisné verzi k ní dopsal mnoho svých vlastních poznámek a vysvětlení. Až poté byla vydána.

I. část: Věk mladosti

V první části je popisováno dětství na jižní Moravě, studia v Brně a ve Vídni, vstup do politického života (více méně přes samé náhody – zapojil se např. do sporů o Rukopisy a začal pracovat v novinách, tj. začal se politicky činit; sám říkal, že o politické kariéře sice neuvažoval, ale všechno ho k ní vedlo), cesta do Spojených států amerických za svou manželkou Charlottou Garrigue. Tato část končí Masarykovým jmenováním profesorem filozofie na Karlově univerzitě, Masaryk se z Vídně stěhuje do Prahy, kde byl do té doby snad jen dvakrát.

II. část: Život a práce

V druhé části prezident hovoří o svém pohledu na svět a o zapojení do veřejného života. Začínal u mladočechů, od nich se ale odštěpila „jeho“ skupina realistů. Jako poslanec se aktivně zapojil do první světové války a začal usilovat o samostatnou republiku. Kvůli tomu strávil válečná léta v exilu – do Rakouska-Uherska se vrátit nemohl, byl na něj vydán zatykač a hned na hranicích by ho popravili. Říkal, že bez Edvarda Beneše bychom neměli republiku, protože právě on (působící ve Francii) financoval jeho cesty. Zároveň při zpětném pohledu zjistil, že vše, co doposud dělal, někam vedlo. Přitom nikdy předtím žádný „vyšší cíl“ neměl, stál hlavně o filozofii, [[historie|historii] či žurnalistiku.
Oddíl končí jeho zvolením prezidentem: „Když jsem dostal telegram, že mě doma zvolili za presidenta - - já na to do té doby nemyslil; když jsem si představoval, co budu dělat po svém návratu, myslel jsem jenom, že budu žurnalistou.“

III. část: Myšlení a život

Zatímco předchozí části autor koncipoval jako promluvu Masaryka ke čtenáři rozdělenou do jednotlivých podkapitol, tato část probíhá jako klasické interview. Čapek pokládá poměrně komplexní otázky, delší či kratší. Někdy ale pouze něco poznamená a Masaryk sám reaguje.
Masaryk vyzdvíhá ideály humanismu, demokracie a křesťanství (prezident hovoří i o svém přesvědčení v existenci duše a její nesmrtelnost), ale i o jiných filosofických otázkách, hodnotí zde okrajově či důkladně práci dalších světových filosofů (Ježíše Krista, Immanuela Kanta, Platóna, Friedricha Nietzscheho, Buddhy, Lao-c'), mluví o dějinách a dalších záležitostech.

IV. část: Mlčení s T. G. Masarykem

Čapek vysvětluje způsob vzniku Hovorů. Je za nimi mnoho hodin strávených s Masarykem, ať už mluvícím či mlčícím, ale právě i to mlčení bylo pro Čapka důležité pro celkové pochopení Masarykovy osobnosti. Autor si nedělal při rozhovorech poznámky, vše zpracovával zpětně a velmi dopodrobna.

V. část: Slovníček – rejstřík osob – obsah

Kniha obsahuje jak obsáhlý slovníček cizích slov, které Masaryk používá, tak rejstřík osob, o kterých mluví.


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hovory_s_T._G._Masarykem“