V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Jiří Wolf

Z Multimediaexpo.cz


Jiří Wolf (*5. ?. 1952[1] Jindřichův Hradec[2]) je signatář Charty 77,[3] bývalý politický vězeň, antikomunista, autor pohádkových knih a radikální odpůrce a kritik tzv. „šlechty Charty“, mezi niž počítá Václava Havla a některé osoby z jeho okolí.

Obsah

Disidentem a politickým vězněm

Poprvé byl zatčen 16. února 1978[1] poté, co u něj policie při domovní prohlídce našla „protistátní, protistranické a protisocialistické dokumenty“.[4] Byl odsouzen ke třem letům vězení za podvracení republiky[4] podle § 98 odst. 1 trestního zákona.[1] Když prohlásil, že byl k přiznání donucen fyzickým i psychickým nátlakem, byl stíhán za falešné obvinění a trest byl zvýšen o 6 měsíců za křivé obvinění podle § 174 odst. 1[1] nebo za hrubou urážku veřejného činitele.[4] Více než půl roku si odpykával trest v Minkovicích na izolaci a ve zvláštním oddělení, během té doby zhubl o dvacet kilogramů. Část trestu kvůli neplnění pracovní normy strávil v nejpřísnějším režimu ve Valdicích.[4] Podle svědectví bývalého spoluvězně z Minkovic se již po nástupu do vězení projevil jako náruživý vykladač svobody myšlení a ochrany lidských práv. Vedení věznice se jej snažilo přimět, aby „dostal rozum“, jinak že se mu povede zle. Byl zařazen na pracoviště válcové technologie, jedno z nejhorších pracovišť. Jako speciální vychovatel mu byl přidělen npor. Burda, proslulý tvrdostí vůči vězňům – ten se mu nejprve pokusil zalichotit a přimět jej k donášení na ostatní vězně, a když Wolf jednoznačně odmítl, stal se cílem soustředěných útoků ze strany Burdy. Poté, co byl přeřazen na práci, kde nebyl schopen plnit pracovní normu, se stal i cílem útoku násilnických recidivistů. Stupňování kázeňských trestů vyústilo až v přeřazení na zvláštní oddělení, kde byly nejhorší podmínky, v nichž byl držen tři měsíce. Autor tohoto svědectví byl v té době jediný, kdo se s ním ještě mohl stýkat. Wolf sice pohubl, ale zůstal až fanatickým diskutérem obhajujícím své pravdy. Nikdy si nenaříkal a nežádal žádné výhody. Dostával kázeňské tresty za „odmítání práce“, často z vykonstruovaných důvodů, a ke konci doby trestu se spíše uzavřel do sebe.[5] Podruhé byl zatčen 17. května 1983[1] za to, že rakouskému velvyslanectví v Praze údajně předal informace o podmínkách věznění v Československu,[4] konkrétně v NVÚ Minkovice.[1] Za podvracení ve spolupráci s cizími činiteli[4] podle § 98 odst. 1 a 2 trestního zákona[1] byl Městským soudem v Praze 21. prosince 1983[1] odsouzen k šesti letům vězení a následně třem letům ochranného dohledu.[1][4] Byl opět vězněn ve Valdicích,[4][1] a vzhledem k tomu, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, trpěl například bolestmi hrudníku a zhoršením zraku, a nedostávalo se mu lékařské péče, roku 1984 na jeho případ upozorňovala Amnesty International.[4] Apel mezinárodních organizací skutečně vedl ke zmírnění násilí i ke zlepšení péče, roku 1990 byl Wolf pozván do Spojených států amerických, kde svůj případ předváděl jako života zachráněného činností AI.[4] Po propuštění z vězení jej léčili čeští i američtí lékaři, dosud trpí chronickým únavovým syndromem.[6] Stále vyzývá k podpoře politických vězňů v nedemokratických režimech.[6]

Obvinění Josefa Vondrušky

V září 2006 společně s dalšími dvěma vězni z Minkovic, Vladimírem Hučínem a Jiřím Gruntorádem, obvinili komunistického poslance JUDr. Josefa Vondrušku, že je jako vězeňský dozorce týral. Zatímco týrání Hučína a Gruntoráda se při vyšetřování Vondruškovi úspěšně podařilo popřít, nakonec státní zástupce podal na Vondrušku v listopadu 2008 obžalobu za zneužívání pravomoci veřejného činitele pouze za bití Jiřího Wolfa na začátku 80. let. Podle obžaloby jej bil pěstmi i obuškem, což Wolf popsal slovy "Nejdříve nám popřáli hezké vánoce a pak nás seřezali."[7][8] K tomu řekl: „Nikdy mne nevedla msta, jsem křesťan, ale přál bych si, kdyby Vondruška přiznal před soudem vinu. A ani by nemusel být odsouzen nepodmíněně.“[6]

Kritika „šlechty Charty“

V roce 2009 a 2010 publikuje v různých internetových médiích články, ve kterých líčí bývalého disidenta a prezidenta Václava Havla jako notorického alkoholika, kterého se jeho žena Olga snažila chránit před přístupem k alkoholu (roku 1983, když jej Wolf navštívil v nemocnici, i v roce 1990 v restauraci Rybárna při návštěvě kalifornského spisovatele Stuarta Rawlingse). Wolf obviňuje tzv. šlechtu Charty, že ve velkém zpronevěřovala zahraniční finanční pomoc pro český disent a že peníze určené na podporu vězněných a jejich rodin ve velkém propíjela, projídala na slavnostech chartistické šlechty a rozhazovala a navíc se o ně dělila s režimem napůl. Václav Havel podle Wolfa dodnes neodpověděl například Františku Janouchovi, kam se poděly jím zasílané peníze, zatímco ke většině politických vězňů a jejich rodin se takřka žádná pomoc nedostala a leckdy byly Wolfovi odmítnuty peníze jak na podporu vězňů a jejich rodin, tak i na disidentskou činnost, například fotografickou techniku a kopírování. Do této skupiny řadí Wolf kromě Havla například Kamilu a Václava Bendovy. Olgu Havlovou pak obviňuje z nekalých praktik při získávání financí pro její nadaci v 90. letech (korupcí v úřadu Prahy 1 a ministerstva zdravotnictví). Wolf tvrdí: „Celá tahle banda, spojená tak morální kolektivní vinou, dostala pak od Havla koryta. Skuteční bojovníci proti totalitě nedostali po roce 1989 nic!“[6] Václavovi Havlovi byla podle Wolfa umožněna cesta k moci právě proto, že na své údajné tajné návštěvě v Moskvě přislíbil, že nepřipustí vliv radikálních antikomunistů,[6] jindy píše o dohodě Havla s komunisty, že nepřijdou o funkce a majetek.[8] Občanské fórum podle něj tvořili z 90 % bývalí agenti Státní bezpečnosti.[8] Proto Wolf později zjistil, že „komunisté jsou v podstatě zásluhou koktavého Vaška stále u moci“. Wolf prezentuje vztah Václava Havla a Alexandra Vondry jako projev homosexuálních tendencí. V narážce na ně i na údajně teplé „bratry Havlíčky“ Wolf prohlašuje, že „alkoholikům a mužům, kteří se pusinkují s jinými chlapci, se opravdu věřit nedá.“ Wolf se hlásí k tomu, že občas hrdě nosí Cibulkou navržené tričko s nápisem „Vašku, jsi prase“. Podmínečné propuštění Havla z vězení v květnu 1989 považuje Wolf za jednoznačný doklad, že se Havel zavázal ke spoluupráci s režimem. Havel je podle něj obecně známý tím, že je chamtivý po všech cenách a vyznamenáních.[6] Jako kladné postavy disentu jmenuje Wolf například Annu Šabatovou, která jako jediná z chartistů, kteří měli přístup k penězům, je dávala správným směrem, a dále Petra Cibulku nebo Rudolfa Battěka, které pak Havel podle Wolfa nepřipustil k vlivu.[6] V roce 2009 kritizoval neobjektivní a idealizující dokumentární pořad BBC o Sametové revoluci, v němž Monika Pajerová tvrdila, že z Albertova šlo na Národní třídu 80 tisíc vysokoškoláků, zatímco podlo Wolfa to byly maximálně tři tisíce lidí, převážně učňovská mládež a střední generace Pražanů, a v pořadu bylo zatajeno, že šlo o povolenou akci SSM. Jako příklad dobré dokumentaristiky uvedl práci australského televizního štábu, který navštívil Česko v srpnu 2009, avšak Wolf se domnívá, že žádná česká televizní stanice nepřijme nabídku k jeho odvysílání.[9] (Celý projekt "Twenty Years After - The Czech experience" lze shlédnout na http://theargus.net.au/Prague/ ) Kritizuje rovněž poměry v Konfederaci politických vězňů pod vedením Naděždy Kavalírové.[9]

Spisovatelská činnost

V roce 1994 vyšla životopisná a dokumentární kniha "Good Soldier Wolf", kterou spolu s ním napsal kalifornský novinář Stuart Rawlings. K tvorbě knihy se váže i historka, jak Rawlings navštívil Prahu, aby Wolfa vyfotografoval spolu s Havlem, a prezident Václav Havel se, za přítomnosti kancléře a dalších osobností, opil vodkou tajně dodávanou kuchařem do zmrzlinových pohárů.[6] V letech 2000 a 2002 mu brněnské nakladatelství Doplněk vydalo dvě knihy povídek pro děti:[8][10] na obálce je jako autor uveden Král Buchtelík V., v tiráži Jiří Wolf. U první knihy nakladatelství v anotaci píše, že příběhy autor vytvořil během věznění. Druhá kniha jsou pohádkové příběhy z prostředí rodin vltavských plavců (vorařů); v povídkách vystupují jako pohádkové bytosti například čerti nebo baronka Bída a její bratr Hlad. Obě knihy ilustrovala Jana Braná.[10] Napsal rovněž knihu Malostranské vyprávěnky, na kterou mu udělila grant městská část Praha 1, avšak vydání údajně komplikuje jeho antikomunistická činnost.[8]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 VONS - sdělení č. 400 (souhrnné sdělení o případech sledovaných výborem k 6. 11. 1984), Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
  2. ↑ Autoritní záznam jn20000728824 v katalogu Národní knihovny ČR
  3. ↑ Charta 77 – všichni signatáři, 19. prosince 2008. Web Charta 77 – Historie, fakta, informace.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8 4,9 Výstava „Amnesty International v Československu před rokem 1989“, datum konání 17. 11. – 10. 12. 2006, dvorana Hlavní pošty v Praze, Amnesty International
  5. ↑ Vzpomínka na Jiřího Wolfa (odsouzeného na 6 let za pokus poslat do ciziny zprávu o poměrech v NVÚ Minkovice, vězněného t.č. v NVÚ Valdice), Informace o Chartě 77, č. 7/1986, Krátké zprávy, autor podepsán jako „bývalý spoluvězeň J. Wolfa“
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 6,6 6,7 Jiří Wolf: Opilec Václav Havel, CS magazín, srpen 2009
    Jiří Wolf: Opilec Václav Havel – svědek vypraví o bývalém prezidentovi, EUportál, 19. 1. 2010
  7. ↑ ČT 24: Komunistický poslanec Vondruška čelí obvinění za týrání vězně, 13. 11. 2008
  8. ↑ 8,0 8,1 8,2 8,3 8,4 Havel uzavřel smlouvu s komunisty, říká bývalý politický vězeň, iDnes.cz, 21. 8. 2007
  9. ↑ 9,0 9,1 Jiří Wolf: Necenzurováno!!! o Sametu a dnešní KPV, Listárna Svědomí.cz, 15. 11. 2009, zaslal Petr Cibulka
  10. ↑ 10,0 10,1 Nakladatelství Doplněk – edice Regiony

Literatura

  • Jiří Wolf, Stuart Rawlings: Good soldier Wolf: one man's struggle for freedom in Czechoslovakia, Lanham; New York; London: University Press of America, 1994, ISBN 0-8191-9388-7
  • Vzpomínka na Jiřího Wolfa (odsouzeného na 6 let za pokus poslat do ciziny zprávu o poměrech v NVÚ Minkovice, vězněného t.č. v NVÚ Valdice), Informace o Chartě 77, č. 7/1986, Krátké zprávy, autor podepsán jako „bývalý spoluvězeň J. Wolfa“
  • Jiří Wolf: Pohádky a vyprávěnky z jižních Čech pro děti a dospěláky / Král Buchtelík V., nakl. Doplněk, Brno, 2000, 173 stran, ISBN 80-7239-066-X
  • Jiří Wolf: Pohádky z jižních Čech. Kniha II., Vyprávěnka plavecká / Král Buchtelík V., vydal CAD Press Praha v nakladatelství Doplněk Brno, 2002, 200 stran, ISBN 80-7239-118-6
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ji%C5%99%C3%AD_Wolf“