Kobylá nad Vidnavkou

Z Multimediaexpo.cz


Obec Kobylá nad Vidnavkou (něm. Jungferndorf) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 473 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1291 z listiny popisující stav kolem roku 1266. Roku 1284 byla Kobylá součástí otmuchovského obvodu a označuje se jako Cobila, roku 1305 je zmiňována jako Kobula a tehdy zde bylo 24 lánů a zákupní fojtství. Až k roku 1378 je doložen německý název Juncfrowindorf, tedy Panenská ves. Neurčitá pověst o založení vsi ženou nebo o pánu z Koblitz, který měl jen dcery, se opírala i o zobrazení čtyř dívek nad vchodem do zdejšího renesančního zámku. Ves patřila vratislavskému biskupství a byla spravována z Otmuchova a později z Vidnavy (s tou byla koncem 15. století i zastavována biskupovým věřitelům). V 15. století částečně zpustla a nový rozvoj začal spolu s provozem sklárny, doložené roku 1509. Její majitel Heinrich Niemitz získal od biskupa rovněž zdejší rytířské fojtství (nejpozději roku 1527). Niklas von Niemitz, biskupský hejtman na Jánském Vrchu, zde zakoupil jakýsi statek roku 1566 a 1573 k němu připojil i statek fojtský, který jeho rodina držela až do roku 1611, kdy jej Henrich Niemitz von Wilkau prodal významnému státníkovi ve službách vratislavského biskupa a později též císařů Rudolfa II. a Matyáše, a současně pozdně humanistickému učenci a básníkovi, Johannu Mathiasi Wackerovi von Wackenfels. Za Niemitzů byla kolem roku 1570 bývalá tvrz přestavěna na renesanční zámeček. Po Wackerově smrti získala statek jeho dcera Maria Emilia, provdaná za Simona Hieronyma svobodného pána von Sprinzenstein (†1639), po kterém dědil jeho syn Ferdinand Maxmilian (†1679), jehož dcera Kateřina kobylské fojtství ještě za života otce roku 1670 prodala Ferdinandu Andreasi Beerovi von Beerenberg (†1681). Po jeho dceři Johanně (†1692) dědil nejdříve její syn z prvního manželství Franz Erdmann von Zischwitz (Tschischwitz) und Kunitz, ale ještě téhož roku její druhý manžel Carl Heinrich von Winanko und Wertenstein, který od vratislavského biskupa odkoupil roku 1697 i jeho část Kobylé, a celou ves tak sjednotil. Syn Karla Heinricha Johann Leopold von Winanko prodal panství roku 1740 Johannu Franzi svobodnému pánu von Mondbach, po jehož smrti (1760) jej jeho dědicové prodali roku 1762 Johannu Christofovi von Wimmersperg. Jeho dcera Terezie pak roku 1800 Kobylou přenechala své sestře Marii Anně, provdané od roku 1768 za Johanna Ernsta von Skal und Gross-Ellguth, v jejichž rodině statek zůstal až do roku 1945[1]. Kobylský statek byl základem hospodářského života vsi. V roce 1722 k němu patřily tři dvory s chovem ovcí a pivovar, pak přibyly tři palírny a dočasně též papírna. Obyvatelé se živili rovněž domáckou výrobou lněné příze. Jako v jiných obcích Jesenicka i zde byly ve druhé polovině 19. století založeny menší doly a kamenictví. Roku 1787 byl v Kobylé postaven kostel sv. Jáchyma, u nějž bylo téhož roku založeno římskokatolické lokální kaplanství, povýšené roku 1885 na farnost. U kostela fungovala rovněž škola. Od roku 1906 až do roku 1950 v obci působily boromejky, které zde zřídily charitativní domov. Za války byl v obci u zámku menší zajatecký tábor. Internovaní ruští, francouzští a angličtí zajatci pracovali na velkostatku. Těsně před koncem války zajatci zabili stráže a z tábora uprchli. Po konci II. světové války a odsunu německého obyvatelstva zanikla i většina nezemědělských činností v obci. Velkostatek ( a od roku 1960 i ostatní zemědělskou půdu) převzal Státní statek Žulová, roku 1980 pak jednotné zemědělské družstvo Bernartice. Kobylá byla samostatnou obcí až do 1. ledna 1976, kdy byla připojena k Žulové. Teprve k 1. lednu 2001 se opět osamostatnila. Od té doby je také její název rozšířen o přívlastek "nad Vidnavkou". Součástí obce bývala osada Annín (něm. Annaberg), založená roku 1803 Marií Annou svobodnou paní von Wimmersberg, provdanou svobodnou paní von Skal und Groß-Ellguth, tehdejší majitelkou Kobylé, a pojmenovaná po ní. Osada ležela 1,75 km na západ od Kobylé a zanikla v 50. letech 20. století. Mezi zříceninami obytných a hospodářských budov stojí zpustošený kostelík sv. Josefa.

Správní vývoj[2]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, statek Kobylá

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

Vývoj počtu obyvatel[3]

Celá obec (včetně Annína)

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 837 938 959 967 937 894 891 984[p 1] 971 457 525 519 534 536 494 498[p 2]
  1. ↑ z toho: 4 Čechoslováci, 971 Němců; 978 řím. kat., 1 evang., 3 čsl., 2 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 377 Čechů, Moravanů a Slezanů, 31 Slováků, 38 Němců; 242 řím. kat., 4 čsl. hus., 3 evang., 2 pravosl., 206 bez vyzn.

Osada Annín

Rok 1836 1869 1890 1910 1921 1930 2001
Počet obyvatel 98 114 117 99 110 93 0

Církevní správa[4]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec Kobylá nad Vidnavkou pod farnost Kobylá nad Vidnavkou. Ta je součástí děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské. Věřící Českobratrské církve evangelické patří k farnímu sboru v Javorníku. V Kobylé formálně existuje kazatelská stanice, kde se však bohoslužby již delší dobu nekonají. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde je i sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

  • Kobylá nad Vidnavkou

Základní sídelní jednotky

  • Kobylá nad Vidnavkou

Katastrální území

  • Kobylá (1082,13 ha)

Název

  • Česky Kobylá nad Vidnavkou (1869-1880 Kobylá), německy Jungferndorf.

Zajímavosti

  • renesanční, empírově přestavěný zámek ze 70. let 16. století s parkem, využívaný jako domov důchodců
  • římskokatolický farní kostel sv. Jáchyma z roku 1787
  • hřbitovní kaple s hrobkou svobodných pánů von Skal
  • kostelík sv. Josefa v Anníně
  • skalní město na vrchu Smolný (404m n. m.)
  • přírodní památka Venušiny misky

Reference

  1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 859, 867; Otto Wenzelides, Heimatgeschichte, Opava 1912, s. 138-146
  2. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-977
  4. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999; Zdeněk R. Nešpor, Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska, Kalich, Praha 2009, s. 204-205

Externí odkazy


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kobyl%C3%A1_nad_Vidnavkou“