Černá Voda

Z Multimediaexpo.cz


Černá Voda (něm. Schwarzwasser) je obec v Olomouckém kraji, 8 km severně od Jeseníku. Má 629 obyvatel. Poblíž obce se nachází zřícenina hradu Kaltenštejn ze 13. století.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284, kdy se připomíná jako "Nigra aqua" s 8 lány a fojtstvím u hradu Kaltenštejna patřícího vratislavskému biskupovi. Název Černé Vody - podobně jako u blízké Červené Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Černého potoka. V 14. a 15. století patřila Černá Voda zřejmě ke "zboží" hradu Kaltenštejna, který sice patřil biskupovi, ale byl často zastavován. Není však většinou výslovně zmiňována. Patrně v souvislosti s častými válečnými událostmi souvisejícími s hradem Černá Voda v 15. století na čas zpustla, ale v letech 1579-1581 byla obnovena. Byla pak z větší části až do konce patrimoniální správy roku 1850 v přímém držení vratislavských biskupů, spravována nejprve z Vidnavy, pak jakou součást na panství Frýdberk (nyní Žulová) a menší část též v rámci panství Jánský Vrch. Současně s obnovením vsi bylo zřízeno lenní ("rytířské") fojtství, které bylo samostatným statkem. Prvním fojtem byl Martin Göppert, od jeho potomků je získal Christoph Gebhard, ale významu nabylo zejména poté, co je v roce 1617 získal Johann Mikusch (též Mükusch). Jeho rod, povýšený do šlechtického stavu s přídomkem "von Buchberg", držel fojtství až do konce 18. století, postavil v Černé Vodě zámek a i jinak přispěl k jejímu rozvoji. Ernst Urban Mikusch von Buchberg prodal své statky v Černé Vodě a Dolní Červené Vodě roku 1773 hrabatům ze Šternberka, konkrétně hraběti Conradu von Sternbergovi (biskupské léno na statek přijal až roku 1798). Od roku 1802 mělo nešlechtické vlastníky - inženýra Johanna Tschirsche, Johanna Staffina, Johanna Hohlbauma, Johanna Nepomuka Oehla, Friedolina Thrulla, Augusta Hoppeho, Wilhelma Hoppeho, Gustava Linnartze a další, až se na počátku 20. století majiteli fojtského velkostatku stali svobodní pánové von Skal, majitelé blízké Kobylé. Obě panství - biskupské i fojtské - se po rozdělení Slezska v roce 1742 nacházela v rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska[1]. Roku 1785 byla v obci založena římskokatolická lokálie, povýšená roku 1843 na faru, a současně byla zbudována i škola. V roce 1832 pomřelo 70 lidí v obci na choleru. Od 70. let 19. století se v Černé Vodě (jako v celé Žulovské pahorkatině) rychle rozvíjela těžba kamene, totiž žuly a mramoru, a kamenický průmysl. Firmy Glogau (H. Kulka & Co.) a G. Franke & Brüder patřily k největším podnikům kamenického průmyslu na Jesenicku, avšak přibývaly další a v 20. letech působilo v obci 13 podniků zaměstnávajících až 2000 pracovníků. Hospodářská krize v 30. letech 20. století však přinesla rychlý úpadek a po roce 1945 zanikla řada menších závodů; udržel se jen lom a dopravní středisko. Po odsunu Němců byla Černá Voda dosídlena zejména z Horní Bečvy, Drahan a slovenského Liptova. Obnovení zemědělské výroby i kamenictví však naráželo na problémy a poté, co vzniklo Jednotné zemědělské družstvo, řada obyvatel obec opět opustila. Pozemky bývalého fojtského velkostatku zůstaly ve správě státu, a když bylo JZD nakonec roku 1964 zrušeno, byly všechny zemědělské pozemky přičleněny ke státnímu statku Žulová. K obci Černá Voda od počátku přináležela osada Šropengrunt/Rokliny s vlastním katastrem. Kromě toho jižně od vlastní obce vznikly pod zříceninami hradu Kaltenštejna dvě osady:

  • na jižním svahu osada Staré Podhradí (do roku 1948 Starý Kaltštejn, něm. Alt-Kaltenstein), založená na biskupské půdě před rokem 1781;
  • na severním svahu Nové Podhradí (do roku 1948 Nový Kaltštejn, něm. Neu-Kaltenstein, založená na lukách patřících k fojtství Johannem Tschirschem roku 1802.

Správní vývoj[2]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část) panství Frýdberk, (část) panství Jánský Vrch, (část) lenní fojtství Černá Voda

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Vidnava
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau)

Vývoj počtu obyvatel[3]

Celá obec Černá Voda (včetně Roklin)

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2139 1953 2089 2049 2159 2147 1979 2182[p 1] 1030 946 877 781 645 665[p 2]
  1. ↑ z toho: 10 Čechoslováků, 2152 Němců; 2166 řím. kat., 6 evang.
  2. ↑ z toho: 600 Čechů, Moravanů a Slezanů, 44 Slováků, 5 Němců; 223 řím. kat., 2 čsl. hus., 3 evang., 384 bez vyzn.

Osada Černá Voda

Rok 1836 1900 1930 2001
Počet obyvatel 1248 1355 1516 567

Osada Staré Podhradí

Rok 1836 1900 1930 2001
Počet obyvatel 279 285 228 22

Osada Nové Podhradí

Rok 1836 1900 1930 2001
Počet obyvatel 389 316 234 57

Církevní správa[4]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Černá Voda, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Členění obce

Části obce

  • Černá Voda

Základní sídelní jednotky

  • Černá Voda
  • Nové Podhradí
  • Rokliny
  • Staré Podhradí

Katastrální území

  • Černá Voda (851,76 ha)
  • Rokliny (144,53 ha)

Zajímavosti

  • zřícenina hradu Kaltenštejna
  • římskokatolický farní kostel Jména P. Marie - klasicistní kostel z let 1788-1789
  • pozdně renesanční zámeček s obytnými budovami, kaplí, věží, stájemi a spojovacími zdmi, vybudován po roce 1618
  • žulové skály a skalky na kopci Píšťala v sousedství Kaltenštejna (chráněný přírodní výtvor)

Název

  • Česky Černá Voda (1869 Černávoda), německy Schwarzwasser, polsky Czarna Woda.
  • Česky Nové Podhradí (1880 Nový Kaltštein, 1921-194? Nový Kaltštejn), německy Neukaltenstein (1869 Neu-Kaltenstein, 1890 Neu Kaltenstein).
  • Česky Rokliny (1880-194? Šropengrunt), německy Schroppengrund.
  • Česky Staré Podhradí (1880 Starý Kaltštein, 1921-194? Starý Kaltštejn), německy Altkaltenstein (1869 Alt-Kaltenstein, 1890 Alt Kaltenstein).

Reference

  1. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 860, 862, 865; Otto Wenzelides: Heimatgeschichte, Opava 1922, s. 138-146
  2. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975
  4. ↑ Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Černá Voda


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cern%C3%A1_Voda“