Uhelná

Z Multimediaexpo.cz


Obec Uhelná (do roku 1948 Serksdorf, něm. Sörgsdorf) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký.

Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 532 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290. Obec vznikla zřejmě v rámci kolonizace prováděné na Jesenicku vratislavskými biskupy ve 13. století. Roku 1305 se psala jako "Sorykesdorph", byla tedy pravděpodobně pojmenována po svém lokátorovi jménem Šorik, Šora nebo podobně; z toho vzniklo německé Sörgsdorf a počeštěné Serksdorf. Od první zmínky patřila Uhelná k panství vratislavských biskupů a byla spravována většínou z Jánského Vrchu. Již roku 1305 zde bylo zákupní fojtství, které přetrvalo jako samostatný lenní statek až do konce patrimoniální správy roku 1850, resp. do roku 1945. Nezískalo však tak dominantní význam jako v jiných vsích na Jesenicku. V 18. století je držela rodina Andersů. Ves nebyla příliš velká, v 16.-18. století však byla v jejím okolí založena řada sídel: Dolní a Horní Fořt, Zastávka, obnoveny byly i zaniklé Nové Vilémovice. Uhelná byla převážně zemědělskou obcí, koncem 18. a začátkem 19. století však zde byla provozována i těžba cihlářské hlíny zpracovávané ve fojtské cihelně a těžba hrnčířské hlíny s navazujícím hrnčířstvím, vznikla zde i palírna a potašovna. V 2. polovině 18. století byla na návsi postavena kaple sv. Floriána, roku 1801 pak byl postaven kostel sv. Kateřiny a u něj zřízena římskokatolická fara a o něco později i škola. V roce 1859 se začal o u obce těžit v povrchovém dole nazvaném "Friedrich" hnědé uhlí - lignit. Po II. světové válce bylo odsunuto zdejší německé obyvatelstvo, samotnou Uhelnou se však podařilo - na rozdíl od okolních vesnic - dosídlit poměrně úspěšně. V roce 1948 byl dosavadní úřední název Serksdorf změněn na "Uhelnou" podle zdejší těžby hnědého uhlí a analogicky k novým názvům zvoleným pro okolní obce (Žulová, Vápenná, Písečná). Uhelný důl, kterému obec vděčila za nový název, byl z "Bedřicha" přejmenován na "(Antonín) Pelnář", avšak již roku 1957 byl zatopen a přeměněn na dnešní rybník využívaný k rekreaci. V zemědělství dominoval Státní statek Javorník, kterému roku 1949 připadly konfiskované pozemky fojtského velkostatku a ke kterému byla postupně připojena i veškerá ostatní zemědělská půda. Osady Dolní Fořt Domkáři, Dolní Fořt Mlatci Zahradníci, Horní Fořt a Zastávka náležely k obci Uhelná již od počátku obecního zřízení roku 1850. V roce 1949 byla k Uhelné připojena sousední obec Nové Vilémovice i s osadami Hraničky a Červený Důl. Celá takto rozšířená obec Uhelná byla v poslední etapě normalizačního slučování k 1. lednu 1985 připojena k městu Javorník. 23. listopadu 1990 se však opět osamostatnila. K Uhelné patřila osada Zastávka (něm. Stillstand), nacházející se 2 km jižně na svahu vrchu Suť, poblíž bývalé osady Hřibová na katastru Vlčic. Její jméno znamená území, na kterém je zakázáno stavět, zastavena stavba: dotyčná oblast byla totiž sporná mezi vratislavskými biskupy jako držiteli Uhelné a sousedními pány von Maltitz jako majiteli statku Vlčice. Po vyřešení sporu zde roku 1735 biskup zřídil drobnou osadu. Půda se zde však hodila nanejvýš k pastvě a obyvatelé se živili námezní prací a přadláctvím. Roku 1836 zde bylo 12 domů, v letech 1900 a 1930 11. Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 se odlehlou osadu bez valného hospodářského významu nepodařilo dosídlit, v 50. letech byla zcela opuštěna a roku 1963 i úředně zrušena. Nyní jsou zde jen rozvaliny několika budov.

Správní vývoj[1]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (část Uhelné, Dolní Fořt, Nové Vilémovice, Hraničky, Červený Důl) panství Jánský Vrch, (Horní Fořt) statek fojtství Horní Fořt, (část Uhelné) statek fojtství Uhelná

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Javorník
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník
kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau

Vývoj počtu obyvatel[2]

Celá obec Uhelná

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2094 2121 2023 1825 1790 1729 1792[p 1] 715 790 643 556 531 549[p 2]
  1. ↑ z toho: 12 Čechoslováků, 1753 Němců; 1790 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 483 Čechů, Moravanů a Slezanů, 25 Slováků, 15 Němců, 3 Poláci; 192 řím. kat., 1 čsl. hus., 5 evang., 277 bez vyzn.

Část obce Uhelná

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 753[p 1] 692 756 708 651 628 585 689[p 2][p 3] 428 412 380 354 396 400
  1. ↑ z toho: Serksdorf (Uhelná) 682, Zastávka 71
  2. ↑ z toho: 2 Čechoslováci, 679 Němců; 687 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.
  3. ↑ z toho: Serksdorf (Uhelná) 645, Zastávka 44

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Uhelná do farnosti Uhelná, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské[3]. Farnost je administrována excurrendo z Javorníku. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

  • Dolní Fořt
  • Horní Fořt
  • Nové Vilémovice
  • Uhelná

Katastrální území

  • Dolní Fořt (383,68 ha)
  • Nové Vilémovice (1352,55 ha)
  • Uhelná (514,54 ha)

Název

  • Česky Červený Důl (1880 Červený Grunt), německy Rothengrund.
  • Česky Dolní Fořt (1880 Dolní Forst (Dreschgärtner), 1950 Dolní Fořt Mlatci Zahradníci), německy Niederforst Dreschgärtner (1869 Nieder-Forst Dreschgärtner).
    • Česky Dolní Fořt Domkáři (1880 Dolní Forst (Priebnerleute)), německy Niederforst Priebnerleuten (1869 Nieder-Forst Priebnerleuten).
  • Česky Horní Fořt, německy Oberforst (1869 Ober-Forst).
  • Česky Hraničky, německy Gränzdorf (1869 Grenzdorf).
  • Česky Nové Vilémovice, německy Neu Wilmsdorf (1869 Neu-Wilmsdorf, 1890 Neu Wilmsdorf, 1900-1910 Neuwilmsdorf).
  • Česky Uhelná (1921-1948 Serksdorf), německy Sörgsdorf.

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel svaté Kateřiny, postavený roku 1801
  • Kaple svatého Floriána z 2. poloviny 18. století
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z počátku 19. století
  • Zřícenina Rychlebského hradu

Reference

  1. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 34; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
  3. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999


  Města a obce okresu Jeseník  

Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Uheln%C3%A1“