Kylešovice

Z Multimediaexpo.cz

Kylešovice (německy Gilschwitz[1], polsky Kileszowice) jsou v současnosti populačně třetí největší evidenční část statutárního města Opavy, od jehož centra se rozkládají 2 až 3 km jihojihovýchodním směrem. Jsou součástí samosprávně nečleněné centrální oblasti města, která spadá přímo pod působnost zastupitelstva a magistrátu města.

Obsah

Historie

První písemné zmínky o Kylešovicích se objevují již v roce 1341. V okolí se v minulosti vyskytovalo několik rybníků a také spousta žab, které vesničané lovili a jejich prodejem si zajišťovali jistý vedlejší příjem. Proto jsou obyvatelé Kylešovic dodnes nazýváni také jako Žabiaři.

I přes vzrůstající počet německy mluvícího obyvatelstva na celém Opavsku si v Kylešovicích Češi udrželi drtivou národnostní většinu, což přineslo obtíže v období těsně před druhou světovou válkou, například zatýkání a popravy členů Kylešovské (Slezské) jízdy, což byla jistá forma organizované domobrany obyvatel Kylešovic a několika dalších vesnic s českou většinou v okolí. Dne 29. dubna 1939 byla obec připojena k Opavě. Po přechodu fronty se krátce opět osamostatnily, avšak jejich definitivní připojení nastalo v říjnu 1945. Na konci druhé světové války byl v Kylešovicích téměř zničen původní kostel sv. Jana Nepomuckého, takže v období po válce bylo rozhodnuto o jeho zboření.

V období socialismu v rámci silné urbanizace měst zde byla vystavěna dvě veliká panelová sídliště (ulice 17. listopadu a Liptovská), hlavně výstavba prvního připojila čtvrť Kylešovice napevno k městu. Původní ráz slezské vesnice tedy dnes připomíná jen několik starobylých statků na ulici Hlavní.

Počet obyvatel Kylešovic podle sčítání lidu[2][3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1756 1870 2134 2472 2761 2678 3513[p 1] 3335 3384 3031 4295 7937 7902 7594
  1. ↑ Z toho 3241 osob národnosti československé a 221 německé.[4]

Pamětihodnosti

Mezi nejzajímavější stavby patří kostel sv. Jana Nepomuckého, nově vystavěný v letech 1991–1994, hned vedle něj je za normalizace vystavěné obchodní středisko Žabka (včetně sochy žáby na lopuchovém listu), které v dnešní době trochu ztrácí na významu. V katastru se také nachází Panský mlýn, jeden z mála dochovaných vodních mlýnů na Opavsku.

Školy

ZŠ Kylešovice je základní škola s rozšířenou výukou informačních technologií a s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Škola úzce spolupracuje s fotbalovým klubem SFC Opava a tělovýchovnou jednotou Sokol Kylešovice. K jejímu areálu patří široká škála sportovišť, fotbalové, hokejbalové a basketbalové hřiště, dále několik volejbalových a tenisových kurtů a také dva kurty na beachvolejbal.

V budově původní základní školy na Hlavní ulici dnes sídlí Soukromá střední škola podnikatelská.

Kultura a turistika

Mimo sportovišť ve správě školy či Sokola je možné navštívit také Areál Zdraví, jedná se o lesopark v okolí řeky Moravice s možností pěšího nebo cyklistického výletu. Turistická trasa vede kolem soutoku řek Moravice a Hvozdnice až do Branky u Opavy přičemž máte možnost zhlédnout Starý a Nový splav na řece Moravici a také Panský mlýn na náhonu. V prostoru Panského mlýna jsou stáje a soukromý jezdecký klub. Na okraji parku, v blízkosti zástavby, bylo vybudováno sportovní centrum. V nově rekonstruovaném sportovním areálu najdeme tenisové kurty, dvě hřiště na plážový volejbal, plácek na malou kopanou a také malý plavecký bazén. Zajímavá možnost je zahrát si zde i stolní tenis, rekonstrukce však nepamatovala na dvě, dnes tedy již nevyužívané, kuželkářské dráhy.

V Kylešovicích také najdeme jednu bowlingovou hernu a na Hlavní ulici, mezi kostelem a starou školou, také hasičskou zbrojnici, kterou užívá oddíl dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí.

Úřady a instituce

V místní části se nachází poštovní úřad (PSČ 747 06), poliklinika s praktickým i dětským lékařem, pobočka Městské knihovny v Opavě. Sídlí zde také SSO Opava (Správa silnic). Nově se v Kylešovicích nachází i bankomat ČSOB.

V roce 2002 se do kylešovického areálu přestěhoval i Městský dopravní podnik Opava, čímž se z Kylešovic stal významný uzel opavské městské hromadné dopravy.

Významní rodáci a osobnosti spjaté s obcí

Reference

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 746.  
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 730–731.  
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 569.  
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.  

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kylešovice
  Statutární město Opava
Centrální oblast

Město • Předměstí (bez Karlovce) • Jaktař (většina) • Kateřinky • Kylešovice

Samosprávné městské části

Komárov (s Kravařovem, bez Komárovských Chaloupek) • Malé Hoštice (Malé Hoštice • Pusté Jakartice) •
Milostovice • Podvihov (Podvihov • Komárovské Chaloupky) • Suché Lazce •
Vávrovice (k. ú. Vávrovice, Držkovice a Palhanec • Předměstí–ZSJ Karlovec • Jaktař–malý díl) • Vlaštovičky (k. ú. Vlaštovičky a Jarkovice) • Zlatníky

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kyle%C5%A1ovice“