Lod

Z Multimediaexpo.cz


Lod (hebrejsky: לוֹד‎, arabsky: اَلْلُدّْ‎, vyslov al-Ludd, řecko-latinsky: Lydda) je izraelské město se smíšenou arabskou a izraelskou populací, které se nachází jihovýchodně od Tel Avivu v Centrálním distriktu Státu Izrael. V roce 2008 zde žilo 67 400 obyvatel.[1] Město jehož historie sahá až do období starověkého Řecka a Říma je domovem hlavního izraelského letiště - Ben Gurionova mezinárodního letiště (dříve známé jako Lodské letiště). Letiště a s ním související průmysl je hlavním zdrojem zaměstnanosti ve městě. V Lodu se rovněž nachází absorbční centrum Židovské agentury.

Obsah

Dějiny

Starověk

Hrobka Sv. Jiří v Lodu

Lod se nachází na místě starodávného města Lydda. To je zaznamenáno faraonem Thutmose III. v Karnaku již v 2. tisíciletí př. n. l. ve výčtu kanaánských měst.[2] Podle Bible byl Lod vybudován Šemedem, členem kmene Benjamin.[3] Během babylonského zajetí bylo město opuštěné, ale po návratu Židů z exilu bylo znovu-osídleno.[4][5] V helénském období se město nacházelo mimo hranice Judska, ale za Makabejských se stalo židovským městem. V roce 43 n. l. byli všichni obyvatele města prodáni syrským guvernérem Cassiusem do otroctví. Město bylo vyhlazeno římským prokonzulem v Sýrii, Cestiem Gallem, který jej minul během své cesty do Jeruzaléma v roce 66. V roce 68 bylo město okupováno Vespasiánem.[6]

Byzantské období

V průběhu Byzantského období bylo město převážně křesťanské.[6] Bylo jedním z legendárních míst narození svatého Jiří, patrona Anglie, a proto bylo známé jako Georgiopolis. Z toho důvodu zde byla také vybudována svatyně Sv. Jiří.[2] V Novém zákoně se praví, že byl Lod (Lydda) místem, kde Petr uzdravil ochrnutého muže.

Muslimské období

Muslimy bylo město dobyto roku 636 a následně sloužilo jako hlavní středisko provincie Pelišteje. Později bylo hlavní město oblasti přesunuto do Ramly.[6]

Křižácké období

Křižáky byl Lod okupován roku 1099. Krátce na to byl dobyt Saladinem, ale roku 1191 byl znovu-získán křižáky. Pro anglické křižáky, jako byl král Richard Lví srdce, byl Lod velmi důležitým místem, jelikož se věřilo, že byl rodištěm anglického patrona svatých, svatého Jiří.

Osmanské období

Během raného osmanského období v Lodu nežili žádní Židé. Židovské komunita se zde začala rozvíjet až počátkem 19. století. V průběhu Arabského povstání roku 1921 byli všichni Židé vypuzeni. V roce 1944 žilo v Lodu 17 000 obyvatel, z čehož byla pětina křesťanských Arabů.

Britský mandát

Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 byl Lod zahrnut v území, které mělo připadnout arabskému státu.

Moderní dějiny

Během izraelské Války o nezávislost byl Lod v rámci Operace Danny obsazen izraelskými vojenskými organizacemi Hagana a Irgun. Arabští obyvatelé byli vyhnání společně s obyvateli nedaleké Ramly. Kvůli zabezpečení strategicky důležité silnice spojujíci Jeruzalém a Tel Aviv nakonec uprchlo na 50 tisíc lidí.[7] Izraelský historik Benny Morris napsal: „Všichni Izraelci, kteří byli světky těchto událostí souhlasili, že tento exodus pod horkým červencovým sluncem byl dlouhou příhodou v utrpení uprchlíků, zejména těch z Lodu... Stovky civilistů zahynulo v parném vedru na vyčerpání, dehydrataci a nemoci.“[8][9] Na druhou stranu Morris tvrdí, že vyhnání je ospravedlnitelné: „...za jistých okolností není vyhnání válečný zločin. Nemyslím si, že by vyhnání z roku 1948 byla válečnými zločiny. Nemůžete udělat omeletu, aniž byste rozbili vajíčka... Nebyla žádná jiná možnost, než je vyhnat.“[10]

Terorismus

V roce 1972 bylo na Ben Gurionově mezinárodním letišti zastřeleno 28 cestujících členy Japonské rudé armády, která provedla jménem LFOP teroristický útok známý jako Masakr na Lodském letišti.

Demografie

Podle Izraelského centrálního statistického úřadu (CBS) byla etnické skladba populace v roce 2001 tvořena 80,3 % Židů a 19 7 % Arabů (18,6% muslimů a 1,1% křesťanů). Podle CBS žilo k roku 2001 ve městě 32 400 mužů a 33 700 žen. Věkovou strukturu populace města tvoří 36,7 % osoby mladší 19 let; 16,4 % osoby ve věku 20-29 let; 19,2 % ve věku 30-44 let; 14,5 % ve věku 45-59 let; 3,7 % ve věku 60-64 let a 9,5 % osoby starší 65 let. Přirozený přírůstek populace byl v roce 2001 1,7 %.

Příjem

Podle statistik CBS z roku 2000, žilo ve městě 23 032 zaměstnanců a 1 405 podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance je 4 754 šekelů (NIS). Průměrná měsíční hrubá mzda muže je 5 821 šekelů oproti 3 547 šekelů u žen. Průměrná měsíční hrubá mzda u podnikatelů je 4 991 šekelů. Podle statistik bylo v roce 2000 ve městě 1 275 nezaměstnaných osob a 7 145 osob pobírajících nějakou formu sociálních benefitů.

Vzdělání

Podle CBS se ve městě nachází 38 škol s celkovým počtem 13 188 žáků. Ti jsou rozděleni do 26 základních škol s 8 325 žáky a 13 středních škol s 4 863 studenty. V roce 2001 získalo 52,5 % studentů 12. ročníků maturitní vysvědčení.

Partnerská města

Souřadnice

Poznámky

  1. ↑ Table 3. - Population of localities numbering over 1,000 residents and other rural population [PDF]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2009-02-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. ↑ 2,0 2,1 Excursions in Terra Santa [online]. Franciscan Cyberspot, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑
  4. ↑
  5. ↑
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 Lydda (Lod) [online]. Židovská agentura, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MUNAYYER, Spiro. The Fall of Lydda. Journal of Palestine Studies, 1998, roč. 27, čís. 4, s. 80-98.  
  8. ↑ MORRIS, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem, 1947-1949. [s.l.] : Cambridge University Press, 1989. ISBN 0-521-33889-1. S. 204-211.  
  9. ↑ The Lydda Death March [online]. Americans for Middle East Understanding, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Survival of the Fittest? An Interview with Benny Morris [online]. Haaretz, [cit. 2008-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lod
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lod“