V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Lučavka královská

Z Multimediaexpo.cz

Lučavka královská, latinsky aqua regia neboli královská voda, je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím. Objevil ji arabský alchymista Geber v 9. století. Až do roku 1997 byla jediným známým rozpouštědlem zlata. Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.

Princip rozpouštění

abú Músa Jabir Ibn Hayyan zvaný Geber

Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají, například stříbro, iridium a titan. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují. Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.

Au + 3NO3- + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O

Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]- či [PtCl6]2-.

Au3+ + 4 Cl- → [AuCl4]-

Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále. Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.

Historie

Kolem roku 800 arabský alchymista Geber rozpustil kuchyňskou sůl ve vitriolu a objevil tak kyselinu chlorovodíkovou. Jeho další objev prvního rozpouštědla zlata jako směsi chlorovodíkové kyseliny s dusičnou byl příspěvkem k základnímu cíli alchymie: nalezení kamene mudrců pro transmutaci kovů.

Zajímavost

Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté Nobelovy ceny pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.