Madeleine Albrightová

Z Multimediaexpo.cz



Madeleine Albrightové

Madeleine Korbelová Albrightová původním jménem Marie Jana Korbelová (* 15. května 1937 Praha) je bývalá ministryně zahraničních věcí USA, historicky první žena v tomto úřadu. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku.

Obsah

Motto

"V pekle existuje zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají ostatním ženám"[1]

Život

Madeleine Albrightová se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově.[2] Hned po Hitlerově okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se jejímu otci, diplomatovi Josefu Korbelovi, podařilo i s celou rodinou utéct do Londýna, kde ve sklepním bytě zažili německé bombardování. Značnou část dětství jsem prožila v protiletadlovém krytu a zpívala jsem si, vzpomíná Albrightová. Později se rodina přestěhovala do městečka Walton-on-Thames. Má sestru Kathy a bratra Johna. V době, kdy se její otec jako pracovník československé exilové vlády aktivně účastnil boje proti Hitlerovi, nastoupila šestiletá Madeleine do školy. Na vysvědčení z roku 1943 ji charakterizují jako bystrou a živou žačku, která se snadno učí a učivo si dobře pamatuje. Známky měla dobré, jen ze zeměpisu téměř propadala.

Byla pokřtěna a vychovávána jako katolička a o svém židovském původu se podle vlastních slov dozvěděla až poté, co Washington Post publikoval reportáž, v níž bylo vzpomenuto, že její prarodiče a několik příbuzných se stali obětmi holocaustu.

Po válce se Korbelovi vrátili do Československa, které však vzápětí po komunistickém převratu v roce 1948 opustili a usadili se ve Spojených státech v Coloradu. Nebyli bohatí. Po studiích na internátní škole ve Švýcarsku a absolvování uznávaného Wellesley College, kde dostala stipendium pro studium politologie, se Madeleine provdala za chicagského novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta (pocházel z rodiny tradičních vydavatelů novin) a zapsala na postgraduální studium na Kolumbijské univerzitě. Získala diplom na Institutu ruských studií. V průběhu přípravy na doktorát, který získala v roce 1976, byl jejím konzultantem polský rodák Zbigniew Brzezinski, který patřil k zarytým zastáncům studené války v Demokratické straně. Následující dva roky pracovala pro demokratického senátora za stát Maine, Edmunda Muskieho. Když do administrativy Bílého domu po vítězství Jimmyho Cartera nastoupil Brzezinski, vzal ji s sebou. Měla na starosti vztahy s Kongresem a dělala zprostředkovatelku mezi Radou pro národní bezpečnost (NSC) a ministerstvem zahraničních věcí, které řídil Muskie. V osobním životě se jí nedařilo. Manžel ji po třiadvacetiletém manželství opustil kvůli jiné ženě. Má tři dcery: dvojčata Anne Korbel Albright a Alice Patterson Albright a Katherine Medill Albright.

V roce 1992 ji Antony Lake, poradce Billa Clintona pro otázky zahraniční politiky, pozval do volební kampaně. Na Clintona udělala dobrý dojem a ten ji po volbách jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN. Hned poté ji jmenoval i vedoucí štábu pro spolupráci s Radou pro národní bezpečnost (NSC). V těchto funkcích se jí podařilo vybojovat rovnocenné místo ve vládě s právem zúčastňovat se všech zasedání NSC. Získala velký vliv na rozhodování o zahraniční politice s ambicí ucházet se v následujícím volebním období o post ministryně zahraničních věcí. Nakonec ji Bill Clinton na to místo navrhl a Madeleine Albrightová ho ihned přijala. Senát ji schválil jednohlasně také díky přátelství tehdejšího šéfa republikánů Jesse Helmse a její dobré diplomatické práci i v odlehlejších koutech světa.

Události

  • Byla velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN v letech 1993–1997, v době, kdy OSN nedokázala nijak bezprostředně zasáhnout ve Rwandě, v níž probíhala genocida. Sama tuto skutečnost vysvětluje nedostatečnými informacemi a nepřehlednou situací na místě, což znemožnilo přijmout účinnou akci.
  • V roce 1996 na půdě OSN ostře reagovala na sestřelení dvou civilních letadel nad Kubou. Označila tento čin jako chladnokrevnou vraždu a neváhala použít neslušné výrazy.
  • Přesvědčila Rusko, aby podpořilo vyslání amerických vojáků na Haiti, takže se operace uskutečnila pod záštitou OSN.
  • Zasadila se o nasazení armády v bývalé Jugoslávii.
  • Tím, že přesvědčila spojence, že setrvání Butruse-Butruse Ghálího ve funkci generálního tajemníka OSN je proti dlouhodobým zájmům OSN, překazila jeho opětovné zvolení do funkce. Spojené státy mu vyčítaly, že odmítal zredukovat přebujelý administrativní systém OSN.
  • Sehrála významnou úlohu při prvním rozšíření NATO o bývalé členy východního bloku, Polsko, Česko a Maďarsko.

Po odchodu z funkce ministryně zahraničí se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni Václava Havla ve funkci prezidenta ČR. V letech 2003–2005 byla ve vedení Newyorské burzy. V současnosti přednáší na Georgetown University, podílí se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a je předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.

Publikace

  • Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)
  • Albright, Madeleine: Madeleine : "Nejlepší ze všech možných světů"(orig. Madam secretary: a memoir by Madeleine Albright, česky Práh, 2003)
  • Albright, Madeleine: Mocní a všemohoucí : úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích (orig. Mighty and the Almighty, česky Práh, 2006)
  • Albright, Madeleine: Doporučení budoucímu prezidentovi : Jak vrátit Americe dobrou pověst a vůdčí roli ve světě (orig. Memo to the president-elect, česky Práh, 2008)

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Madeleine Albrightová

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Madeleine_Albrightov%C3%A1“