Pařížská komuna

Z Multimediaexpo.cz

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Pařížská komuna byla dočasné státní zřízení ve Francii od března do května roku 1871. Šlo o boj mezi buržoazií, která měla potřebu upevnit si moc, a socialisty, kteří už odmítali snášet neúnosné pracovní podmínky a život na hranici bídy. Bezprostředním důvodem vypuknutí povstání byla v té době zuřící Prusko-francouzská válka, která Francii velmi výrazně vyčerpávala, a která také skončila její drtivou porážkou. Povstání trvalo 72 dní. Komunardi si na svou obranu vytvořili ozbrojenou Národní gardu. Tu chtěla vláda 17.—18. března zlikvidovat, proto povolala na pomoc vojsko. Vojáci však odmítli útočit proti vlastním krajanům, a proto nezasáhli. K dovršení všeho se vojsko spojilo s Národními gardami a 18. března vyhlašuje Pařížskou komunu. Vláda prchá z Paříže do Versailles. 26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - socialisté chtějí být legitimní vládou. Jejich program kromě jiného obsahuje tyto body:

• Národní garda nahradí policii a armádu
• Odstranění stávajícího státního systému
• Zavedení nových orgánů moci
• Zavedení volených a sesaditelných úředníků
• Zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících
• Bezplatné vyučování
• Řešení bytové politiky
• Spoluúčast dělníků při vedení podniku
• Vyhlášení rovnoprávnosti žen

Komuny vznikají ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancuje. V dubnu 1871 se uprchnuvší vláda chystá znovu zaútočit, ovšem Paříž je obklíčena Prusy. V květnu se situace vyhrotila, což dokumentovala hromadná poprava, kterou revolucionáři uskutečnili 24. května 1871. Mezi 64 mrtvolami se nacházelo i tělo arcibiskupa Georgese Darboye.^[1] Když byla v květnu 1871 podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versaillská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 29. května. Francouzské oddíly od Versailles vedl budoucí prezident Mac-Mahon.^[1] Byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova Père Lachaise. Další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje – nucené práce v koloniích. V době Pařížské komuny byl znovu zaveden Francouzský revoluční kalendář.

Související články

• Anarchismus
• Socialismus

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} ŘÍHA, M. Zámek Kynžvart - Kynžvartské muzeum příběhů. (27) Paříž v obležení [online]. Zámek Kynžvart : 2004, [cit. 2008-09-16]. Dostupné online.  

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Commune de Paris

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii