Preonová hvězda
Z Multimediaexpo.cz
Preonová hvězda by měl být hyperhustý objekt, složený z hypotetických subelementárních částic zvaných preony, z kterých by se měly skládat jak kvarky (spojující se v hadrony), tak leptony (jako elektron, mion, tauon a jejich neutrina). Existence preonových hvězd (stejně jako samotných preonů) je pouze hypotetická; na rozdíl od např. kvarkových hvězd jsme žádný objekt, který by odpovídal modelu preonové hvězdy, nezpozorovali.
Preony
Preony by měly být další vrstvou hmoty, fundamentálnější než kvarky. Teorie preonů evokuje základní filozoficko - vědeckou otázku, zda by šlo svět „rozdrobovat“ do nekonečna na stále menší a elementárnější části. Jestli ano, byly by k tomu třeba stále větší energie. Dnešní urychlovače nedokáží vyprodukovat více než řádově několik stovek Gev (gigaelektronvoltů), proto existenci preonů zatím nelze prokázat; určitý pokrok by měl nastat se zařízením Large Hadron Collider.
Souvislost s temnou hmotou
Preonové hvězdy by mohly vysvětlit složení neznámé masy známé jako temná hmota, která tvoří 20 - 25% hmotnosti Vesmíru. Ačkoli samotnou existenci preonů dokázat nemůžeme, preonové hvězdy by šlo detekovat díky efektu gravitační čočky nebo díky emisi tvrdých gama paprsků.
Hustota a vznik
Preonové hvězdy mají hustotu výrazně překonávající hustotu atomového jádra, tedy řádově 1017 kg.m-3. S takovou hustotou by se hmota odpovídající Zemi vešla do objemu koule o průměru 5 m. Mechanismus vzniku preonových hvězd je nejasný; vhodné podmínky mohl nastolit Velký třesk, kdy existovaly energie dovolující výskyt samostatných preonů a jejich vázání jinou silou než tou, která je obvykle drží v kvarcích a leptonech (dost možná to bude páté silové pole), a sice gravitací. Preonová hvězda by také mohla vzniknout při explozi supernovy jako pozůstatek mimořádně těžkého hvězdného jádra. Dal by se tedy předpokládat výskyt následujících objektů vzniklých jako pozůstatek supernovy:
- bílý trpaslík, hustota 109 kg.m-3, implozi zastaví pružná látka - elektronové degenerované plazma, vzniklé narušením elektronových obalů v atomech (Pauliho vylučovací princip: elektrony nemohou být ve stejném kvantovém stavu, pokud jsou pospolu, vytvářejí zmíněnou látku), stabilní díky odpudivým coulombovským silám
- neutronová hvězda (zahrnuje pulsary, magnetary), hustota řádově 1013 - 1015 kg.m-3, implozi zastaví až hustá masa neutronů (elektrony a protony jsou „vmáčknuty do sebe“, zbydou pouze neutrony)
- hyperonová hvězda, hustota 1015 - 1017? kg.m-3, implozi zastaví neutrony vybuzené do stavu hyperonů, stabilní díky znemožněnému rozpadu hyperonů
- kvarková hvězda, hustota 1017 kg.m-3 a více, implozi zastaví extrémně hustá látka z jednotlivých kvarků a gluonů nevázaných v hadrony (kvark - gluonové plazma), vzniklá dalším „rozdrcením“ hyperonů nebo neutronů
- preonová hvězda, hustota větší než 1017 - ?? kg.m-3, implozi zastaví extrémně hustá látka z jednotlivých preonů nevázaných v leptony a kvarky (preonové plazma), vzniklé dalším „rozdrcením“ kvarků.
- černá díra, hustota nekonečná?? imploze nebyla zastavena
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |