Program Saljut

Z Multimediaexpo.cz

Nákres stanice Saljut 4

Saljut byl sovětský program kosmických stanic a také název jednotlivých stanic tohoto programu.

Obsah

Popis

Saljut 3 a Saljut 5 měly návratové pouzdro, které dopravilo vzorky výzkumů na Zemi. Stanice Saljut 6 a Saljut 7 byly vybaveny dvěma spojovacími uzly, které umožňovaly, aby stanice hostila dvě transportní lodě Sojuz nebo byla zásobována nákladními loděmi Progress. Stanice byly o hmotnosti cca 18 900 kg, délce 15,5 metru a průměru 4,15 metru. Objem obyvatelných částí byl téměř 100 m3. Jednotlivé varianty byly postupně vylepšovány.

Stanice se účastnily vojenského programu Almaz, při kterém se mapoval povrch Země. Ve své době sovětské autority nepotvrdily vojenský výzkum.

Seznam sovětských orbitálních stanic Saljut

Název stanice Start Zánik Počet dní na orbitě Z toho s posádkou Celkový počet členů posádky Návštevy pilotovaných lodí Návštevy nepilotovaných lodí Hmotnost kg
Saljut 1 19. duben 1971 11. říjen 1971 175 24 3 2 0 18,425
Saljut 2 3. duben 1973 29. duben 1973 54 0 0 0 0 18,500
Saljut 3 24. červen 1974 25. leden 1975 213 15 2 1 0 18,500
Saljut 4 26. prosinec 1974 3. únor 1977 770 92 4 2 1 18,500
Saljut 5 22. červen 1976 8. srpen 1977 412 67 4 2 0 19,000
Saljut 6 29. září 1977 29. červenec 1982 1,764 683 33 16 14 19,000
Saljut 7 19. duben 1982 8. únor 1991 3,216 816 26 12 15 19,000

Literatura

  • VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 292.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Program Saljut
Sovětské a ruské vládní pilotované vesmírné programy

Současné: Sojuz • ISS (mezinárodní) • PPTS (projekt)
Ukončené: Vostok • Voschod • Almaz (veřejně jako Saljut) • Saljut • Sojuz-Apollo (mezinárodní) • Mir • Shuttle-Mir (mezinárodní)
Zrušené: Zond (měsíční Sojuz) • raketa N-1 • Spiral • Eněrgija-Buran • Mir 2 (nyní ISS) • Kliper

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Program_Saljut“