Rhôna

Z Multimediaexpo.cz

Rhôna někdy též Rhona (francouzsky Rhône) je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku. Protéká kantony Valais, Vaud, Ženeva v délce 231 km a poté přechází na území Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) a po dalších 581 km se vlévá do Středozemního moře. Celková délka řeky je tedy 812 km. Plocha jejího povodí je 95 500 km².

Obsah 1 Průběh toku 1.1 Přítoky 2 Vodní režim 3 Využití 3.1 Vodní elektrárny 3.2 Vodní doprava 3.3 Zavlažování 4 Původ názvu 5 Poznámky 6 Literatura 7 Externí odkazy

Průběh toku

Pramení v Urnských Alpách (Lepontinských Alpách) ve Švýcarsku v nadmořské výšce 1753 m v masivu Dammastock. Její pramen vytváří voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina teče ponejprve východozápadním směrem poté se stáčí k severu a napájí Ženevské jezero. Z jezera vytéká na jih poblíž Ženevy, přibírá vody řeky Arve a teče na území Francie. Její řečiště se zde klikatí, Rhôna teče přibližně západním směrem až k Lyon kde se do něj vlévá řeka Saône; v této části údolí řeky tvoří hranici mezi Alpami (levý břeh) a pohořím Jura (pravý břeh). Od Lyonu teče Rhôna přímo k jihu Rhônskou nížinou mezi Alpami a Francouzským středohořím (Massif Central). K významnějším přítokům v tomto úseku patří řeka Isère. Rhôna se vlévá do Středozemního moře dvěma rameny v oblasti Camargue západně od Marseille, přičemž vytváří deltu o rozloze 12 000 km².

Přítoky

• zprava – Ain, Saône, Ardèche,
• zleva – Isère, Durance.

Vodní režim

Na horním a středním toku je zdrojem vody především tající sníh a odtávající ledovce. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v létě a nejnižších v zimě. Pod ústím Saôny se vodnost zvyšuje především v zimě, protože ta stejně jako ostatní pravé přítoky má zdroj vody především v dešťových srážkách. Levé přítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodnější než pravé, díky čemuž Rhôna až k ústí vykazuje základní rysy alpského režimu. Tři čtvrtiny povodí řeky se nacházejí v horách. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 1780 m³/s. Rhôna je nejvodnější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se řadí na druhé místo po Nilu^[1].

Využití

Řeka má důležitý význam pro zisk vodní energie, dopravu a zavlažování.

Vodní elektrárny

Přibližně 70 % výkonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rhôny. Přímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dalších přítocích.

Vodní doprava

Vodní doprava je možná pod ústím řeky Ain. Přes Saônu je mnohými kanály spojena s Rýnem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále přes lagunu Étang de Berre a tunel Rove do Marseille.

Zavlažování

Voda se také široce využívá na zavlažování a zásobování Azurového pobřeží. Na řece leží města Ženeva (Švýcarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).

Původ názvu

Původ a význam jména zůstává nejasný. Podle jedné varianty je základem keltské označení Rhodanus či Rodanus ze základu Rhôdan - „klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o řeckém původu; Plinius starší píše ve své encyklopedii Naturalis historia že jméno Rhôna je odvozeno od názvu kolonie Rhoda či Rhodanusia rozkládající se v oblasti dnešního města Aigues-Mortes.

Poznámky

1. ↑ nepočítaje přítoky Černého moře

Literatura

• V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Рона“.

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Rhôna

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Rhôna

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii