Socialistická republika Černá Hora

Z Multimediaexpo.cz

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.^[1]

Obsah 1 Vývoj názvu 2 Historie 3 Politika 3.1 Související články 4 Reference

Vývoj názvu

• 1945 - 1963: Lidová republika Černá Hora jako součást Demokratické federativní Jugoslávie, resp. Federativní lidové republiky Jugoslávie
• 1963 - 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
• 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Svazové republiky Jugoslávie

Historie

Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.

Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.^[2]

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.^[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.^[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.^[1]

Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.^[1]

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.^[4]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.

Související články

• Socialistická federativní republika Jugoslávie
• Černá Hora

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3} PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled, 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25-37. ISSN 0037-6922.  
2. ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63. (čeština) 
3. ↑ Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. c2004, [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. (černohorsky) 
4. ↑ Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. c2004, [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. (černohorsky) 

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii