Tolita lékařská

Z Multimediaexpo.cz

Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) je bíle kvetoucí rostlina z čeledi klejichovité (Asclepiadaceae).

Obsah 1 Popis 2 Celkové rozšíření 3 Stanoviště 4 Použití 5 Reference 6 Externí odkazy

Popis

Tolita lékařská je vytrvalá, nejčastěji 50-120 cm vysoká, rostlina s krátkým větveným oddenkem^[1]. Z oddenku vyrůstají přímé jednoduché lodyhy s pýřitým ochlupením, na nichž vyrůstají vstřícné či vzácně přeslenité listy. Listy jsou celokrajné, krátce řapíkaté, tvarem pak kopinaté, vejčité či až srdčité, vpředu zašpičatělé a z velké části lysé, jen na rubu na žilnatině pýřité.^[2] Květy jsou bílé či žlutobílé a dohromady tvoří květenství, tzv. stopkatý vrcholík.^[2]. Kališních lístků je 5 a jsou jen při bázi srostlé, korunních lístků je také 5, které jsou dole srostlé v krátkou trubku. Prašníky mají vnější jalovou podkovovitou část, která pak připomíná pakorunku a vnitřní fertilní část, pylová zrna tvoří brylky. Blizny jsou navzájem srostlé v pětilaločný útvar. Plodem je měchýřek.

Celkové rozšíření

Tolita lékařská přirozeně roste v Evropě a v západní Asii, na sever sahá až po jižní Skandinávii, zhruba po 60. rovnoběžku, na východ až na západní Sibiř do okolí Omsku. V jižní Evropě se vyskytuje spíše ostrůvkovitě, dále roste také na Kavkaze. Byla zavlečena člověkem i na několik míst do Severní Ameriky^[3].

Stanoviště

Tolita lékařská vyhledává například travnaté, křovinaté či skalnaté svahy, světlé části lesů a jejich lemy, případně lesostepi. Je to typický druh zvláště různých druhů teplomilných doubrav (řádu Quercetalia pubescenti-petrae), teplomilnějších variant dubohabřin (svaz Carpinion betuli), ale roste i mimo les, v různých křovinách, na skalách, v lesních lemech, někdy i v suchých trávnících^[4]. V České republice to je spíše teplomilný druh, proto je nejběžnější v relativně suchých a teplých územích, např. na jižní Moravě. V chladnějších krajích je vzácnější a vyskytuje se jen ostrůvkovitě na vhodných lokalitách či chybí zcela. Zcela ojediněle roste i v horách, ale pouze na vzácných reliktních lokalitách, jako je třeba (Čertova zahrádka v Krkonoších).^[2]

Použití

V minulosti byl oddenek tolity používán v lidovém léčitelství i mezi veterináři. V západní Evropě byla tolita lékařská pěstována i jako přadná rostlina. Jinak se jedná o jedovatou rostlinu, obsahuje jedovatý glykosid vincetoxin^[5].

Reference

1. ↑ Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2} Kubát et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha
3. ↑ Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72
4. ↑ Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72
5. ↑ Slavík B. (2000): Asclepiadaceae R. Br. In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, volume: 6, Praha, p.:64-72

Externí odkazy

• Tolita lékařská na kvetenacr.cz
• Tolita lékařská na Wendys
• Tolita lékařská na Botany.cz

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Vincetoxicum hirundinaria

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii