Výrov (okres Plzeň-sever)

Z Multimediaexpo.cz

Výrov (německy Wegrow) je vesnice ležící 2,5 km jihozápadně od Kralovic v části okresu Plzeň-sever. Ve vsi žije okolo 120 obyvatel, PSČ všech adres ve vsi je 331 41. Katastrální území stejnojmenné obce, pod kterou patří ještě sousední Hadačka, je 951,28 ha. Vsí protéká Bučecký potok.

Historie

Výrov byl založen na počátku 14. století na pozemcích grangie plaského kláštera na místě zrušené vsi či dvora Dolní Sechutice. Roku 1307 je poprvé připomínán, když klášter vykázal kralovickému faráři vůz sena ročně ze sechutického dvora jako náhradu za louku pod Výrovem. Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Výrov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmund katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. V roce 1460 získal Sechutice s poli a lesy do zástavy Slavibor Pracek ze Svinné. Ten v roce 1498 uzavřel smlouvu s Albrecht z Kolovrat na Libštejně, podle které Albrecht získal pro stavbu rybníka louku pod Výrovem patřící k sechutickému dvoru. Albrecht měl za louku ročně platit Prackovi, po jeho smrti pak klášteru. Klášter měl také rybník získat, vyplatil-li by ves Výrov. Slavibor Pracek zemřel roku 1510, pusté Sechutice se vrátily do majetku kláštera a ten pozemky pronajímal chalupníkům z Výrova. V roce 1539 získal Florián Gryspek Kaceřov a okolní vesnicemi a požádal krále Ferdinanda I. o připsání pustých sechutických pozemků. Král bez jednání s klášterem žádosti vyhověl a Gryspek kromě sechutických pozemků zabavil i louky pod Výrovem, zvané Prackovské. Tehdejší plaský opat Bohuslav se o změně nedozvěděl a marně se dožadoval 50 kop od výrovských a jejich pána Gryspeka, až si roku 1554 stěžoval u krále, ale neúspěšně.

Okolí

Výrov je dnes srostlý s větší Hadačkou, na území obce se také nachází hospodářský dvůr Sechutice. Na severovýchodě sousedí s Kralovicemi a na jihu s Kopidlem.

Reference

Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Josef Vorel: Dějiny rodného kraje: Výrov-Hadačka, Rabštejn nad Střelou, 1992

Externí odkazy

vyrov.site.cz – fotogalerie obce

Hadačka | Výrov

Města a obce okresu Plzeň-sever
Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii