Vysoká Libyně

Z Multimediaexpo.cz


Vysoká Libyně (něm. Hochlibin) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Plasy, 5 km severně od Kralovic. V obci žije 243 obyvatel, její katastrální území je 1285,54 ha a PSČ všech adres je 331 41. Ves leží na náhorní rovině v nadmořské výšce okolo 560 m a je z větší části obklopena borovými lesy. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

Obsah

Historie

Ves je písemně poprvé zmiňována v roce 1180 pod původním názvem Lubyně, když pán na zdejší tvrzi Přemysl de Lubyn společně s Dětlebem z Potvorova a Vitoněm z Kopidla uzavřel smlouvu o prodeji vsi Vlčkov (u dnešních Koryt) plaskému klášteru. Později se ves dostala do majetku pánů z Gutštejna, kteří před rokem 1376 dali postavit jednolodní kostel sv. Blažeje. Roku 1509 prodali Gutštejnové Libyni spolu s okolními vesnicemi Kolovratům z Krakovce. Během následujících let se ves dostala do držení pánů Vchynských, Mitrovských, pánů z Michalovci a znovu Kolovratů. Roku 1634 přepadlo Vysokou Libyni vojsko , zbyl po nich vypálený velkostatek a pivovar. Další agresor třicetileté války, švédský generál Königsmark, přepadl roku 1648 Libyni a žádal výkupné. Vesničané dali dohromady pouhých 30 tolarů. Po válce zbylo ve vsi 15 sedláků a 4 domkaři. Roku 1659 zdělil Vysokou Libyni Krištof Jaroslav Kolovrat a nechal znovu postavit zámek. Krom toho je v majetku téhož roku uváděn poplužní dvůr, pivovar, sladovna, sýpka, cihelna a ovčín. Německá výchova synů K. J. Kolovrata vedla později k zakořenění německého jazyka ve vsi. V roce 1680 se někteří sedláci připojili k selskému povstání proti plaskému panství, hrabě Kolovrat však povolal vojsko a rebelii potlačil. Poslední z Kolovratů prodal statek roku 1700 Karlu Marxu Příchovskému, krajskému hejtmanu v Žatci. Za doby Příchovských ve vsi přibyly barokní sochy sv. Floriána, sv. Vavřince a sv. Jana Nepomuckého. Okolo roku 1730 je prvně zmiňován dnešní název Vysoká Libyně. Roku 1731 prodávají Příchovští Libyni Olivierovi z Wallisu, irskému vojáku ve službách císaře. Po roce 1750 se na panství usazují němečtí osadníci a Židé. Ke konci 19. století koupil panství Anton Kreissl a roku 1898 rodina obchodníků Dreherů. V roce 1927 byla ve vsi otevřena mateřská škola. Za druhé světové války Vysokou Libyní procházela hranice mezi Protektorátem a Sudety.

Památky

Nejvýznamnější památkou je farní kostel sv. Blažeje raně feudálního původu z roku 1360 stojící na návsi. Jednolodní gotický kostel s gotickým portálem k jihu má věž s mansardovou jehlancovou střechou na západní straně a pětiboký uzavřený presbytář. V interiérech dochovány fresky. V rozích a středu návsi stojí tři barokní sochy na vysokých hranolových podstavcích z počátku 18. století:

  • sv. Jana Nepomuckého – postava světce s biretem na hlavě s křížem v náručí a tváří hledící k nebi. Na podstavci dvě znakové kartuše.
  • sv. Vavřince – esovitě prohnutá podstava světce v jáhenském rouchu, s pravou rukou na prsou. Datováno 1723.
  • sv. Floriána – drobná esovitě prohnutá podstava světce v oděvu římského vojína s přilbou na hlavě držícího korouhev a džber vody, u nohou má hořící dům. Na podstavci pamětní nápis Divo Floriane Ora Pro Nobis Et Protege Nos Ab Omni Pericvlo Ignis, datováno 1717.

Památkově cenná je i budova bývalé fary s klasicistní fasádou z počátku 19. století. Jednopatrová obdélná budova zámku, která stála v blízkosti kostela, byla zbořena roku 1988. Historii připomíná i kamenný křížek postavený manželi Voitovými na památku svého syna, který padl roku 1866 u Hradce Králové. Nedaleko vsi je v polích i malá zvonička. U vchodu na hřbitov rostou dvě stoosmdesátileté lípy.

Současnost

Ves má charakter zemědělského sídla, většina obyvatel ostatně pracuje v zemědělství. Od roku 1904 ve vsi působí sbor dobrovolných hasičů, dále také místní tělovýchovná jednota Sokol s fotbalovým oddílem (založen 1948) a dvěma oddíly stolního tenisu (založeny 1988). V roce 2001 získala obec ocenění Modrá stuha za výrazný společenský život v regionální soutěži Vesnice roku Plzeňského kraje.

Okolí

Na severu Libyně sousedí s Podbořánkami a Žďárem, na jihovýchodě s hospodářským dvorem Hubenov a Kralovicemi a na západě s Bílovem. Na sever od vsi začíná přírodní park Jesenicko. Na jihu pramení Kralovický potok, na východě je na Hradeckém potoce rybník Chobot s chatařskou osadou.

Reference

Externí odkazy


  Města a obce okresu Plzeň-sever  

Bdeněves • Bezvěrov • Bílov • Blatnice • Blažim • Bohy • Brodeslavy • Bučí • Čeminy • Černíkovice • Čerňovice • Česká Bříza • Dobříč • Dolany • Dolní Bělá • Dolní Hradiště • Dražeň • Druztová • Heřmanova Huť • Hlince • Hněvnice • Holovousy • Horní Bělá • Horní Bříza • Hromnice • Hvozd • Chotíkov • Chříč • Jarov • Kaceřov • Kaznějov • Kbelany • Kočín • Kopidlo • Koryta • Kozojedy • Kozolupy • Kožlany • Kralovice • Krašovice • Krsy • Křelovice • Kunějovice • Ledce • Líně • Líšťany • Líté • Lochousice • Loza • Manětín • Město Touškov • Mladotice • Mrtník • Myslinka • Nadryby • Nečtiny • Nekmíř • Nevřeň • Nýřany • Obora • Ostrov u Bezdružic • Pastuchovice • Pernarec • Pláně • Plasy • Plešnice • Pňovany • Potvorov • Přehýšov • Příšov • Rochlov • Rybnice • Sedlec • Slatina • Studená • Štichovice • Tatiná • Tis u Blatna • Tlučná • Trnová • Třemošná • Úherce • Újezd nade Mží • Úlice • Úněšov • Úterý • Vejprnice • Velečín • Vochov • Všehrdy • Všeruby • Výrov • Vysoká Libyně • Zahrádka • Zbůch • Zruč-Senec • Žihle • Žilov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Vysok%C3%A1_Libyn%C4%9B“