Vipera
Z Multimediaexpo.cz
Vipera je rod jedovatých zmijí. Tyto zmije jsou široce rozšířeny, nalézt je můžeme v Severní Africe až po Severní polární kruh přes Britské ostrovy a dále v jihovýchodní Asii. Název je patrně odvozen z latinských slov vivus a pario znamenajících „živý“ a „narodit“ nebo „zrodit“; patrně jako odkaz na fakt, že většina zmijí rodí živá mláďata. V současné chvíli je známo 23 druhů.
Obsah |
Popis
Zástupci rodu jsou většinou malého vzrůstu a více nebo méně statné postavy. Hlava je viditelně oddělena od krku a má trojúhelníkový tvar a u většiny druhů je pokryta malými šupinami, ačkoli některé druhy mají menší počet malých plátů na vrcholu hlavy. Hřbetní šupiny jsou na dotek hrubé, šupiny v blízkosti kloaky jsou rozděleny v párech.
Výskyt
Rod vipera se vyskytuje ve Velké Británii a téměř všude po kontinentální Evropě, dále na některých menších ostrovech ve Středozemním moři (Elba, Montecristo, Sicílie) a Egejském moři stejně jako v severní Africe v Maroku, Alžíru a Tunisu. Výskyt byl potvrzen také na Severním polárním kruhu a východně přes severní Asii na Sachalin a v Severní Koreji.
Přirozené prostředí
Většina druhů upřednostňuje chladnější prostředí. Zmije nalezeny v nižších zeměpisných šířkách mají tendenci upřednostňovat vyšší nadmořské výšky a sušší skalnatá útočiště, zatímco zmije, které se vyskytují v severních zeměpisných šířkách, upřednostňují nižší nadmořské výšky a prostředí s bujnou vegetací a vyšší vlhkostí.
Chování
Všechny druhy rodu Vipera jsou pozemní hadi.
Reprodukce
Všechny zmije rodu Vipera rodí živá mláďata.
Jed
Většina druhů rodu Vipera má jed, který obsahuje neurotoxiny a hemotoxiny. Dopady uštknutí se u jednotlivých druhů liší. Menší severské druhy, jako Vipera berus mají pouze o málo méně toxický jed, ale při uštknutí ho vystříknou pouze malé množství. Ostatní druhy, jako je Vipera ammodytes, jsou schopny při uštknutí vystříknout mnohem více jedu s možnými devastujícími účinky. Nicméně uštknutí od druhů rodu Vipera je zřídkakdy tak nebezpečné jako uštknutí od větších zástupců rodů Macrovipera nebo Daboia.
Druhy
Druh | Objevitel | Poddruhy* | České jméno | Výskyt |
---|---|---|---|---|
V. albicornuta | Nilson & Andrén, 1985 | 0 | Zanjan - údolí a blízké hory v severozápadním Íránu. | |
V. albizona | Nilson, Andrén & Flärdh, 1990 | 0 | Centrální Turecko. | |
V. ammodytes | (Linnaeus, 1758) | 4 | zmije růžkatá | Sever-Východ Itálie, jižní Slovensko, západní Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Montenegro, Albánie, Makedonie, Řecko a další. |
V. aspisT | (Linnaeus, 1758) | 4 | zmije skvrnitá | Francie, Andorra, severovýchodní Španělsko, okraj jihozápadního Německa, Švýcarsko, Monako, ostrov Elba a Montecristo, Sicílie, Itálie, San Marino a severozápadní Slovinsko. |
V. barani | Böhme & Joger, 1984 | 0 | zmije anatolská | Severozápadní Turecko. |
V. berus | (Linnaeus, 1758) | 2 | zmije obecná | Od západní Evropy (Spojené království, Skandinávie, Francie) přes střední Evropu (Itálie, Albánie, Bulharsko a severní Řecko) a východní Evropu na sever Severního polárního kruhu, a Rusko až po Tichý oceán. |
V. bornmuelleri | Werner, 1898 | 0 | zmije libanonská | Golanské výšiny, jižní Libanon a Sýrie. |
V. bulgardaghica | Nilson & Andrén, 1985 | 0 | zmije turecká | středojižní Malá Asie, Turecko. |
V. darevskii | Vedmederja, Orlov & Tuniyev, 1986 | 0 | zmije Darevského | Arménie a přiléhající oblasti Gruzie. |
V. dinniki | Nikolsky, 1913 | 0 | zmije gruzínská | Rusko - (Kavkaz) a Gruzie (vysoké hory okolo řeky Inguri), východní Ázerbájdžán. |
V. kaznakovi | Nikolsky, 1909 | 0 | zmije kavkazská | Severovýchodní Turecko, Gruzie a Rusko (východní pobřeží Černého moře). |
V. latastei | Bosca, 1878 | 1 | zmije Latasteova | Úplný jihozápad Evropy (Francie, Portugalsko a Španělsko) a severozápad Afriky (Středomoří, oblast Maroka, Alžír a Tunis). |
V. latifii | Mertens, Darevsky & Klemmer, 1967 | 0 | zmije Latifova | Irán: vysoko položená údolí Albrozu. |
V. lotievi | Nilson et al., 1995 | 0 | zmije podhorská | Vysoko položená místa Velkého Kavkazu: Rusko, Gruzie, Ázerbájdžán. |
V. monticola | Saint-Girons, 1954 | 0 | zmije horská | Vysoký Atlas, Maroko. |
V. nikolskii | Vedmederja, Grubant & Rudajewa, 1986 | 0 | zmije ukrajinská | Střední(centrální) Ukrajina. |
V. palaestinae | Werner, 1938 | 0 | zmije palestinská | Sýrie, Jordán, Izrael a Libanon. |
V. pontica | Billing, Nilson & Sattler, 1990 | 0 | zmije pontská | Vyskytuje se pouze v Údolí Čoroch, severovýchodní Turecko. |
V. raddei | Boettger, 1890 | 0 | Východní Turecko, severozápadní Irán, Arménie, Ázerbájdžán a patrně i Irák. | |
V. seoanei | Lataste, 1879 | 1 | zmije iberská | Samý okraj jihozápadní Francie a severní oblast Španělska a Portugalska. |
V. ursinii | (Bonaparte, 1835) | 0 | zmije stepní | Jihovýchodní Francie, východní Rakousko (vyhynulý), Maďarsko, centrální Itálie, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, severní a severovýchodní Albánie, Rumunsko, severní Bulharsko až východní Čína (Xinjiang). |
V. wagneri | Nilson & Andrén, 1984 | 0 | zmije Wagnerova | Pohoří východního Turecka a přiléhající severozápad Iránu. |
V. xanthina | (Gray, 1849) | 0 | zmije turecká | Samý východ Řecka až Turecko. |
*) Neobsahuje soujmenovité poddruhy.
T) Typový druh.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |