Vladimír Vokál
Z Multimediaexpo.cz
Mgr. Vladimír Vokál (* 29. března 1978, Plzeň[1]) je publicista a spisovatel, věnující se zejména tématům politologie, sportu a homosexuality[1]. Je autorem tří knih a množství článků a komentářů (Právo, Právo lidu, Ventil, Britské listy).[2] V letech 2005–2006 vedl tiskové oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.[2][3] Byl spoluobžalován s Lukášem Kohoutem v kauze Kohoutem podvodně objednaných zahraničních cest, soud jej však osvobodil.[3]
Obsah |
Životopis
Vystudoval Masarykovo gymnázium v Plzni a v letech 1996–2002 magisterské studium českého jazyka a společenských věd na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.[2][1]
Býval členem Mladých sociálních demokratů,[3] v letech 1999–2001 byl místopředsedou jejich ústřední rady.[4]
V letech 1998–2002 působil jako zastupitel a člen sociální komise v obvodním zastupitelstvu pro Plzeň 1.[5]
Do roku 2005 působil jako televizní a rozhlasový novinář[2] ve stanicích Český rozhlas 1 Radiožurnál,[1] Český rozhlas Plzeň (moderování sportovních magazínů),[1] TV Praha.[6][7] V roce 1999 působil jako reportér v bombardovaném Bělehradě, přičemž zastával kritický postoj vůči USA.[3]
V letech 2000–2002 byl poradcem místopředsedy Poslanecké sněmovny.[2] Kolem roku 2002 byl tiskovým asistentem v poslaneckém klubu sociální demokracie.[3]
V letech 2005–2006, za působení ministra Zdeňka Škromacha, vedl tiskové oddělení na Ministerstvu práce a sociálních věcí.[2][3]
Od roku 2000 je členem správní rady nadačního fondu Euromedica.[8]
Z internetových stránek http://retorika.wz.cz zároveň vyplývá, že se v současné době věnuje výuce rétoriky, zejména mluvy v médiích, řeči politiků a manažerů.
Obvinění v souvislosti s Lukášem Kohoutem
V roce 2002 Vladimír Vokál pracoval jako tiskový asistent v poslaneckém klubu sociální demokracie. Byl jedním z těch, na které falešný asistent ministra Jana Kavana Lukáš Kohout, který na objednávky neoprávněně vystavené jménem sněmovny cestoval letadlem po celém světě, rozepisoval letenky. V roce 2002 se spolu s ním zúčastnil cesty na Maledivy. V roce 2003, po propuknutí skandálu, byl Vladimír Vokál také obžalován. Na podzim 2005 soud Vokála osvobodil, protože se soudu nepodařilo prokázat, že by o podvodech věděl.[3]
Publikační činnost
- Velká francouzská revoluce: Sieyes, nakl. CONY CZ, Brno (dle katalogu Nár. knihovny Plzeň), 2002, 79 stran, ISBN 80-238-8747-5
- Nebezpečné hry začínajícího politika, Praha, 2006[2], zveřejněno na vlastním webu autora[9]
- Podivný svět Richarda Krause, 2007, zveřejněno na vlastním webu autora[9]
Externí odkazy
- Vladimír Vokál (Britské listy, profil autora)
- Seznam článků – Vladimír Vokál (Britské listy)
- Vladimír Vokál (Český rozhlas 1 Radiožurnál, profil bývalého redaktora, odkazy na příspěvky)
- Vokál Vladimír Mgr., seznam článků v periodiku Práce & sociální politika, novinách Ministerstva práce a sociálních věcí
- Některé autorovy publikace ke stažení ve formátu PDF
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.