Zaháň
Z Multimediaexpo.cz
Zaháň (polsky Żagań, německy Sagan, latinsky Saganum) je město v jihozápadním Polsku, v Lubušském vojvodství. Leží na řece Bobr zhruba uprostřed mezi Chotěbuzí a Vratislaví. Místní pozoruhodností je zámek, který získal současnou barokní podobu přestavbou v roce 1670.
Zaháň je okresním městem. Okres (pol. powiat) má rozlohu 1131,29 km², z čehož katastr města zaujímá 39,92 km², tedy 3,53 %. V okrese žije 82 525 obyvatel, z toho 50 407 ve městech a 32 118 ve vesnicích (stupeň urbanizace okresu je tedy 61,1 %). V samotném městě Zaháň žilo k 30. červnu 2004 celkem 26 665 obyvatel, tedy 32,4 % obyvatel okresu.
Historie
První písemná zmínka o Zaháni pochází z roku 1202, v roce 1285 pak Zaháň získala městské právo. Město bylo dlouho sídelním městem slezského údělního knížectví. Poté, co bylo od roku 1252 součástí vévodství hlohovského (Księstwo Głogowskie), stalo se v létech 1413 až 1472 sídlem samostatného knížectví dynastie Piastovců.
V pozdním středověku se kulturním střediskem regionu stalo augustiánské opatství, založené v roce 1284. Hlavními odvětvími zaháňského hospodářství té doby bylo soukenictví, pivovarnictví a obchod se železem.
Jan II. Zaháňský (řečený Ukrutný nebo též Zlý) prodal roku 1472 knížectví spolu s městem rodu Wettinů a město se tak stalo součástí saského vévodství. V 15. století se šířila reformace a za Jindřicha I. (V.) Zbožného, který byl vévodou saským v letech 1539 až 1541, se protestantství stalo saským státním náboženstvím. Jindřichův následovník, saský vévoda a kurfiřt Mořic I. z Wettinu, přenechal roku 1549 Zaháň českému králi Ferdinandu I. Habsburskému.
V roce 1627 získal Zaháň do vlastnictví Albrecht z Valdštejna. Na Valdštejnovo pozvání působil ve městě v letech 1627 až 1630 astronom a matematik Johannes Kepler. Roku 1646 město získal Václav Eusebius z Lobkovic, který nechal později zámek přestavět podle plánů italského architekta Antonia della Porta.
V roce 1786 koupil Zaháň Petr Biron, poslední vévoda kuronský. V roce 1842 získala zámek jeho dcera Dorota od své sestry Pavlíny (další jejich sestrou byla Kateřina Zaháňská, známá jako paní kněžna z Babičky Boženy Němcové). Dorota byla krátce provdána za Edmonda de Talleyrand. Po rozchodu s ním se stala milenkou jeho strýce Talleyranda, který ji po své smrti v roce 1838 učinil svou univerzální dědičkou. Toto období je v Zaháni považováno za „zlatý věk“, neboť majitelé značně investovali do architektury a výzdoby zámku. Zaháň navštěvovali přední evropští umělci, mezi nimi Ferenc Liszt. Dorota na Zaháni žila až do své smrti roku 1862.
Během 2. světové války byl nedaleko města Zaháně zřízen zajatecký tábor Stalag Luft III, v němž bylo vězněno 10 000 zajatců. 24. března 1944 se 76 spojeneckých zajatců pokusilo o útěk 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů. Poslední z nich byli chyceni již u východu z tunelu. Útěk se zdařil pouze 3 z nich. Podle události byl natočen film se Steve McQueenem v hlavní roli. Po válce bylo v Londýně vyslýcháno a oběšeno dvacet německých policistů a gestapáků, kteří se podíleli na brutálním potlačení útěku.
V roce 1945 předalo Německo Zaháň Polsku.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |