Droga (léčivo)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Fotografie) |
||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
Soubor všech [[chemie|chemických]] součástí drogy tvoří obsahové látky drogy (hlavní, vedlejší, balastní). Účinné látky se zpravidla hromadí v [[orgán]]u, který se používá jako droga. '''Droga''' je obecné označení původně používané pro sušené části rostlin a živočichů, nebo jejich výměšky, prodávané a používané jako léčivo. | Soubor všech [[chemie|chemických]] součástí drogy tvoří obsahové látky drogy (hlavní, vedlejší, balastní). Účinné látky se zpravidla hromadí v [[orgán]]u, který se používá jako droga. '''Droga''' je obecné označení původně používané pro sušené části rostlin a živočichů, nebo jejich výměšky, prodávané a používané jako léčivo. | ||
== Rostlinné drogy == | == Rostlinné drogy == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:SalviaDivinorum25xExtract.jpg|thumb|240px|Ukázka rostlinné drogy: Herba salviae, [[Šalvěj divotvorná|šalvějová]] nať]] |
Rostlinné drogy se získávají z různých částí rostlin. Pojmenovávají se [[latina|latinskými]] názvy. Tradiční názvosloví, které najdeme v našich [[lékopis]]ech až do 4. vydání [[Československý lékopis|Československého lékopisu]] (ČsL4), je v souladu s [[mluvnice|mluvnickými]] zvyklostmi latiny. Název tvoří část rostliny a název rostliny (obvykle jen rodové jméno) v [[genitiv]]u: např. ''Herba melissae'', nať [[meduňka lékařská|meduňky]]. Od vydání [[Český lékopis|Českého lékopisu]] 1997 (ČL97) se v souladu s [[Evropský lékopis|Evropským lékopisem]] zavádí opačné pořadí, např. tedy ''Melissae herba''. | Rostlinné drogy se získávají z různých částí rostlin. Pojmenovávají se [[latina|latinskými]] názvy. Tradiční názvosloví, které najdeme v našich [[lékopis]]ech až do 4. vydání [[Československý lékopis|Československého lékopisu]] (ČsL4), je v souladu s [[mluvnice|mluvnickými]] zvyklostmi latiny. Název tvoří část rostliny a název rostliny (obvykle jen rodové jméno) v [[genitiv]]u: např. ''Herba melissae'', nať [[meduňka lékařská|meduňky]]. Od vydání [[Český lékopis|Českého lékopisu]] 1997 (ČL97) se v souladu s [[Evropský lékopis|Evropským lékopisem]] zavádí opačné pořadí, např. tedy ''Melissae herba''. | ||
Nejčastěji se setkáváme s těmito druhy rostlinných drog: | Nejčastěji se setkáváme s těmito druhy rostlinných drog: | ||
- | * ''Cortex'' | + | * ''Cortex'' – [[Borka|kůra]], např. ''Cortex frangulae'', [[krušina olšová|krušinová]] kůra. |
- | * ''Flos'' | + | * ''Flos'' – [[květ]], rozumí se tím i [[květenství]], např. ''Flos chamomilae'', květ [[heřmánek pravý|heřmánku]]. |
- | * ''Folium'' | + | * ''Folium'' – [[list]], např. ''Folium plantaginis'', list [[jitrocel kopinatý|jitrocele]]. |
- | * ''Fructus'' | + | * ''Fructus'' – [[Plod (botanika)|plod]], např. ''Fructus anisi'', plod [[bedrník anýz|anýzu]]. |
- | * ''Herba'' | + | * ''Herba'' – [[nať]], např. ''Herba hyperici'', nať [[třezalka|třezalky]]. |
- | * ''Lignum'' | + | * ''Lignum'' – [[dřevo]], např. ''Lignum sasafras'', [[sasafras]]ové dřevo. |
- | * ''Oleum'' | + | * ''Oleum'' – [[olej]], též [[silice]] (éterický olej), např. ''Oleum helianthi'', [[slunečnice roční|slunečnicový]] olej,'' Oleum menthae'', [[máta peprná|mátový]] olej (silice). |
- | * ''Pericarpium'' | + | * ''Pericarpium'' – [[oplodí]], např. ''Pericarpium aurantii dulcis'', oplodí sladkého [[pomeranč]]e, „pomerančová kůra“. |
- | * ''Radix'' | + | * ''Radix'' – kořen, obvykle se používá o pro [[oddenek]] (''Rhizoma''), např. ''Radix cichorii'', kořen [[čekanka obecná|čekanky]]. |
- | * ''Radix cum herba'' | + | * ''Radix cum herba'' – kořen s natí, např. ''Radix taraxaci cum herba'', [[pampeliška lékařská|pampeliškový]] kořen s natí. |
- | * ''Resina'' | + | * ''Resina'' – [[pryskyřice]], např. ''Resina boswelliae'', pryskyřice [[kadidlo]]vníku. |
- | * ''Rhizoma'' | + | * ''Rhizoma'' – oddenek, např. ''Rhizoma bistortae'', oddenek [[rdesno hadí kořen|rdesna]]. |
- | * ''Semen'' | + | * ''Semen'' – [[semeno]], např. ''Semen colchici'', semeno [[ocún jesenní|ocúnu]]. |
- | * ''Succus'' | + | * ''Succus'' – šťáva, např. ''Succus liquiritiae'', [[lékořice lysá|lékořicová]] šťáva. |
K [[identifikace|identifikaci]] jednotlivých drog se používají [[Morfologie (biologie)|morfologické]] znaky ([[makroskopie|makroskopické]] i [[mikroskopie|mikroskopické]]), organoleptické vlastnosti (vzhled, [[vůně]], [[chuť]]) a chemické vlastnosti (obsah charakteristických účinných látek). | K [[identifikace|identifikaci]] jednotlivých drog se používají [[Morfologie (biologie)|morfologické]] znaky ([[makroskopie|makroskopické]] i [[mikroskopie|mikroskopické]]), organoleptické vlastnosti (vzhled, [[vůně]], [[chuť]]) a chemické vlastnosti (obsah charakteristických účinných látek). | ||
Kromě totožnosti se kontroluje i [[kvalita]] drogy - např. požadovaný obsah chemických látek, nepřítomnost určitých látek a cizích příměsí, správné usušení, nepřítomnost plísní, škůdců, příp. další specifické vlastnosti . | Kromě totožnosti se kontroluje i [[kvalita]] drogy - např. požadovaný obsah chemických látek, nepřítomnost určitých látek a cizích příměsí, správné usušení, nepřítomnost plísní, škůdců, příp. další specifické vlastnosti . | ||
Řádka 27: | Řádka 27: | ||
* [[Farmakognozie]] | * [[Farmakognozie]] | ||
* [[Drogerie]] | * [[Drogerie]] | ||
+ | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Léčiva]] | [[Kategorie:Léčiva]] | ||
[[Kategorie:Léčivé rostliny]] | [[Kategorie:Léčivé rostliny]] |
Aktuální verze z 18. 11. 2017, 09:42
Drogy jsou usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu. Pojmenování pochází z nizozemského slova droog = suchý, vztahující se k vysušenému stavu zboží. Oklikou přes jiné jazyky toto slovo získalo druhotný český význam škodlivé návykové látky, s nímž se nejčastěji setkáme v kriminalistice a v senzacechtivých médiích. V důsledku toho vznikla nežádoucí situace, kdy tento hostující, negativní význam slova droga není v češtině vůbec logicky vymezen, a závisí hlavně na médiích a zákonných vyhláškách. Přeneseně se též jako "droga" někdy označují i jiné zdroje motivace - pro muzikanta může být drogou publikum, pro sportovce vidina medaile atd. Soubor všech chemických součástí drogy tvoří obsahové látky drogy (hlavní, vedlejší, balastní). Účinné látky se zpravidla hromadí v orgánu, který se používá jako droga. Droga je obecné označení původně používané pro sušené části rostlin a živočichů, nebo jejich výměšky, prodávané a používané jako léčivo.
Rostlinné drogy
Rostlinné drogy se získávají z různých částí rostlin. Pojmenovávají se latinskými názvy. Tradiční názvosloví, které najdeme v našich lékopisech až do 4. vydání Československého lékopisu (ČsL4), je v souladu s mluvnickými zvyklostmi latiny. Název tvoří část rostliny a název rostliny (obvykle jen rodové jméno) v genitivu: např. Herba melissae, nať meduňky. Od vydání Českého lékopisu 1997 (ČL97) se v souladu s Evropským lékopisem zavádí opačné pořadí, např. tedy Melissae herba. Nejčastěji se setkáváme s těmito druhy rostlinných drog:
- Cortex – kůra, např. Cortex frangulae, krušinová kůra.
- Flos – květ, rozumí se tím i květenství, např. Flos chamomilae, květ heřmánku.
- Folium – list, např. Folium plantaginis, list jitrocele.
- Fructus – plod, např. Fructus anisi, plod anýzu.
- Herba – nať, např. Herba hyperici, nať třezalky.
- Lignum – dřevo, např. Lignum sasafras, sasafrasové dřevo.
- Oleum – olej, též silice (éterický olej), např. Oleum helianthi, slunečnicový olej, Oleum menthae, mátový olej (silice).
- Pericarpium – oplodí, např. Pericarpium aurantii dulcis, oplodí sladkého pomeranče, „pomerančová kůra“.
- Radix – kořen, obvykle se používá o pro oddenek (Rhizoma), např. Radix cichorii, kořen čekanky.
- Radix cum herba – kořen s natí, např. Radix taraxaci cum herba, pampeliškový kořen s natí.
- Resina – pryskyřice, např. Resina boswelliae, pryskyřice kadidlovníku.
- Rhizoma – oddenek, např. Rhizoma bistortae, oddenek rdesna.
- Semen – semeno, např. Semen colchici, semeno ocúnu.
- Succus – šťáva, např. Succus liquiritiae, lékořicová šťáva.
K identifikaci jednotlivých drog se používají morfologické znaky (makroskopické i mikroskopické), organoleptické vlastnosti (vzhled, vůně, chuť) a chemické vlastnosti (obsah charakteristických účinných látek). Kromě totožnosti se kontroluje i kvalita drogy - např. požadovaný obsah chemických látek, nepřítomnost určitých látek a cizích příměsí, správné usušení, nepřítomnost plísní, škůdců, příp. další specifické vlastnosti . Drogou je např. i opium, šťáva z nezralých makovic, která obsahuje morfin a další psychotropní látky. Od rostlinných drog s účinky na psychiku zřejmě vedl posun významu slova droga k dnešnímu pojetí ve smyslu návykové látky
Překladatelská poznámka
V odborných překladech z angličtiny se setkáváme s nesprávnou interpretací slova „drug“, které odpovídá českému slovu „droga“. Farmakologický význam anglického „drug“ je však širší než v češtině, označují se jím nejen přírodní, ale i syntetické látky. S výjimkou přírodních surovin je na místě překládat slovem „léčivo“.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |