Čekanka obecná

Z Multimediaexpo.cz


Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), někdy také názývané složnokvěté[1]. Čekanka je vytrvalá až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Čekanka kvete od července do října, přičemž její květy jsou 3-4cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení, a to od bílé až po bledě růžovou. Rostlinky je možné nalézt ve volné přírodě poměrně hojně v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Právě díky modré barvě květů pravděpodobně vznikl i český název této rostliny - čekanka, kdy modré květy čekanky lidem připomínaly modré dívčí oči, které marně čekají na návrat svého milého z vojny. Pomineme-li kontinenty s extrémními životními podmínkami, jako je např. Antarktida a Grónsko, můžeme říci, že čekance se daří kdekoli na světě. Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Nezaměnitelnými vlastnostmi oplývají prakticky všechny její části.

Obsah

Kořen

Kresba K. Lindmana

Kořen čekanky je nejvhodnější sbírat brzy na jaře či na podzim předtím, než dojde k přízemním mrazíkům. Po sběru by se měly z kořene pečlivě omýt nánosy půdy. Po očištění se kořen řeže na kousky dlouhé přibližně 15 cm, dále se uloží na stinné, suché a dobře větrané místo, kde se suší při teplotě do 50 °C. Kořen čekanky může dorůstat až do délky 30 cm s průměrem až 15 mm.

Květ

Nejlepší dobou pro sběr květů je prosluněné pozdní odpoledne.

Léčivé účinky

Látky obsažené ve šťávě z čekanky mají příznivý vliv na trávení, činnost jater, sleziny, žlučníku, slinivky břišní a krevního řečiště včetně srdce. Mimo vnitřního užití se dá použít i jako mast na ekzémy, opruzeniny či vředy, nebo jako oční kapky při očních zánětech, k čemuž se využívá pouze květ čekanky. Čekankovou mastí lze také zmírnit bolesti a otoky kloubů. Traduje se, že aplikace šťávy z čekankového kořene na pokožku hlavy podporuje růst vlasů.

Na trhu jsou rozšířené směsi čekankové šťávy s jablečníkem, pampeliškou či heřmánkem.

Bachova terapie řadí čekanku mezi 38 vybraných rostlin údajně mimořádného léčebného účinku. Lék představuje nejčastěji vodní výluh z okvětních lístků ("květovou esenci") připravovaný v otevřené nádobě na slunci ("sluneční dynamizace"). Indikací jsou např. deprese a stesky starých zatrpklých dam.

Již staří perští mágové připravovali destilací čekankového kvasu léčebný a magický prostředek údajně zcela mimořádných účinků. Byl prokázán i antiparazitární účinek čekanky proti parazitickým hlísticím přežvýkavců. Zkrmování čekanky ovcím či spárkaté zvěři v experimentální studii výrazně redukovalo infekci plicnivkami a některými zástupci čeledi Trichostrongylidae.[2]

Druhy čekanky

V dnešní době jsou známé spíše poddruhy čekanky, které se pěstují cíleně, těmi jsou: Čekanka obecná setá, z jejíhož kořene se pražením připravuje všem známá náhražka kávy s názvem cikorka. Kolem roku 1970 vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje až na 20 % inulinu. Od té doby existují teorie, že čekanka má obsah inulinu srovnatelný s obsahem inulinu v cukrové řepě. Inulin je obsažen zejména v rostlinách z čeledi Asteraceae a v běžném potravinářském průmyslu se používá jako sladidlo. Inulin je o 30 % silnějším sladidlem než sacharóza. Inulin je možné hydrolýzou přeměnit na fruktózu či glukózu.

Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience pro výrobu tzv. Mischkaffee (míchané kávy), jež byla hojně vyráběna během tzv. kávové krize (1976-1979) ve východním Německu. I

Pražená čekanka je také hojně využívána pivovarníky pro vylepšení chuti jejich piva.

Dalším poddruhem čekanky, řadícím se mezi listovou zeleninu, je čekanka listová.

Reference

  1. ↑ http://botanika.wendys.cz/kytky/K20.php
  2. ↑ Hoste H, Jackson F, Athanasiadou S, Thamsborg SM, Hoskin SO. The effects of tannin-rich plants on parasitic nematodes in ruminants. Trends Parasitol, 2006, roč. 22, čís. 6, s. 253–61. PMID 16632404.  
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čekanka obecná
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Cekanka_obecn%C3%A1“