Douglas B-18 Bolo

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 3: Řádka 3:
  |typ = [[Bombardér|bombardovací letoun]]
  |typ = [[Bombardér|bombardovací letoun]]
  |výrobce = [[Douglas Aircraft|Douglas Aircraft Company]]
  |výrobce = [[Douglas Aircraft|Douglas Aircraft Company]]
-
  |image = Image:Douglas B-18 Castle.jpg
+
  |image = [[Soubor:Douglas B-18 Bolo at McChord Air Museum.jpg|250px]]<br />[[Soubor:Douglas B-18 Bolo at McChord Air Museum 1.jpg|250px]]
  |text = Douglas B-18 Bolo
  |text = Douglas B-18 Bolo
  |konstruktér =
  |konstruktér =
Řádka 10: Řádka 10:
  |vyřazen =
  |vyřazen =
  |výroba =
  |výroba =
-
  |vyrobeno kusů = 350 ks
+
  |vyrobeno kusů = 350 kusů
  |charakter =
  |charakter =
  |cena za kus = 58&nbsp;500 [[americký dolar|US$]] (v roce 1935)
  |cena za kus = 58&nbsp;500 [[americký dolar|US$]] (v roce 1935)
  |varianty =
  |varianty =
  |hlavní uživatel = [[United States Army Air Corps|USAAC]]/[[United States Army Air Forces|USAAF]]
  |hlavní uživatel = [[United States Army Air Corps|USAAC]]/[[United States Army Air Forces|USAAF]]
-
  |více uživatelů = [[Royal Canadian Air Force]], [[Brazilian Air Force]]
+
  |více uživatelů = [[Royal Canadian Air Force]]<br />[[Brazilian Air Force]]
-
}}
+
}}'''Douglas B-18 Bolo''' byl americký střední [[bombardér]], který létal koncem 30. let a v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu [[Douglas DC-2]], vzlétl v dubnu [[1935 v letectví|1935]], do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.
-
'''Douglas B-18 Bolo''' byl americký střední [[bombardér]], který létal koncem 30. let a v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu [[Douglas DC-2]], vzlétl v dubnu [[1935 v letectví|1935]], do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.
+
== Vývoj ==
== Vývoj ==
V roce [[1934]] [[USAAC|Americké letecké síly]] objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ [[Martin B-10]]. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.
V roce [[1934]] [[USAAC|Americké letecké síly]] objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ [[Martin B-10]]. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.
-
Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model '''DB-1''', který se v soutěži střetl s letouny Boeing ''Model 299'' (pozdější [[Boeing B-17 Flying Fortress]]) a projektem [[Martin Model 146]]. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala [[Velká hospodářská krize]] a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.
+
Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model '''DB-1''', který se v soutěži střetl s letouny Boeing ''Model 299'' (pozdější [[Boeing B-17 Flying Fortress]]) a projektem [[Martin Model 146]]. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala [[Velká hospodářská krize]] a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V&nbsp;lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.
Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4&nbsp;m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62&nbsp;mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.
Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4&nbsp;m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62&nbsp;mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.
== Operační služba ==
== Operační služba ==
-
[[Image:Douglas B-18B Pima.jpg|thumb|left|B-18B Bolo v Pima Air Museum v [[Tucson]]u.]]
 
V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina Amerických bombardovacích squadron. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11.  bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.
V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina Amerických bombardovacích squadron. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11.  bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.
Řádka 35: Řádka 33:
== Varianty ==
== Varianty ==
-
* '''DB-1''' - Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
+
* '''DB-1''' – Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
-
 
+
* '''B-18''' – První série 131 či 133 kusů.
-
* '''B-18'''- První série 131 či 133 kusů.
+
[[File:Douglas B-18B Pima.jpg|thumb|220px|B-18B Bolo v Pima Air Museum v&nbsp;[[Tucson]]u]]
-
 
+
* '''DB-2''' – poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
-
* '''DB-2''' - poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
+
* '''B-18M''' – B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
-
 
+
* '''B-18A''' – B-18 se silnějšími motory [[Wright R-1820]]-53. Postaveno 217 kusů.
-
* '''B-18M''' - B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
+
* '''B-18AM''' – B-18A, upravený jako cvičný letoun.
-
 
+
* '''B-18B''' – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
-
* '''B-18A''' - B-18 se silnějšími motory [[Wright R-1820]]-53. Postaveno 217 kusů.
+
* '''B-18C''' – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
-
 
+
* '''XB-22''' – Projekt B-18 s novými motory [[Wright R-2600]]-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
-
* '''B-18AM''' - B-18A, upravený jako cvičný letoun.
+
* '''C-58''' – B-18 přestavěné na transportní letouny.
-
 
+
* '''Digby I''' – B-18A upravené pro [[Royal Canadian Air Force|Kanadské královské letectvo]].  
-
* '''B-18B''' - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
+
-
 
+
-
* '''B-18C''' - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
+
-
 
+
-
* '''XB-22'''- Projekt B-18 s novými motory [[Wright R-2600]]-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
+
-
 
+
-
* '''C-58''' - B-18 přestavěné na transportní letouny.
+
-
 
+
-
* '''Digby I''' - B-18A upravené pro [[Royal Canadian Air Force|Kanadské královské letectvo]].  
+
== Uživatelé ==
== Uživatelé ==
-
* [[Soubor:Flag of Brazil.png|24px]] - [[Brazílie]]
+
* [[Soubor:Flag of Brazil.png|24px]] – [[Brazílie]]
[[Brazilian Air Force]] - 2 kusy
[[Brazilian Air Force]] - 2 kusy
-
* [[Soubor:Flag_of_Canada_1921.png|24px]] - [[Kanada]]
+
* [[Soubor:Flag_of_Canada_1921.png|24px]] – [[Kanada]]
[[Royal Canadian Air Force]] - 20 kusů B-18A
[[Royal Canadian Air Force]] - 20 kusů B-18A
-
* [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px]] - [[Spojené státy americké|USA]]
+
{{RIGHTTOC}}
 +
* [[Soubor:US flag 48 stars.png|24px]] – [[Spojené státy americké|USA]]
[[USAAC|United States Army Air Corps]], [[USAAF|United States Army Air Force]]
[[USAAC|United States Army Air Corps]], [[USAAF|United States Army Air Force]]
== Hlavní technické údaje ==
== Hlavní technické údaje ==
-
{{commons|B-18 Bolo}}
 
=== B-18A ===
=== B-18A ===
* '''Osádka:''' 6
* '''Osádka:''' 6
Řádka 72: Řádka 61:
* '''Délka:''' 17,63 m
* '''Délka:''' 17,63 m
* '''Výška:''' 4,62 m
* '''Výška:''' 4,62 m
-
* '''Nosná plocha:''' 89,65 m²
+
* '''Nosná plocha:''' 89,65 m<sup>2</sup>
-
* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 7403 kg
+
* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 7 403 kg
* '''Vzletová hmotnost:''' 12 552 kg
* '''Vzletová hmotnost:''' 12 552 kg
* '''Maximální rychlost:''' 346 km/h
* '''Maximální rychlost:''' 346 km/h
-
* '''Dostup:''' 7285 m
+
* '''Dostup:''' 7 285 m
-
* '''Dolet:''' 1900 km
+
* '''Dolet:''' 1 900 km
=== Pohonná jednotka ===
=== Pohonná jednotka ===
Řádka 87: Řádka 76:
* 2 950 kg pum
* 2 950 kg pum
-
 
+
{{Americké vojenské letouny druhé světové války}}{{Flickr|B-18+Bolo}}{{Commonscat|B-18 Bolo}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Americké vojenské letouny druhé světové války}}
+
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
[[Kategorie:Americké bombardéry]]
[[Kategorie:Americké bombardéry]]
[[Kategorie:Letadla Douglas|B-18]]
[[Kategorie:Letadla Douglas|B-18]]

Aktuální verze z 23. 1. 2018, 18:00

Douglas B-18 Bolo
Douglas B-18 Bolo at McChord Air Museum.jpg
Douglas B-18 Bolo at McChord Air Museum 1.jpg
Douglas B-18 Bolo
Základní charakteristika
Určení bombardovací letoun
Výrobce Douglas Aircraft Company
Konstruktér
První let duben 1935
Zařazen 1936
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 350 kusů
Varianty
Uživatel USAAC/USAAF
Royal Canadian Air Force
Brazilian Air Force

Douglas B-18 Bolo byl americký střední bombardér, který létal koncem 30. let a v době druhé světové války. První prototyp letounu, který byl založen na konstrukci dopravního letounu Douglas DC-2, vzlétl v dubnu 1935, do výzbroje armády byl zařazen o rok později. Jednalo se o stroj, který byl nedostatečně vyzbrojen a který měl slabý pohon. Po vypuknutí války byl užíván k druhořadým účelům, a to buď jako dopravní či jako hlídkový letoun. Celkem bylo vyrobeno 350 kusů.

Vývoj

V roce 1934 Americké letecké síly objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ Martin B-10. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.

Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model DB-1, který se v soutěži střetl s letouny Boeing Model 299 (pozdější Boeing B-17 Flying Fortress) a projektem Martin Model 146. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala Velká hospodářská krize a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.

Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4 m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62 mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.

Operační služba

V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina Amerických bombardovacích squadron. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11. bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.

Do roku 1942 byly B-18 v prvoliniové službě vystřídány bombardéry B-17. Proto bylo 122 kusů B-18A upraveno na protiponorkový boj. Stanoviště bombometčíka bylo odstraněno a místo něj byl radar. Někdy byly vybaveny detektory magnetických anomálií. Tyto letouny sloužily, pod označením B-18B, v Karibské oblasti.

Dva letouny byly v roce 1942 předány brazilskému letectvu. Kanadské královské letectvo získalo 20 B-18A, které byly používány k protiponorkovým hlídkám nad Atlantikem. Dne 2. října 1942 se americkému B-18B podařilo u břehů Francouzské Guyany potopit německou ponorku U-512. Do konce války se hlídkovým B-18 podařilo potopit ještě dvě ponorky. Přitom kanadské B-18A se celkem jedenáctkrát pokusily o útok na německou ponorku.

Varianty

  • DB-1 – Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.
  • B-18 – První série 131 či 133 kusů.
B-18B Bolo v Pima Air Museum v Tucsonu
  • DB-2 – poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.
  • B-18M – B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.
  • B-18A – B-18 se silnějšími motory Wright R-1820-53. Postaveno 217 kusů.
  • B-18AM – B-18A, upravený jako cvičný letoun.
  • B-18B – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.
  • B-18C – Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.
  • XB-22 – Projekt B-18 s novými motory Wright R-2600-3 (1 600 hp). Nerealizováno.
  • C-58 – B-18 přestavěné na transportní letouny.
  • Digby I – B-18A upravené pro Kanadské královské letectvo.

Uživatelé

Brazilian Air Force - 2 kusy

Royal Canadian Air Force - 20 kusů B-18A

Obsah

United States Army Air Corps, United States Army Air Force

Hlavní technické údaje

B-18A

  • Osádka: 6
  • Rozpětí: 27,28 m
  • Délka: 17,63 m
  • Výška: 4,62 m
  • Nosná plocha: 89,65 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 7 403 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 552 kg
  • Maximální rychlost: 346 km/h
  • Dostup: 7 285 m
  • Dolet: 1 900 km

Pohonná jednotka

Výzbroj

  • 3× 7,62 mm kulomet
  • 2 950 kg pum


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Douglas B-18 Bolo
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Douglas B-18 Bolo
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Douglas_B-18_Bolo“