Blansko

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 14. 3. 2018, 09:36

Letecký snímek centra Blanska

Letecký snímek Blanska (2012)

Blanenský zámek, ve kterém je blanenské muzeum

Pohled na kostel sv. Martina

Parčík na náměstí Svobody

Památník "Hrdinům od Zborova"

Blansko (německy Blanz) je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy 20 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a má cca 22 000 obyvatel (2008).

Historie

První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se objevuje v Letopise tzv. Kanovníka vyšehradského a pochází z roku 1136. Blansko se s dalšími osadami stalo majetkem olomouckého biskupství a jeho držitelé dostávali toto zboží jako léno. Centrem tohoto panství se stal v 2. polovině 13. století hrad Blansek, ležící východně od Blanska. Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky novou osadu, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. V držení obou vesnic se vystřídala řada lenních majitelů, z nichž k nejznámějším patřil rod pánů z Kunštátu a Černohorských z Boskovic. Od roku 1526 měl blanenské panství rod pánů z Doubravky a Hradiště, za nichž byl zanedbaný statek zveleben a opraven a osady Staré a Nové Blanskou sloučeny v jeden celek. Jan Skála z Doubravky odkoupil od Jaroslava Černohorského z Boskovic blanenský manský dvůr , který spojil s ostatním zbožím. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. V letech 1631-1694 držel Blansko rod pánů z Rožmitálu. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren, které zbudoval Hugo František Salm. Na město je povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně průmyslový charakter.

Zajímavá místa a stavby v Blansku

Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a vzhledem k tomu, že je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu bývá nazýváno bránou Moravského krasu. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek.

Náměstí

• náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí leží budova Komerční banky, budova Městského úřadu, hotel Dukla, je zde vybudován vodotrysk, lavičky a také parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino
• náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v 1. světové válce
• Wankelovo náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou litinovými sochami
• Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou, lavičkami, litinovou výzdobou a fontánkou; jedna z laviček zde nese jméno slavného zdejšího rodáka, sportovce, turisty, divadelníka, kuchaře a všeuměla Kašpara Krásy Blanenského, současníka a přítele Járy Cimrmana
• park u Zborováka – nově zrekonstruovaný park u vlakové zastávky s památníkem bitvy u Zborova

Historické stavby

• blanenský zámek se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry; v tomto zámku mimo jiné pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke
• ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je této budově vinárna a restaurace
• barokní kostel sv. Martina (postaven 1672–1691) – původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. polovině 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem; starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě; Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini", což dokládá informační tabule na zdi farní zahrady a také symbolická bronzová šlépěj sv. Martina umístěná v lodi kostela.
• Klamova huť (z roku 1855) – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory
• dřevěný kostelík ze 17. století, přivezený sem v roce 1936 z Podkarpatské Rusi
• radnice – postavena r. 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu starosty a některých složek Městského úřadu

Památníky

• památník Boženy Němcové, nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy
• památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody.
• památník hrdinům bitvy u Zborova, byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu komunistické totality. V roce 2007 byla socha opravena a na své původní místo se vrátil i ztracený bodák. Nachází se v parčíku u zastávky ČD Blansko-město.
• památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy.
• náhrobní památník první ženy anglického krále Viléma IV. Karoliny Meineke , obklopený nově zbudovaným rozáriem, se nachází přímo u kostela sv. Martina

Moderní stavby

• Městská knihovna Blansko – okresní knihovna
• Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění
• Městský klub – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a klubovnami; budova od července 2006 prochází rekonstrukcí vnitřních prostor; součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou
• Kino Blansko
• Nemocnice Blansko
• hotel Dukla – zastaralá budova sloužící převážně jako ubytovna pro zahraniční dělníky; pravidelně se objevují návrhy na její zbourání
• hotel Macocha
• domov důchodců
• Obchodní akademie
• Zvláštní škola
• Strojírenský komplex ČKD Blansko

Střední školy

• Gymnázium Blansko
• Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola
• Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

Členění města

Katastrální členění města

Město se člení na na 8 katastrálních území s 9 místních částí. Katastrální území jsou:

• Blansko - část místní části Blansko
• Dolní Lhota
• Horní Lhota u Blanska - místní část Horní Lhota
• Hořice u Blanska - místní část Hořice
• Klepačov - místní části Klepačov a částečně Blansko
• Lažánky u Blanska - místní část Lažánky
• Olešná u Blanska - místní část Olešná
• Těchov - místní části Těchov, Obůrka a částečně Blansko

Městské čtvrti

Město se člení neoficiálně na tyto městské čtvrti:

• Zborovce
• Sever
• Staré bytovky
• Písečná
• Podlesí
• Blansko-město
• Staré Blansko

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Blansko a Obvod obce s rozšířenou působností Blansko.

Blansko je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Blansko se skládá ze 116 obcí, ORP z 43 obcí.

Významné osobnosti

• Karel Ježek (1851–1919), zakladatel prosperujícího průmyslového podniku v Blansku, dlouholetý starosta Blanska, zasloužil se o jeho povýšení na město v r. 1905
• Karel Jaroslav Maška (1851–1916), archeolog, objevitel světoznámých archeologických nalezišť Předmostí u Přerova a jeskyně Šipka u Štramberka
• Hugo Sáňka (1859–1929), speleolog, archeolog, blanenský kronikář
• Jaroslav Bakeš (1871 – 1930), lékař, významný chirurg, zakladatel ústavu pro onkologické pacienty v Brně
• Josef Pilnáček (1883 – 1952), významný moravský historik a genealog
• Rudolf Barák (1915 – 1995), komunistický aparátčík, 1953–1961 ministr vnitra
• Ludvík Daněk (1937 – 1998), olympijský vítěz v hodu diskem
• Roman Meluzín (* 1972), hokejista

Kromě rodáků jsou s městem také spojeny další osobnosti, které tu nějaký čas pobývaly a působily/působí:

• Jindřich Wankel (1821 – 1897), lékař, moravský archeolog a speleolog
• Karel Absolon (1877 – 1960), významný badatel v Moravském krasu
• Erich Roučka (1888 – 1986), vynálezce a zakladatel továrny na výrobu elektrických měřicích přístrojů (později Metra Blansko)
• Miloslav Kala (* 1963), ekonom a politik
• Yvetta Hlaváčová (* 1975), reprezentantka ČR v dálkovém plavání a příležitostná modelka

U kostela sv. Martina se nachází pamětní deska Karoliny Meineke první manželky pozdějšího anglického krále Viléma IV., která poslední léta svého života trávila na zámku v Blansku, kde také v roce 1815 zemřela.

Sport v Blansku

Blansko bývá v současnosti označováno také za „město sportu“. Jednak zde působí řada sportovních klubů a oddílů, z nichž vzešla mnohá významná jména českého vrcholového sportu (především blanenský rodák a olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk); navíc se ve městě nachází i široká škála moderních sportovišť (kryté lázně, aquapark, nově rekonstruovaná hřiště a tělocvičny).

Blanenský fotbalový klub FK Apos Blansko slaví velké úspěchy. Zatímco ještě 2005/2006 hrál 1.A třídu, díky každoročnímu postupu dnes hraje MSFL.

Hokejový klub HC Blansko hrál v letech 2003 - 2008 2. národní hokejovou ligu. Největším úspěchem je dvojnásobná účast ve finále 2. NL v sezonách 05/06 a 06/07. Před sezonou 2008/2009 prodal druholigovou licenci z ekonomických důvodů týmu Vsetín. Letos, po roce v krajském přeboru a sloučení s Technikou Brno, bude opět pod názvem VSK Technika Blansko v Blansku hrát třetí nejvyšší hokejová liga.

Z významných sportovních a kulturních akcí nadregionálního významu se ve městě každoročně konají např. červnový mezinárodní Půlmaraton Moravským krasem, Blanenské vítání sv. Martina a podzimní cestovatelsko-dobrodružný festival Rajbas Outdoor Kotlík pořádaný CK Rajbas

Funguje zde také velmi úspěšný judistický oddíl, který dokázal vychovat několik Mistrů ČR. Jeho webové stránky se nachází na www.judoblansko.cz

Panorama

Partnerská města

• Bouloc, Francie
• Komárno, Slovensko
• Legnica, Polsko
• Mürzzuschlag, Rakousko
• Scandiano, Itálie
• Vacquiers, Francie
• Villeneuve lès Bouloc, Francie

Literatura

• Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů, 1927

Související články

• Děkanát Blansko
• Římskokatolická farnost Blansko
• Městská autobusová doprava v Blansku

Souřadnice

Externí odkazy

• Oficiální web města Blanska