Pyšely

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
(+ Nová šablona)
 
Řádka 237: Řádka 237:
-
{{Flickr|Pyšely}}{{Commonscat|Pyšely}}{{Okres Benešov}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Pyšely}}{{Commonscat|Pyšely}}{{Město Pyšely}}{{Okres Benešov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pyšely| ]]
[[Kategorie:Pyšely| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]
[[Kategorie:Okres Benešov]]
[[Kategorie:Obce v okrese Benešov]]
[[Kategorie:Obce v okrese Benešov]]

Aktuální verze z 20. 5. 2019, 13:31

Náměstí T. G. Masaryka 31 a pomník
Zámek z parku

Město Pyšely se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov, asi 15 km jihovýchodně od okraje Prahy a 10 km severně od Benešova. Leží ve středním Posázaví v nadmořské výšce 372 m n. m., samotná řeka Sázava protéká 2,5 km jihovýchodně (v Čerčanech) a jihozápadně (v Nespekách). Obec zaujímá tři katastrální území o celkové rozloze 12,81 km2 a zahrnuje i Zaječice, Kovářovice, Novou Ves a Borovou Lhotu.

Ke dni 5. března 2010 žilo v Pyšelích 1 607 obyvatel, naprostá většina z nich se hlásí k české národnosti (průměrný věk je necelých 40 let, nezaměstnanost činí 4%). Na území obce se nachází 520 obytných objektů a 620 chat (2008). Podle počtu obyvatel zaujímají Pyšely mezi českými městy 527. místo (z celkového počtu 593 k 5. březnu 2010).

Obsah

Historie

Husova ulice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován Předbor z Pyšel jako její tehdejší majitel.[1][2] Historie města však patrně sahá až do 11. století, na což ukazuje románský původ kostela Povýšení sv. Kříže a četné archeologické nálezy v lokalitě obce.[3] O vysokém stáří Pyšel svědčí i jejich pojmenování, odvozené pravděpodobně od slova pýšeti (těžce oddychovat, supět), které se ve středověké češtině již nevyskytuje.[4] Nejstarší částí města je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí.

Pyšely byly povýšeny na město 25. října 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweila (ten daroval znaku města část svého erbu – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku 1946. Od 30. ledna 2007 byl obci status města vrácen.[5] [6]

Od 19. století jsou Pyšely vyhledávaným místem k rekreaci Pražanů, které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. Eliška Krásnohorská, Josef Lada, F. X. Šalda a Václav Špála. Do Pyšel jezdil i Tomáš Garrigue Masaryk, který zde byl od roku 1923 čestným občanem.[3]

Současnost

Od 90. let 20. století zažívá město rozvoj související zejména s novou výstavbou při okrajích obce. Současně s tím trvale roste počet obyvatel (z necelých 1300 na konci 80. let na současných necelých 1500). Do místní občanské vybavenosti patří pošta, zdravotní středisko, základní škola (působící v obci přes 350 let),[7] mateřská škola, veřejná knihovna, několik obchodů a stravovacích zařízení.

V roce 2009 probíhá v obci kompletní rekonstrukce náměstí a jeho okolí,[8] dokončení se plánuje na 1. polovinu roku 2010. Připravuje se také rekonstrukce místní základní školy.

Doprava

Doprava je zajišťována jednak autobusy (napojení na Středočeskou integrovanou dopravu), vlastní železniční zastávka (na trati 221, zřízena 1892[2]) se nachází na území čerčanské místní části Vysoká Lhota, asi 2,5 km jihovýchodně od centra Pyšel.

Směrem na Čtyřkoly a na Vysokou Lhotu se nacházejí odbočky na silnici I/3, směrem na Nespeky odbočka na silnici II/603 (stará benešovská). Cesta do Pyšel z Prahy vlakem trvá 54 min.[9] (z Hlavního nádraží, 39 km), autobusem 58 min.[9] (od stanice metra Budějovická, 32 km). Vzdálenost Pyšel od okraje Prahy při cestě po dálnici D1 a následném odbočení na silnici I/3 u Mirošovic je asi 30 km.

Kultura a sport

V Pyšelích od roku 2003 působí divadelní soubor SDOL (Sbor Dobrovolných Ochotnických Liboherců), který má přes 30 členů a každý rok připravuje 1-2 premiéry divadelních her.[10] Na náměstí TGM sídlí dále Pyšelské muzeum (původně založené v roce 1937, obnovené 1996), které vystavuje stálou expozici zaměřenou na obec a její okolí.[11] Od 90.let ve meště vychází jednou měsíčně zpravodaj Městského úřadu Pyšelské listy.

V městě je rovněž aktivní fotbalový tým SK Pyšely, hrající od sezóny 2009/2010 I. A třídu (fotbalové hřiště se nalézá v ulici Na Košíku)[12].

Turistika

Okolní krajina

V obci končí modře značená turistická trasa vedoucí od železniční zastávky kolem vrchu Obora (396 m n. m.) na Loretu. Dále zde začíná žlutě značená trasa směřující do Velkých Popovic (jedná se o cestu jdoucí lesnatou krajinou přes Gabrhele, Mokřany a Černý mlýn). Poblíž železniční zastávky prochází také dálková červeně značená trasa. Rozcestník turistických tras se nachází na náměstí.

Městem také prochází cyklistická trasa 0030 ze Senohrab do Nespek a začíná zde trasa 0028 směřující do Dobřejovic. Jedná se o trasy střední obtížnosti, vedoucí většinou po silnících III. třídy nebo po účelových komunikacích.

Politika

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Poslední komunální volby se konaly v roce 2006, účast dosáhla 61,97% (654 odevzdaných obálek). Do zastupitelstva byli zvoleni kandidáti navržení uskupeními SNK Evropští demokraté (36.21%, 3 mandáty), Sdružení nezávislých kandidátů pro naší obec (24,32%, 2 mandáty), Občanská demokratická strana (21.17%, 2 mandáty) a Sdružení nezávislých kandi dátů Hasiči Pyšely (18.30%, 2 mandáty). Další volby se budou konat v roce 2010.[13]

Pamětihodnosti

Zámek

Zámek

Historie zdejšího panského sídla (původní tvrze) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce 1587, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i krále Fridricha Falckého). V období pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku 1787, kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce 1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál.

Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.[11] Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný.[14]

Kostel a fara

V dolní části náměstí se nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Je to stavba románského původu, slohově velmi blízká kostelu sv. Petra v Poříčí nad Sázavou. Pochází pravděpodobně z 12. století, jeho dnešní podoba je výsledkem několika přestaveb, zejména posledních dvou, které proběhly v letech 1781-1783 a 1861-1862 (tehdy byla přestavěna věž do nynější podoby). Na věži kostela visí gotický zvon z roku 1461. Uvnitř se nachází rokoková kazatelna, která sem byla převezena z jednoho ze zrušených pražských kostelů. Za pozornost dále stojí cínová křtitelnice z roku 1609 a železná litá deska se sv. Janem Křtitelem a s Ukřižovaným, která visí v místnosti před sakristií. Poblíž kostela se nachází pozdně barokní fara, postavená patrně v letech 1763-1765.[15]

Sochařská výzdoba

V obci se nachází bohatá sochařská výzdoba, pocházející většinou z 18. století. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, u Loretánské kaple socha sv. Vojtěcha. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – sv. František z Assisi (u fary), sv. František Xaverský, sv. Anna a sv. Florián. Autory soch jsou pravděpodobně Jan Bedřich Kohl a Josef Platzer.[3]

Loretánská kaple

Loretánská kaple

V dominantní poloze nad městem (419 m. n. m.) se nachází barokní Loretánská kaple z roku 1699, zasvěcená Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za reforem císaře Josefa II. v roce 1781. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety (1789), která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli.

U příležitosti 300 let od postavení byla Loreta v roce 1999 celkově zrekonstruována. U stropu Lorety je zavěšena dělová koule, kterou sem dal umístit Halleweil jako projev díků za to, že při vpádu švédských vojsk byla tato koule vystřelena na jeho dům v Praze, aniž by jej poškodila.[16] Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například Čerčanský chlum, Neštětická hora a kostel sv. Klimenta nad obcí Lštění, v dálce pak i zámek Konopiště).

Dětský domov

Dětský domov

Ve městě působí dětský domov (v Senohrabské ulici), jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Byl původně postaven v roce 1912 jako Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti, veden byl řádovými sestrami a svému účelu slouží od zprovoznění v roce 1913 dodnes (jedná se o jednu z mála budov od počátku postavenou pro účely tohoto typu zařízení).[2] Původní útulek se nacházel v Červeném Kostelci a Pyšely byly následně po jeho zrušení vybrány díky menší vzdálenosti od Prahy, vlakovému spojení i krásnému okolí.

Budova domova je dvouposchoďová, v přízemí se nachází zejména provozní zázemí a 1. ze šesti skupin, v 1. patře jsou byty pro další 4 skupiny. Ve 2.patře je poslední 6. skupina a ubytovna pro vychovatele. Suterén je využíván zejména pro zájmovou činnost dětí. Dětský domov se nachází v rozsáhlém areálu zámku, jehož druhá část slouží místnímu domovu pro seniory. K dětskému domovu patří hřiště, zelinářská zahrada a sad, areál je obklopen travnatými plochami se stromy.

Od roku 2004 působí zařízení jako domov rodinného typu (celkový počet dětí nesmí přesáhnout 48) a je určen pro děti od 3 do 18 let (popř. až do konce studia). Děti jsou zde rozděleny do 6 rodinných skupin maximálně po 8 (v jedné skupině jsou chlapci i dívky různého věku, při zachování sourozeneckých vazeb). Domov nedisponuje vlastní školou, děti proto docházejí do okolních škol.[17]

Slavní rodáci

  • Emanuel Rádl (1873–1942) – významný český biolog a vitalistický filosof.[3]

Místní části

Galerie

Celkový pohled na město
(od Lorety)

Část náměstí TGM

Rybník Prádlo

Kaplička
(pod kopcem Obora)

Okolní krajina


Reference

  1. ↑ Z historie Pyšel [online]. zspysely.cz, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online.  
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 VEJMELKA, Josef. Kronika obcí Zaječice - Kovářovice - Pyšely. Praha : Okresní dům osvěty Praha - Východ, 1970. S. 231.  
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 SRNSKÁ, Zdeňka. Turistika – Kraj: Středočeský – Pyšely – Historie [online]. Rsport.cz, 2008, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.  
  4. ↑ CHVOJKA, Jiří. Náš kraj v době románské. Pyšelské listy, květen, červen 2009, čís. 90, s. 10-11. Dostupné online [pdf].  
  5. ↑ Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem, Miloslav Vlček, 30. ledna 2007
  6. ↑ CHVOJKA, Stanislav. Pyšely znovu městem. Pyšelské listy, březen 2007, čís. 71. Dostupné online [pdf].  
  7. ↑ Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29, [cit. 2009-07-05]. Dostupné online.  
  8. ↑ VOSICKÝ, Stanislav. Rekonstrukce náměstí [online]. MěÚ Pyšely, 2009-02-03, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online.  
  9. ↑ 9,0 9,1 Stav 07/09 podle idos.cz
  10. ↑ http://www.divadlopysely.estranky.cz/stranka/sdol2
  11. ↑ 11,0 11,1 Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29, [cit. 2009-07-05]. Kapitola Pyšelské muzeum - Z historie Pyšel. Dostupné online.  
  12. ↑ Pavel Sisel dovedl Pyšely k postupu [online]. benesovsky.denik.cz, 2009-06-21, [cit. 2009-07-06]. Dostupné online.  
  13. ↑ volby.cz, [cit. 2009-07-07]. Dostupné online.  
  14. ↑ http://www.domovproseniorypysely.cz/
  15. ↑ CHVOJKA, Petr. Pyšely 1295-1995. Praha : Regulus, 1995. S. 107.  
  16. ↑ SRNSKÁ, Zdena. Loreta v Pyšelích. Pyšelské listy, leden-únor 2009, čís. 88. Dostupné online [pdf].  
  17. ↑ http://www.ddpysely.cz

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pyšely
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pyšely
Město Pyšely

Borová Lhota • Kovářovice • Nová Ves • Pyšely • Zaječice

  Města, městyse a obce okresu Benešov  

Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Py%C5%A1ely“