Šablona:Článek dne/2020/10

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 30. 6. 2020, 12:32

Opava (německy: Troppau, polsky: Opawa) je bývalé královské a zemské město. Od roku 1866 má, s malou pauzou, postavení statutárního města.

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Vroce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše Korvína – Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu. V současnosti je sídlem Zemského archívu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem vévodství, samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:Opava (Troppau) - kostel svatého Vojtěcha.jpg|right|160px|Church of St. Adalbert, Opava (Troppau)]]
-'''[[Opava]]''' (německy: ''Troppau'', polsky: ''Opawa'') je  bývalé královské a zemské [[město]]. Od roku 1866 má, s&nbsp;malou pauzou, postavení [[Statutární město|statutárního&nbsp;města]].
+'''[[Opava]]''' (německy: ''[[Opava|Troppau]]'', polsky: ''[[Opava|Opawa]]'') je  bývalé královské a zemské [[město]]. {{Nowrap|Od roku 1866 má, s malou pauzou, postavení [[Statutární město|statutárního města]]}}.
 Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zanechalo zde své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v [[Kylešovice|Kylešovicích]], jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce [[Holasovice]]. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku [[Opava (řeka)|Opavu]] na obchodní cestě z [[Morava|Moravy]] do [[Polsko|Polska]]. Z&nbsp;roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existencí Opavy. Význam a postavení kupecké osady stvrdil [[město|městský statut]], který získala někdy kolem roku 1215. Vroce 1224, byla vyhotovena listina, která poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech [[20. století]] vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském vévodském trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorin, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše Korvína – Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské vévodství bylo podřízeno přímo českým&nbsp;králům.
-V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k [[Protestantismus|protestantům]]. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s [[Olomouc|olomouckými biskupy]]. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i&nbsp;Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v&nbsp;roce 1689.
+V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k [[Protestantismus|protestantům]]. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s [[Olomouc|olomouckými biskupy]]. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského vévodství Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i&nbsp;Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v&nbsp;roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské&nbsp;gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]] v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno [[muzeum]], dnes [[Slezské zemské muzeum]], nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému&nbsp;sněmu. V&nbsp;současnosti je sídlem Zemského archívu.
+Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem [[vévodství]], samotný význam vévodských pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské&nbsp;monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali [[Češi]] jen asi sedminu obyvatel Opavy.
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>