Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Chemický průmysl
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Moscow 05-2017 img47 Refinery.jpg|thumb|240px|Ruská [[ropná rafinerie]] (2017)]] |
| + | [[Soubor:Anacortes Refinery 31911.jpg|thumb|240px|Americká [[ropná rafinerie]] (2008)]] | ||
'''Chemický průmysl''' je dnes celosvětově jedním z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských sektorů. | '''Chemický průmysl''' je dnes celosvětově jedním z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských sektorů. | ||
== Dělení chemického průmyslu a jeho produkty == | == Dělení chemického průmyslu a jeho produkty == | ||
| Řádka 6: | Řádka 7: | ||
=== 18. století === | === 18. století === | ||
Významným impulsem pro chemický průmysl přinesla v 18. století expanze textilního průmyslu ve [[Spojené království|Velké Británii]], neboť se hledala náhrada tehdejšího velice zdlouhavého procesu [[Bělení textilií|bělení textilu]] založením na působení [[Sluneční energie|slunečního záření]], [[voda|vody]], kyselého mléka a [[močovina|močoviny]]. V polovině 18. století John Roebuck vynalezl průmyslovou metodu výroby [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] v olověných komorách, která umožnila jak přímo bělení, tak i výrobu bělidel. Následně byla koncem 18. stoleté úspěšně zavedena tzv. [[Nicolas Leblanc|Leblancovým procesem]] průmyslová výroba [[Uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] (sody) potřebného pro produkci [[mýdlo|mýdla]], [[sklo|skla]] a dalších produktů.<ref>http://www.jcmf.cz/lib/htech/revoluce.html#Chemie Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků</ref> | Významným impulsem pro chemický průmysl přinesla v 18. století expanze textilního průmyslu ve [[Spojené království|Velké Británii]], neboť se hledala náhrada tehdejšího velice zdlouhavého procesu [[Bělení textilií|bělení textilu]] založením na působení [[Sluneční energie|slunečního záření]], [[voda|vody]], kyselého mléka a [[močovina|močoviny]]. V polovině 18. století John Roebuck vynalezl průmyslovou metodu výroby [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] v olověných komorách, která umožnila jak přímo bělení, tak i výrobu bělidel. Následně byla koncem 18. stoleté úspěšně zavedena tzv. [[Nicolas Leblanc|Leblancovým procesem]] průmyslová výroba [[Uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] (sody) potřebného pro produkci [[mýdlo|mýdla]], [[sklo|skla]] a dalších produktů.<ref>http://www.jcmf.cz/lib/htech/revoluce.html#Chemie Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků</ref> | ||
| + | |||
| + | [[Soubor:Basf 1865.jpg|thumb|240px|Pohled na německou chemičku BASF v roce 1865]] | ||
=== 19. století === | === 19. století === | ||
| - | |||
V polovině 19. století se začala rozvíjet v masovém měřítku organická chemie. V roce 1856 bylo v [[Londýn]]ě vyrobeno první umělé barvivo z [[anilin]]u. Podařilo se vyvinout výrobu silných výbušnin jako [[nitrocelulóza]], [[nitroglycerin]] a [[dynamit]]. Koncem 19. století byla zvládnuta průmyslový výroba [[celuloid]]u a prvních umělých vláken.<ref>[http://www.jcmf.cz/lib/htech/revoluce.html#Chemie Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků]</ref> | V polovině 19. století se začala rozvíjet v masovém měřítku organická chemie. V roce 1856 bylo v [[Londýn]]ě vyrobeno první umělé barvivo z [[anilin]]u. Podařilo se vyvinout výrobu silných výbušnin jako [[nitrocelulóza]], [[nitroglycerin]] a [[dynamit]]. Koncem 19. století byla zvládnuta průmyslový výroba [[celuloid]]u a prvních umělých vláken.<ref>[http://www.jcmf.cz/lib/htech/revoluce.html#Chemie Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků]</ref> | ||
V této době dochází k bouřlivému rozvoji chemického průmyslu zejména v USA a v Evropě (Německo, Velká Británie aj.), včetně Rakouska-Uherska. V roce 1856 byla založena akciová společnost ''Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu'', která zakoupila pozemky na okraji [[Ústí nad Labem]] a během roku zahájila výrobu. Dodnes na stejném místě působí [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu]].<ref>[http://www.spolchemie.cz/pg_txt.aspx?id=22 Spolchemie - Historie společnosti]</ref> V roce 1865 byla Friedrichem Engelhornem založena v německém [[Mannheim]]u firma ''Badische Anilin- & Soda-Fabrik'', která pod zkráceným názvem [[BASF]] působí dodnes dnes a je největší chemickou firmou světa. | V této době dochází k bouřlivému rozvoji chemického průmyslu zejména v USA a v Evropě (Německo, Velká Británie aj.), včetně Rakouska-Uherska. V roce 1856 byla založena akciová společnost ''Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu'', která zakoupila pozemky na okraji [[Ústí nad Labem]] a během roku zahájila výrobu. Dodnes na stejném místě působí [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu]].<ref>[http://www.spolchemie.cz/pg_txt.aspx?id=22 Spolchemie - Historie společnosti]</ref> V roce 1865 byla Friedrichem Engelhornem založena v německém [[Mannheim]]u firma ''Badische Anilin- & Soda-Fabrik'', která pod zkráceným názvem [[BASF]] působí dodnes dnes a je největší chemickou firmou světa. | ||
| + | |||
| + | [[Soubor:DDT spray 1958.jpg|thumb||240px|Rozprašování DDT v roce [[1958]] na břehu jezera]] | ||
=== 20. století === | === 20. století === | ||
| - | |||
V roce [[1909]] patentoval belgicko-americký vynálezce Leo H. Baekeland výrobu nové plastické hmoty [[bakelit]]u reakcí mezi [[formaldehyd]]em a [[fenoly]] při vysokých teplotách, která byla velice úspěšná a našla uplatnění zejména v elektrotechnice. Byly objeveny výrobní postupy řady nových [[Pigment|barviv]] a [[Čisticí prostředek|detergentů]]. Rozvinula se průmyslový výroba umělých vláken jako rayon a ve 30. letech i revolučního [[nylon]]u vyznačujícího se do té doby nevídanou pevností a pružností, který byl využíván nejen pro dámské punčochy, ale také např. pro výrobu padáků.<ref>[http://www.jcmf.cz/lib/htech/dvacate1.html Dvacáté století - Technologie od r. 1900 do r. 1945, Jednota českých matematiků a fyziků]</ref> | V roce [[1909]] patentoval belgicko-americký vynálezce Leo H. Baekeland výrobu nové plastické hmoty [[bakelit]]u reakcí mezi [[formaldehyd]]em a [[fenoly]] při vysokých teplotách, která byla velice úspěšná a našla uplatnění zejména v elektrotechnice. Byly objeveny výrobní postupy řady nových [[Pigment|barviv]] a [[Čisticí prostředek|detergentů]]. Rozvinula se průmyslový výroba umělých vláken jako rayon a ve 30. letech i revolučního [[nylon]]u vyznačujícího se do té doby nevídanou pevností a pružností, který byl využíván nejen pro dámské punčochy, ale také např. pro výrobu padáků.<ref>[http://www.jcmf.cz/lib/htech/dvacate1.html Dvacáté století - Technologie od r. 1900 do r. 1945, Jednota českých matematiků a fyziků]</ref> | ||
Ve 30. letech začal chemický průmysl nabízet první syntetické [[pesticid]]y, jejichž boom přišel v 50. letech, kdy se masově vyráběný [[insekticid]] [[DDT]] stal symbolem modernosti a technologického pokroku. V 60. a 70. letech však byly prokázány i negativní dopady první generace pesticidů (toxicita, perzistence, bioalumilativnost), které vedly k zavádění regulace nakládání s chemickými látkami. DDT a další chlorované pesticidy byly v řadě zemí postupně od 70. let zakazovány a dnes jsou eliminovány [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou o perzistentích organických látkách]]. | Ve 30. letech začal chemický průmysl nabízet první syntetické [[pesticid]]y, jejichž boom přišel v 50. letech, kdy se masově vyráběný [[insekticid]] [[DDT]] stal symbolem modernosti a technologického pokroku. V 60. a 70. letech však byly prokázány i negativní dopady první generace pesticidů (toxicita, perzistence, bioalumilativnost), které vedly k zavádění regulace nakládání s chemickými látkami. DDT a další chlorované pesticidy byly v řadě zemí postupně od 70. let zakazovány a dnes jsou eliminovány [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou o perzistentích organických látkách]]. | ||
| Řádka 21: | Řádka 24: | ||
! Firma, sídlo centrály!!obrat v roce 2007 v miliardách dolarů<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.forskningsradet.no/servlet/Satellite?blobcol=urldata&blobheader=application%2Fpdf&blobheadername1=Content-Disposition%3A&blobheadervalue1=+attachment%3B+filename%3DINEOSSteinarKvisleGassmaks09TrondheimFinal.pdf&blobkey=id&blobtable=MungoBlobs&blobwhere=1243463935690&ssbinary=true| datum přístupu=2009-06-06| titul=INEOS_Gassmaks09_Trondheim_Final}}</ref>!!Rank!!Country | ! Firma, sídlo centrály!!obrat v roce 2007 v miliardách dolarů<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.forskningsradet.no/servlet/Satellite?blobcol=urldata&blobheader=application%2Fpdf&blobheadername1=Content-Disposition%3A&blobheadervalue1=+attachment%3B+filename%3DINEOSSteinarKvisleGassmaks09TrondheimFinal.pdf&blobkey=id&blobtable=MungoBlobs&blobwhere=1243463935690&ssbinary=true| datum přístupu=2009-06-06| titul=INEOS_Gassmaks09_Trondheim_Final}}</ref>!!Rank!!Country | ||
|- | |- | ||
| - | | | + | | BASF SE, Ludwigshafen, [[Německo]] |
| 65,3 | | 65,3 | ||
| 1 | | 1 | ||
| align="center"| | | align="center"| | ||
|- | |- | ||
| - | | | + | | Dow Chemical, Midland, [[Michigan]], USA |
| 53,5 | | 53,5 | ||
| 2 | | 2 | ||
| Řádka 46: | Řádka 49: | ||
| align="center"| | | align="center"| | ||
|- | |- | ||
| - | | | + | | DuPont, Wilmington, [[Delaware]], USA |
| 28.5 | | 28.5 | ||
| 6 | | 6 | ||
| Řádka 129: | Řádka 132: | ||
Rozvoj pokračoval během celého 20. století, kdy také byl chemický průmysl významným původcem znečištění životního prostředí, zejména znečištění vod a kontaminace půdy. Dodnes je řada areálů využívaných pro chemickou výrobu znečištěna a tyto staré ekologické zátěže jsou postupně sanovány nákladem mnoha miliard korun. | Rozvoj pokračoval během celého 20. století, kdy také byl chemický průmysl významným původcem znečištění životního prostředí, zejména znečištění vod a kontaminace půdy. Dodnes je řada areálů využívaných pro chemickou výrobu znečištěna a tyto staré ekologické zátěže jsou postupně sanovány nákladem mnoha miliard korun. | ||
=== Současnost === | === Současnost === | ||
| - | [[Soubor:Neratovice Spolana 965.JPG|thumb|Letecký pohled) na | + | [[Soubor:Neratovice Spolana 965.JPG|thumb|240px|Letecký pohled) na Spolanu Neratovice – výrobce [[chlor]]u, [[Polyvinylchlorid|PVC]] a kaprolaktamu]] |
Významnou součástí chemického průmyslu jsou rafinérie, které zajišťují základní zpracování ropy. Jde o podniky [[Česká rafinérská]] v [[Litvínov]]ě a [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]], [[Paramo]] v [[Pardubice|Pardubicích]] a [[Kolín|Kolíně]] (bývalé Koramo). | Významnou součástí chemického průmyslu jsou rafinérie, které zajišťují základní zpracování ropy. Jde o podniky [[Česká rafinérská]] v [[Litvínov]]ě a [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]], [[Paramo]] v [[Pardubice|Pardubicích]] a [[Kolín|Kolíně]] (bývalé Koramo). | ||
Dalšími významnými podniky českého chemického průmyslu jsou [[Spolana Neratovice]], [[Synthesia]] v [[Pardubice|Pardubicích]], [[Synthos]] (dříve Kaučuk) v [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]], [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu|Spolchemie]] v [[Ústí nad Labem]], [[DEZA]] ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]], [[Hexion Specialty Chemicals]] v [[Sokolov]]ě (dříve Chemické závody Sokolov), [[Moravské chemické závody|BorsdoChem MCHZ]] v [[Ostrava|Ostravě]], [[Lovochemie]] v [[Lovosice|Lovosicích]], [[Lučební závody Draslovka]] v [[Kolín]]ě, [[Fosfa]] v [[Břeclav]]i, [[Precheza]] v [[Přerov]]ě a další. | Dalšími významnými podniky českého chemického průmyslu jsou [[Spolana Neratovice]], [[Synthesia]] v [[Pardubice|Pardubicích]], [[Synthos]] (dříve Kaučuk) v [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]], [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu|Spolchemie]] v [[Ústí nad Labem]], [[DEZA]] ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]], [[Hexion Specialty Chemicals]] v [[Sokolov]]ě (dříve Chemické závody Sokolov), [[Moravské chemické závody|BorsdoChem MCHZ]] v [[Ostrava|Ostravě]], [[Lovochemie]] v [[Lovosice|Lovosicích]], [[Lučební závody Draslovka]] v [[Kolín]]ě, [[Fosfa]] v [[Břeclav]]i, [[Precheza]] v [[Přerov]]ě a další. | ||
| Řádka 139: | Řádka 142: | ||
=== Bhópál === | === Bhópál === | ||
{{Viz též|Bhópálská katastrofa}} | {{Viz též|Bhópálská katastrofa}} | ||
| - | [[Soubor:Bhopal-Union Carbide 2.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Bhopal-Union Carbide 2.jpg|thumb|240px|Opuštěná část chemičky Union Carbide v indickém Bhópálu]] |
Za vůbec největší průmyslovou havárií v dějinách je provažován výbuch v [[Bhópálská katastrofa|chemičce americké firmy Union Carbide v indickém Bhópálu]] v roce [[1984]]. V noci z 2. na 3. prosince 1984 během nehody uniklo do okolí chemické továrny asi 40 tun methylisokyanátu, [[kyanovodík]]u a dalších látek poškozující lidské zdraví. Během 3 dnů po havárii zemřelo přibližně 8000 lidí, do dnešního dne zemřelo přibližně 20 tisíc lidí a celkový počet zasažených lidí dosáhl více než půl milionu.<ref> [[Miroslav Šuta]]: ''[http://www.blisty.cz/art/16135.html V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách]'', [[Britské listy]], 3.12.2003</ref> Havárie vzbudila celosvětové zděšení a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] byl v reakci na ní v roce 1986 schválen speciální zákon o havarijním plánování a právu komunit na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act), který 17. října [[1986]] podepsal tehdejší americké prezident [[Ronald Reagan]].<ref>[http://www.epa.gov/oecaagct/lcra.html Emergency Planning and Community Right-To-Know Act (EPCRA)]</ref> | Za vůbec největší průmyslovou havárií v dějinách je provažován výbuch v [[Bhópálská katastrofa|chemičce americké firmy Union Carbide v indickém Bhópálu]] v roce [[1984]]. V noci z 2. na 3. prosince 1984 během nehody uniklo do okolí chemické továrny asi 40 tun methylisokyanátu, [[kyanovodík]]u a dalších látek poškozující lidské zdraví. Během 3 dnů po havárii zemřelo přibližně 8000 lidí, do dnešního dne zemřelo přibližně 20 tisíc lidí a celkový počet zasažených lidí dosáhl více než půl milionu.<ref> [[Miroslav Šuta]]: ''[http://www.blisty.cz/art/16135.html V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách]'', [[Britské listy]], 3.12.2003</ref> Havárie vzbudila celosvětové zděšení a ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] byl v reakci na ní v roce 1986 schválen speciální zákon o havarijním plánování a právu komunit na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act), který 17. října [[1986]] podepsal tehdejší americké prezident [[Ronald Reagan]].<ref>[http://www.epa.gov/oecaagct/lcra.html Emergency Planning and Community Right-To-Know Act (EPCRA)]</ref> | ||
== Ekologická rizika == | == Ekologická rizika == | ||
Aktuální verze z 17. 3. 2022, 13:59
Chemický průmysl je dnes celosvětově jedním z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských sektorů.
Obsah |
Dělení chemického průmyslu a jeho produkty
Chemický průmysl zahrnuje širokou škálu používaných technologií a dodává rozmanité produkty. Závody anorganické chemie produkují např. amoniak, dusík, hydroxid sodný, kyselinu sírovou nebo kyselinu dusičnou. Petrochemický průmysl vyrábí např. ethylen, propylen, benzen, styren a další organické látky. Agrochemické firmy produkují průmyslová hnojiva, insekticidy, herbicidy atd. Plastikářský průmysl nabízí např. polyethylen, polyestery, polyisopren, neopren, polyuretan aj. Specializované chemické závody produkují výbušniny a jejich složky (např. nitroglycerin, nitrocelulózu, dusičnan amonný), potravinářská aditiva (např. vanilín, kyselina citrónová) nebo kosmetické složky (parabeny, kyselina stearová atd.)
Historie
18. století
Významným impulsem pro chemický průmysl přinesla v 18. století expanze textilního průmyslu ve Velké Británii, neboť se hledala náhrada tehdejšího velice zdlouhavého procesu bělení textilu založením na působení slunečního záření, vody, kyselého mléka a močoviny. V polovině 18. století John Roebuck vynalezl průmyslovou metodu výroby kyseliny sírové v olověných komorách, která umožnila jak přímo bělení, tak i výrobu bělidel. Následně byla koncem 18. stoleté úspěšně zavedena tzv. Leblancovým procesem průmyslová výroba uhličitanu sodného (sody) potřebného pro produkci mýdla, skla a dalších produktů.[1]
19. století
V polovině 19. století se začala rozvíjet v masovém měřítku organická chemie. V roce 1856 bylo v Londýně vyrobeno první umělé barvivo z anilinu. Podařilo se vyvinout výrobu silných výbušnin jako nitrocelulóza, nitroglycerin a dynamit. Koncem 19. století byla zvládnuta průmyslový výroba celuloidu a prvních umělých vláken.[2] V této době dochází k bouřlivému rozvoji chemického průmyslu zejména v USA a v Evropě (Německo, Velká Británie aj.), včetně Rakouska-Uherska. V roce 1856 byla založena akciová společnost Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu, která zakoupila pozemky na okraji Ústí nad Labem a během roku zahájila výrobu. Dodnes na stejném místě působí Spolek pro chemickou a hutní výrobu.[3] V roce 1865 byla Friedrichem Engelhornem založena v německém Mannheimu firma Badische Anilin- & Soda-Fabrik, která pod zkráceným názvem BASF působí dodnes dnes a je největší chemickou firmou světa.
20. století
V roce 1909 patentoval belgicko-americký vynálezce Leo H. Baekeland výrobu nové plastické hmoty bakelitu reakcí mezi formaldehydem a fenoly při vysokých teplotách, která byla velice úspěšná a našla uplatnění zejména v elektrotechnice. Byly objeveny výrobní postupy řady nových barviv a detergentů. Rozvinula se průmyslový výroba umělých vláken jako rayon a ve 30. letech i revolučního nylonu vyznačujícího se do té doby nevídanou pevností a pružností, který byl využíván nejen pro dámské punčochy, ale také např. pro výrobu padáků.[4] Ve 30. letech začal chemický průmysl nabízet první syntetické pesticidy, jejichž boom přišel v 50. letech, kdy se masově vyráběný insekticid DDT stal symbolem modernosti a technologického pokroku. V 60. a 70. letech však byly prokázány i negativní dopady první generace pesticidů (toxicita, perzistence, bioalumilativnost), které vedly k zavádění regulace nakládání s chemickými látkami. DDT a další chlorované pesticidy byly v řadě zemí postupně od 70. let zakazovány a dnes jsou eliminovány Stockholmskou úmluvou o perzistentích organických látkách.
Chemický průmysl ve světě
V celosvětovém měřítku hrají prim firmy z USA, Evropské unie a Japonska. Bouřlivě se však rozvíjí chemický průmysl i v řadě zemí na Blízkém východě (Saúdská Arábie), ale i v Mexiku, v Indii, v Číně, v Thajsku, na Taiwanu nebo v Jižní Korei.
Největší chemické firmy světa
| Firma, sídlo centrály | obrat v roce 2007 v miliardách dolarů[5] | Rank | Country |
|---|---|---|---|
| BASF SE, Ludwigshafen, Německo | 65,3 | 1 | |
| Dow Chemical, Midland, Michigan, USA | 53,5 | 2 | |
| INEOS, Lyndhurst, Velká Británie | 43,6 | 3 | |
| LyondellBasell, Houston, Texas, USA | 42,8 | 4 | |
| Formosa Plastics, Taiwan | 31,9 | 5 | |
| DuPont, Wilmington, Delaware, USA | 28.5 | 6 | |
| Saudi Basic Industries Corporation, Rijád, Saúdská Arábie | 26,4 | 7 | |
| Bayer, AG, Leverkusen, Německo | 24,2 | 8 | |
| Mitsubishi Chemical, Tokio, Japonsko | 22,2 | 9 | |
| Akzo Nobel/Imperial Chemical Industries (ICI), Amsterdam/Londýn | 19,9 | 10 | |
| Air Liquide, Paříž, Francie | 16,3 | 11 | |
| Sumitomo Chemical, Tokio, Japonsko | 15,2 | 12 | |
| Evonik Industries, AG, Essen, Německo | 15,0 | 13 | |
| Mitsui Chemicals, Tokio, Japonsko | 14,3 | 14 | |
| Asahi Kasei, Tokio, Japonsko | 13,8 | 15 | |
| Toray Industries, Tokio, Japonsko | 13,1 | 16 | |
| Chevron Phillips, The Woodlands, Texas, USA | 12,5 | 17 | |
| DSM NV, Heerlen, Nizozemsko | 12,1 | 18 | |
| [PPG Industries, Pittsburgh, Pensylvánie, USA | 11,2 | 19 | |
| Shin-Etsu Chemical Co., Ltd., Tokio, Japonsko | 11,1 | 20 |
Chemický průmysl v České republice
Chemický průmysl je třetím největším průmyslovým odvětvím České republiky a významným zaměstnavatelem.
Vývoj
Na území dnešní České republiky se chemický průmysl začal rozvíjet již koncem 18. století, kdy byla postavena nejstarší chemická továrna ve Velké Lukavici, která v roce 1778 zahájila výrobu kyseliny sírové termickým rozkladem kyzových břidlic. K bouřlivému rozvoji však došlo až v druhé polovině 19. století, kdy byly vybudovány tři továrny na výrobu sody Leblancovým procesem v Hrušově nad Odrou (1851), v Petrovicích u Karviné (1852) a v Ústí nad Labem (1856).[6] Vzhledem k vysoké spotřebě vody zejména v blízkosti vodních toků (např. Odra, Labe, Vltava aj.). Rozvoj pokračoval během celého 20. století, kdy také byl chemický průmysl významným původcem znečištění životního prostředí, zejména znečištění vod a kontaminace půdy. Dodnes je řada areálů využívaných pro chemickou výrobu znečištěna a tyto staré ekologické zátěže jsou postupně sanovány nákladem mnoha miliard korun.
Současnost
Významnou součástí chemického průmyslu jsou rafinérie, které zajišťují základní zpracování ropy. Jde o podniky Česká rafinérská v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, Paramo v Pardubicích a Kolíně (bývalé Koramo). Dalšími významnými podniky českého chemického průmyslu jsou Spolana Neratovice, Synthesia v Pardubicích, Synthos (dříve Kaučuk) v Kralupech nad Vltavou, Spolchemie v Ústí nad Labem, DEZA ve Valašském Meziříčí, Hexion Specialty Chemicals v Sokolově (dříve Chemické závody Sokolov), BorsdoChem MCHZ v Ostravě, Lovochemie v Lovosicích, Lučební závody Draslovka v Kolíně, Fosfa v Břeclavi, Precheza v Přerově a další.
Havárie
Dějiny chemického průmyslu jsou od počátku spojeny s haváriemi a nehodami různého typu a rozsahu.
Seveso
V roce 1976 v italském městě Seveso (severně od Milána) došlo k havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, která byla součástí koncernu Hoffmann-Leroche a vyráběla herbicid TCP. Během havárie v Sevesu do ovzduší unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Firma přiznala teprve po 17 dnech, že uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.[7] V reakci na havárii byla vypracována a v roce 1982 schválena evropská směrnice 82/501/EEC týkající se prevence a minimalizace negativních účinků průmyslových havárií, která je známa také jako direktiva SEVESO I.[8]V prosinci 1996 ji nahradila podrobnější směrnice 96/82/EC, nazývaná také jako direktiva Seveso II.[9]
Bhópál
Za vůbec největší průmyslovou havárií v dějinách je provažován výbuch v chemičce americké firmy Union Carbide v indickém Bhópálu v roce 1984. V noci z 2. na 3. prosince 1984 během nehody uniklo do okolí chemické továrny asi 40 tun methylisokyanátu, kyanovodíku a dalších látek poškozující lidské zdraví. Během 3 dnů po havárii zemřelo přibližně 8000 lidí, do dnešního dne zemřelo přibližně 20 tisíc lidí a celkový počet zasažených lidí dosáhl více než půl milionu.[10] Havárie vzbudila celosvětové zděšení a ve Spojených státech amerických byl v reakci na ní v roce 1986 schválen speciální zákon o havarijním plánování a právu komunit na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act), který 17. října 1986 podepsal tehdejší americké prezident Ronald Reagan.[11]
Ekologická rizika
Škody způsobované rozvojem chemického průmyslu na životním prostředí jsou středem pozornosnti na celém světě. Dlouhodobou hrozbu představují průmyslová hnojiva. I když dusičnany velmi přispěly ke zvýšení výroby potravin, přesto dokáží zamořit jezera i vodní toky a prosakují i do spodních vod. Nadměrné množství domácích splašků, umělých hnojiv a dalších jedovatých chemických látek může velice škodit.
Související články
Reference
- ↑ http://www.jcmf.cz/lib/htech/revoluce.html#Chemie Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků
- ↑ Průmyslová revoluce (1750 - 1900), Jednota českých matematiků a fyziků
- ↑ Spolchemie - Historie společnosti
- ↑ Dvacáté století - Technologie od r. 1900 do r. 1945, Jednota českých matematiků a fyziků
- ↑ INEOS_Gassmaks09_Trondheim_Final [online]. [cit. 2009-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Nástup průmyslové chemie v Českých zemích
- ↑ Co se stalo v SEVESU?
- ↑ Seveso Directive 82/501/EEC council directive of 24 June 1982 on the major-accident hazards of certain industrial activities (82/501/EEC)
- ↑ Chemical Accidents (Seveso II) - Prevention, Preparedness and Response
- ↑ Miroslav Šuta: V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách, Britské listy, 3.12.2003
- ↑ Emergency Planning and Community Right-To-Know Act (EPCRA)
Externí odkazy
- Svaz chemického průmyslu České republiky
- (anglicky) European Chemical Industry Council
- (anglicky) European Chemicals Agency
- (anglicky) ChemSec (The International Chemical Secretariat)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |