Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Klidová hmotnost
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované. | '''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované. | ||
- | Klidové hmotnosti < | + | Klidové hmotnosti <big>\(m_0</math> přísluší podle vztahu [[E=mc²]] [[energie]] <big>\(E_0 = m_0c^2</math>, která bývá také označována jako '''klidová energie'''. |
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]] | Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]] | ||
- | ::< | + | ::<big>\(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</math> |
- | kde < | + | kde <big>\(m_0</math> je klidová hmotnost tělesa, <big>\(m</math> je jeho pozorovaná hmotnost, <big>\(v</math> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a <big>\(c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje [[kinetická energie]], kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného [[Albert Einstein|Einsteinova]] vzorce ''[[E=mc²]]'' má také hmotnost. |
V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová. | V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová. |
Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu. Uvádí se hlavně u elementárních částic, kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované.
Klidové hmotnosti \(m_0</math> přísluší podle vztahu E=mc² energie \(E_0 = m_0c^2</math>, která bývá také označována jako klidová energie.
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá speciální teorie relativity. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými vztažnými soustavami
- \(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</math>
kde \(m_0</math> je klidová hmotnost tělesa, \(m</math> je jeho pozorovaná hmotnost, \(v</math> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a \(c</math> je rychlost světla ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje kinetická energie, kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného Einsteinova vzorce E=mc² má také hmotnost.
V běžném světě jsou rychlosti těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými rychlosti světla a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V urychlovačích jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová.
Částice s nulovou klidovou hmotností
Existují i částice s nulovou klidovou hmotností, například fotony. Kvůli nulové klidové hmotnosti se vždy pohybují rychlostí světla a jejich relativistická hmotnost je dána velikostí energie, kterou přenáší a která je přímo úměrná frekvenci. Další částice s nulovou klidovou hmotností mohou být neutrina, ale pravděpodobně nějakou nenulovou klidovou hmotnost mají. I hypotetické částice gravitačního pole – gravitony – by měly mít nulovou klidovou hmotnost.
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |