Obyvatelstvo Česka

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 15:16

Počet obyvatel Česka dosahuje 10 506 813 (k 31. prosinci 2009)^[1], což je nejvíce od roku 1946. Ze 44 států Evropy je Česko na 14. místě, podobný počet obyvatel mají 11. Řecko, 12. Belgie, 13. Portugalsko, 15. Maďarsko a 16. Srbsko (včetně Kosova). Na světě patří České republice 78. místo ze 194 států.

Přirozený pohyb

Vývoj plodnosti v Česku

Věková pyramida obyvatel Česka

Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7‰). ^[2]

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti – narodilo se 105 831 živých dětí (10,3‰). V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval – v roce 2007 na 114 632 (11,1%) a v roce 2008 na 119 570 (11,5%), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622^[3], což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Současný nárůst porodnosti představuje sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008)^[1].

Velmi výmluvně pak současnou demografickou situaci v Česku dokresluje porovnání ukazatele úhrnné plodnosti. Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49^[1].

Hustota zalidnění

České aglomerace^[4]

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 131 obyvatel/km², což jej řadí na 12. místo v Evropě. Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec. Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km²

Národnostní složení

Související informace můžete najít také v článcích: Německá menšina v Česku, Vietnamská menšina v Česku, Řecká menšina v Česku a Arménská menšina v Česku

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české, moravské a slezské národnosti hlásí téměř 94% obyvatel, čímž je Česká republika jedním z nejvíce národnostně homogenních států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Další národnosti byly zastoupeny následovně: slovenská (1,89 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %), ostatní (2,47 %)^[5]. Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídají výsledky sčítání skutečnosti.

V posledních letech je národnostní struktura Česka stále více měněna vlivem pracovní migrace. Dochází tak ke snižování podílů tradičních národnostních menšin (slovenská, polská, německá) a zvyšování podílů jiných národností (ukrajinské, vietnamské a ruské). V současnosti (k 30.9. 2010) žije v Česku oficiálně 425 568 cizinců^[6], což je 4,0% populace Česka - nejvíce jsou zastoupeni občané Ukrajiny (126 521 osob), Slovenska (71 676), Vietnamu (60 605 osob), Ruska (31 297 osob), Polska (18 328 osob) a Německa (13 577 osob). Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008.

Náboženské složení

Související informace můžete najít také v článcích: Ateismus v Česku, Křesťanství v Česku a Islám v Česku

Počet obyvatel hlásících se k náboženskému vyznání postupně ubývá a v rámci Evropy má Česká republika 2. nejnižší podíl věřících (po Estonsku)^[7]. V období let 1991 - 2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel^[8].

Související články

• Vysídlení Němců z Československa

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2} http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby031510.doc
2. ↑ http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/4032-06-2006
3. ↑ http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby03130909.xls
4. ↑ http://makroekonomika.wz.cz/aglomerace.htm
5. ↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C2002DD869/$File/Kapitola2.pdf
6. ↑ http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/DC0053CB0B/$File/c01t01.pdf
7. ↑ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html
8. ↑ ČSÚ: Sčítaní lidu, domů a bytů 2001