Kaunas

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 6. 2023, 17:11

Dominanty města Kaunas (2009)

Kaunas (česky: Kovno) je litevské město ležící na soutoku řek Neris a Nemunas. Město má přibližně 416 000 obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi).

Historie

Radnice v Kovně

Kovenský hrad

Radniční náměstí, v pozadí katedrála sv. Petra a Pavla

Perkunův dům v Kovně

Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem Hansy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností. Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou. V letech 1919–1939 byl Kaunas z důvodu polské okupace Vilniusu hlavním městem samostatné Litvy. V důsledku paktu Ribbentrop-Molotov a sovětského nátlaku na Litvu byl v roce 1940 Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen Rudou armádou. V letech 1941 až 1944 byl Kaunas okupován vojsky Třetí říše, v roce 1944 jej získal opět Sovětský svaz. Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas součástí samostatné Litvy.

Památky

Pozůstatky hradu (XIII-XIV. století)
Katedrála sv. Petra a Pavla, gotická z XV. století, trojlodní bazilika
kostel sv. Jiří
Jezuitský kostel
Barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis
Radnice (XVI. století)
Palác Massalskáho
Perkunův dům (XVI. století)
Palác Godlewského
kostel sv. Gertrudy
Synagoga (1871)
Mešita, v nynější podobě z roku 1934, za sovětské éry zrušena a používána k profánním účelům, po navrácení věřícím koncem 80. let 20. století a rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 1991
Kotel sv. archanděla Michaela - původně pravoslavný z roku 1893 v neobyzantském slohu, za meziválečné Litvy posádkový katolický kostel, za sovětské éry galerie, po roce 1991 katolický farní kostel.

Obyvatelé podle národnosti

v roce 2002:

Litevci 93,0%
Rusové 4,1%
Ukrajinci 1,2%
Poláci 0,3%
ostatní 2,4%

v roce 1939:

Litevci 60%
Židé 20%
Poláci 10%
ostatní 5%

v roce 1919:

Poláci 45%
Židé 30%
Litevci 18%
Rusové 1,5%
ostatní 1%

Partnerská města

Město	Stát
Brno	Česká republika
Los Angeles	Spojené státy americké
Vratislav	Polsko
Białystok	Polsko
Brescia	Itálie
Charkov	Ukrajina
Emilia-Romagna	Itálie
Ferrara	Itálie
Grenoble	Francie
Královec	Rusko (Kaliningradská oblast)
Cava de' Tirreni	Itálie
Lazio	Itálie
Linec	Rakousko
Linköping	Švédsko
Odense	Dánsko
Rende	Itálie
San Martín	Argentina
Petrohrad	Rusko
Sia-men	Čínská lidová republika
Štětín	Polsko
Tampere	Finsko
Tartu	Estonsko
Växjö	Švédsko

Doprava a spojení

Městem prochází Dálnice A1

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kaunas

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kaunas

Litva – Lietuva – (LT)
Kraje (apskritis) a jejich hlavní města
Alytuský kraj (Alytus) • Kaunaský kraj (Kaunas) • Klaipėdský kraj (Klaipėda) • Marijampolský kraj (Marijampolė) • Panevėžyský kraj (Panevėžys) • Šiauliaiský kraj (Šiauliai) • Tauragėský kraj (Tauragė) • Telšiajský kraj (Telšiai) • Utenský kraj (Utena) • Vilniuský kraj (Hlavní město Vilnius)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 6: / Řádka 6: @@
 [[File:Kaunas-City Hall Square 1.jpg|thumb|220px|Radniční náměstí, v pozadí katedrála sv. Petra a Pavla]]
 [[Soubor:House of Perkūnas, Kaunas.jpg|thumb|220px|[[Perkunův dům]] v Kovně]]
-Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno byl zbořen i jeho [[hrad]]. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem [[Hansa|Hansy]]. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany [[Švédové|Švédů]], [[Rusové|Rusů]] a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z [[Rusko|ruských]] hraničních [[pevnost (stavba)|pevností]]. Během [[první světová válka|první světové války]] bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou. V letech [[1919]]–[[1939]] byl Kaunas z důvodu polské okupace [[Vilnius]]u hlavním městem samostatné Litvy. V důsledku [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] a [[Sovětský svaz|sovětského]] nátlaku na Litvu byl v roce [[1940]] Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. V letech [[1941]] až [[1944]] byl Kaunas okupován vojsky [[Třetí říše]], v roce [[1944]] jej získal opět [[Sovětský svaz]]. Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas součástí samostatné Litvy.
+Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno byl zbořen i jeho [[hrad]]. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem [[Hansa|Hansy]]. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany [[Švédové|Švédů]], [[Rusové|Rusů]] a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z [[Rusko|ruských]] hraničních [[pevnost (stavba)|pevností]]. Během [[první světová válka|první světové války]] bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou. V letech [[1919]]–[[1939]] byl Kaunas z důvodu polské okupace [[Vilnius]]u hlavním městem samostatné Litvy. V důsledku [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] a [[Sovětský svaz|sovětského]] nátlaku na Litvu byl v roce [[1940]] Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. V letech [[1941]] až [[1944]] byl Kaunas okupován vojsky [[Nacistické Německo|Třetí říše]], v roce [[1944]] jej získal opět [[Sovětský svaz]]. Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas součástí samostatné Litvy.
 == Památky ==
 *Pozůstatky hradu (XIII-XIV. století)