V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Olomouc

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(→Galerie – hlavních památek: Jiné Fotografie)
Řádka 217: Řádka 217:
Soubor:Olomouc 05.png
Soubor:Olomouc 05.png
Soubor:Olomouc 06.png
Soubor:Olomouc 06.png
-
Soubor:Olomouc 07.png
 
Soubor:Olomouc 08.jpg
Soubor:Olomouc 08.jpg
Soubor:Olomouc 10.jpg
Soubor:Olomouc 10.jpg
-
Soubor:Olomouc 11.jpg
+
Soubor:Olomouc 11.png
 +
Soubor:Olomouc 12.jpg
Soubor:Olomouc 13.png
Soubor:Olomouc 13.png
Soubor:Olomouc 14.png
Soubor:Olomouc 14.png
Soubor:Olomouc 17.jpg
Soubor:Olomouc 17.jpg
-
Soubor:Olomouc 18.jpg
+
Soubor:Olomouc 18.png
Soubor:Olomouc 19.png
Soubor:Olomouc 19.png
Soubor:Olomouc 20.png
Soubor:Olomouc 20.png

Verze z 1. 8. 2013, 10:06

Centrum Olomouce – Horní náměstí (letecký pohled ze severovýchodu)
Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu)

Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, hanácky Olomóc nebo Holomóc) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 101 962 obyvatel, jedná se tedy o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel. Konurbace do 20 km od centra města Olomouce zahrnuje mj. i města Velkou Bystřici, Šternberk, Uničov, Litovel, Prostějov a Přerov; celková populace této konurbace činí více než 280 000 obyvatel. Střed města Olomouce leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem města je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.

Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků.

V roce 2008 získalo město nové logo.[1]

Obsah

Jméno

Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.

Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.

Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.

V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.

Historie

Podívejte se také na: Dějiny Olomouce

Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:

  • 10. století – vznik sídliště (tržní osady) u zdejšího hradu (Dómské návrší) s podhradím (Petrské návrší/Předhradí)
  • 1063 – v Olomouci je knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
  • kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
  • 1239–1248 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
  • 1306 – zavraždění krále Václava III., které znamenalo vymření Přemyslovců
  • 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnasia
  • 1573–1576 – jezuitská kolej povýšena na univerzitu (zanikla roku 1782, poté v letech 1827–1860 znovuobnovena jako Františkova univerzita; nově založena roku 1946 jako Univerzita Palackého)
  • 1645–1650 – okupace města švédskou armádou pod vedením Lennart Torstensona (Třicetiletá válka)
  • 1716–1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (roku 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO)
  • 1741–1742 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
  • 1758 – druhé pruské obléhání
  • 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
  • 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)

Počet obyvatel

  • 1237 – 16 300 obyvatel i s předměstími[2]
  • 1622 – na mor zemřelo 14 000 lidí[3] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
  • 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyvatel
  • 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyvatel
  • 1715 – 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)[4]
  • polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
  • 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[5]
  • 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.[5]
  • začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
  • 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.[5]
  • 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[5]
  • před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
  • 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
  • 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
  • červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
  • 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
  • 1947 – přes 58 000 obyvatel[6]
  • 1970 – 79 407 obyv.[7]
  • 1979 – 102 501 obyv.[8]
  • 1985 – 105 513 obyv.[9]
  • 1991 – 105 537 obyvatel
  • 1996 – 104 380 obyvatel
  • k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[10]
  • ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
  • ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
  • ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
  • k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[11]
  • ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[12]
  • 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel[13]

Počet turistů:

  • 2005 - 111 700 turistů[14]
  • 2006 - 113 400 turistů[14]
  • 2007 - 121 000 turistů[15]

Primátoři

Olomoucká radnice s orlojem
Insignie primátora Olomouce

Kultura v Olomouci

Moravské divadlo
Divadlo Konvikt
Kabaret Kaldera (Divadlo na cucky)

Divadla

Muzea

Knihovny

Galerie

  • afas galerie
  • GALERIE PATRO
  • AbaKus-Art, internetová galerie
  • GALERIE 1499
  • GALERIE BOHÉMA
  • GALERIE CAESAR
  • GALERIE G
  • Galerie Hesperia
  • GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
  • Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
  • GALERIE LABYRINT
  • GALERIE MONA LISA
  • GALERIE PODKOVA
  • GALERIE RUBIKON
  • GALERIE SKÁCELÍK
  • GALERIE U MLOKA
  • UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
  • GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)

Výstavy

Kulturní akce

FlickrShow

Architektura Olomouce

Sloup Nejsvětější Trojice

Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci

V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCa sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573–1576). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.

Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace. Mezi národní kulturní památky patří Zdíkův palác (dříve zvaný Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.

Kašny

Hlavní článek: Kašny v Olomouci

Caesarova kašna
  • Konec 17. století:
    • 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
    • 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
  • Začátek 18. století:
    • 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
    • 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
    • 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
    • Delfínova kašna z roku 1725 od sochaře Filipa Sattlera, znovuobjevená roku 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
    • 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
  • 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera

Vily

Parky v Olomouci

  • Čechovy sady
  • Smetanovy sady – roku 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
  • Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [18][19]
  • botanické zahrady
  • Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku

Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.

Galerie – hlavních památek

Olomouc 01.png
Olomouc 02.png
Olomouc 03.jpg
Olomouc 04.png
Olomouc 05.png
Olomouc 06.png
Olomouc 08.jpg
Olomouc 10.jpg
Olomouc 11.png
Olomouc 12.jpg
Olomouc 13.png
Olomouc 14.png
Olomouc 17.jpg
Olomouc 18.png
Olomouc 19.png
Olomouc 20.png

Členění města

Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.

Soubor:OL Olomouc.png
Katastrální území Olomouce
Mapa komisí městských částí
Dóm sv. Václava

Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[20] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.

číslo MČ Název místní části KÚ číslo KMČ Název komise městských částí web
1.BělidlaBělidla24.Staré Hodolany-Bělidlaoficiální stránky
3.ČernovírČernovír1.Černovír - Hradisko
2.DroždínDroždín2.Droždínoficiální stránky
4.HejčínHejčín3.Hejčín
5.HodolanyHodolany14. Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla
6.HoliceHolice u Olomouce4.Holice
7.ChomoutovChomoutov5.Chomoutov
8.ChválkoviceChválkovice6.Chválkovice
9.Klášterní HradiskoKlášterní Hradisko
10.LazceLazce7.Lazce
11.LošovLošov8.Lošov
12.Nedvězí u OlomouceNedvězí u Olomouce9.Nedvězí
13.NemilanyNemilany10.Nemilany
14.NeředínNeředín12.Neředínoficiální stránky
15.Nová UliceNová Ulice11.Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice
16.Nové Sady (Olomouc)Nové Sady u Olomouce15.Nové Sady
17.Nový SvětNový Svět u Olomouce16.Nový Svět
18.Olomouc-městoOlomouc-město17.Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ
19.PavlovičkyPavlovičky19.Pavlovičky
20.PovelPovel20.Poveloficiální stránky
21.RadíkovRadíkov u Olomouce21.Radíkov
22.ŘepčínŘepčín22.Řepčín
23.SlavonínSlavonín23.Slavonín
24.Svatý KopečekSvatý Kopeček25.Svatý Kopeček
25.TopolanyTopolany u Olomouce26.Topolany
26.TýnečekTýneček27.Týnečekoficiální stránky


Panorama 360
Panorama Olomouce od jihozápadu: nejvyšší je katedrála svatého Václava, vlevo od něj věž kláštera Hradisko (za komínem), vlevo dvě věže kostela Panny Marie Sněžné, vlevo od něj kostel sv. Michala (za komínem), vlevo (za silem) je věž od radnice a hned vedle část kostela sv. Mořice. Úplně na levém okraji fotky je výšková stavba s vodojemem (celá ta bílá krychle nahoře). V pozadí je kostel na Svatém Kopečku a napravo Radíkovská rozhledna. Vlevo od kostela na Sv. Kopečku je výšková budova poblíž hlavního nádraží a dále vlevo je vidět šedé odsířovací zařízení teplárny Olomouc a komín teplárny.

Hospodářství

Objekt parní vodárny v Černovíře

Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.

Vodní hospodářství

Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:

Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[21].

Auto Technických služeb města na svoz tříděného odpadu (papír)

Energetika

Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.

Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.

Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.

Odpadové hospodářství

Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.

  • rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[22]
  • Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[23]
  • rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[24]
  • 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[25]

Doprava

Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.

Školství

Vysoké školy

Vyšší odborné školy

  • Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
  • Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS

Střední školy

Gymnázia

Ostatní

  • Obchodní akademie
  • Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga
  • Střední odborné učiliště obchodu a služeb (Olomouc)
  • Střední škola polytechnická (Olomouc)
  • Střední zemědělská škola (Olomouc)
  • Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
  • Střední škola poštovní
  • Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
  • Střední škola polygrafická (Olomouc)|Střední škola polygrafická
  • Střední odborné učiliště technické a obchodní
  • Střední odborná škola služeb s.r.o.
  • Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
  • Střední průmyslová škola strojnická Olomouc
  • Střední odborné učiliště farmaceutické
  • Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
  • Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
  • Střední škola Olomouc-Svatý Kopeček
  • Speciální škola DC 90, s.r.o.

Sport

kluby:

sportoviště:

  • fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
  • fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
  • zimní stadion
  • plavecký stadion
  • lanové centrum
  • sportovní hala Univerzity Palackého
  • aqua centrum
  • atletický stadion
  • baseballový stadión
  • golfové hřiště

významné sportovní akce:

Zdravotnictví

(stav r. 2002)[26]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.

Kriminalita

rok - počet trestných činů / objasněno:

  • 1996 - 6392 / 205
  • 1997 - 5946 / 2157
  • 1998 - 6320 / 2308
  • 1999 - 5883 / 2320
  • 2000 - 4999 / 2116
  • 2001 - 4239 / 2167

Osobnosti Olomouce

Jedná se o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.

Instituce sídlící v Olomouci

současná sídla institucí:

sídla bývalých institucí:

Rozhlas

Správní území

Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.

Partnerská města

Literatura

Související články

Reference

  1. ↑ Logo města
  2. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 28.
  3. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 29.
  4. ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 9 a strana 30.
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017-1920. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 pp. ISBN 80-7220-258-8.
  6. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  7. ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
  8. ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
  9. ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
  10. ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
  11. ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
  12. ↑ Český statistický úřad
  13. ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
  14. ↑ 14,0 14,1 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
  15. ↑ Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
  16. ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
  17. ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
  18. ↑ článek
  19. ↑ (dokument Word 1,5 MB)
  20. ↑ Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007)
  21. ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
  22. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  23. ↑ Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
  24. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  25. ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
  26. ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Olomouc
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Olomouc
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Olomouc“