Nizozemské kolonie

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 12. 2023, 22:34

Nizozemské kolonie na mapě světa (světlou barvou Východoindická společnost, tmavou Západoindická společnost)

Po vyhraných válkách za nezávislost nad španělskými Habsburky (tzv. osmdesátileté válce) se Nizozemsko stalo v průběhu 17. století jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. V 17. století zde došlo k velikému ekonomickému růstu, rozvíjela se věda a umění, v této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu; celé 17. století se proto označuje jako Nizozemský zlatý věk.

Na rozdíl od Španělska a Portugalska získávalo Nizozemsko stejně jako Velká Británie nová území prostřednictvím specializovaných společností (nejslavnější z nich je nizozemská Východoindická společnost), přičemž stát se přímo v koloniálních záležitostech angažoval až v pozdějších letech, kdy společnosti začínaly mít ekonomické problémy. S místními vládci nejdříve Nizozemci zavírali obchodní dohody a dohody o nájmu území, což jim později umožnilo odkup větších území a vytvoření monopolu na obchod s exotickými komoditami. Velká Británie obsadila mnohá území na úkor Nizozemska poté, co ho na konci 18. století obsadila napoleonská vojska. Samostatné Nizozemsko obnovené v roce 1814 svoje postavení světové mocnosti již ztratilo, na úkor Velké Británie a Francie.

Nizozemští námořníci (např. Willem Barents, Henry Hudson nebo Abel Tasman) se také podíleli na evropském „objevitelském boomu“ 16. a 17. století, nově objevená rozsáhlá území se ale často součástí nizozemské koloniální říše nestávala.

Severní Amerika

Nové Nizozemí (1624 – 1674) byla kolonie na území dnešních Spojených států Amerických, s hlavním městem Nový Amsterdam (Nieuw Amsterdam), později přejmenovaný na New York. Ostrov Manna-hatta získali Nizozemci od domorodých indiánů výměnou za zboží v hodnotě cca 60 guldenů. V roce 1655 byla do Nového Nizozemí přičleněna švédská kolonie Nové Švédsko. Po válce s Velkou Británií celá kolonie připadla Britům, výměnou za budoucí jihoamerickou kolonii Nizozemská Guyana (dnešní Guyana a Surinam).

Střední Amerika

Pláž na Tobagu

Nizozemské Antily patří dodnes pod Nizozemské království. Souostroví tvoří ostrovy Curaçao (1634 – současnost), Bonaire (1633 – současnost), Svatý Martin (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost), Svatý Eustach (1636 – současnost), Saba (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost). Ostrovy Curaçao, Bonaire a Svatý Eustach byly v období napoleonských válek obsazeny cizími vojsky.
Aruba je dnes také součástí Nizozemského království. Nizozemci získali ostrov v roce 1636, ekonomicky významný byl především v 19. století, kdy zde probíhala zlatá horečka.
Nizozemské panenské ostrovy patřily pod nizozemskou korunu na počátku 17. století, dnes jsou rozdělené na dvě části jako Americké panenské ostrovy a Britské panenské ostrovy.
Tobago (1628 – 1677), dnes je součástí státu Trinidad a Tobago.

Jižní Amerika

Nizozemská Guyana (1667 – 1815): toto území získalo Nizozemsko po britsko-nizozemské válce od Velké Británie výměnou za Nové Nizozemí. Po napoleonských válkách bylo území rozděleno na nizozemský Surinam (nezávislost získal 25. listopadu 1975) a britskou Guyanu.
Nizozemská Brazílie (někdy také nazývaná jako Nové Holandsko, 1624 – 1654) byla kolonie na severu dnešní Brazílie; postupnými územními zisky měla pohltit zdejší portugalská území. V roce 1624 Nizozemci dobyli Salvador, tehdejší hlavní město portugalské Brazílie; roku 1636 se hlavním městem stalo Recife. Mezi lety 1630 – 1654 Nizozemci kontrolovali dlouhý pás pobřeží od města Sergipe po Maranhão. Nizozemsko oslabené po britsko-nizozemské válce však nemělo dostatek sil k udržení této kolonie a Portugalsko dobylo celé území zpět.

Afrika

Replika nizozemské lodi z 18. století

Nizozemsko nevlastnilo v Africe žádné souvislé území, pouze množství opěrných bodů, zakládaných od 17. století a roztroušených po celém africkém pobřeží od Senegalu po Mosambik. Nejdůležitější a nejpočetnější byly stanice v Ghaně (tzv. Nizozemské zlaté pobřeží), prodané Velké Británii v roce 1871.

Mauritius (1598 – 1710): první trvalou osadu zde založili Nizozemci v roce 1638, kvůli nepříznivému klimatu ji opustili několik desetiletí poté.
Svatá Helena (1600 – 1651): nizozemští osadníci se v polovině 17. století přesunuli do nově založeného Kapského města.
Kapská kolonie (1652 – 1806): v roce 1652 bylo v blízkosti mysu Dobré naděje založeno Kapské město, původně sloužící pouze jako zásobovací stanice. Díky své strategické poloze se zdejší nizozemská kolonie v průběhu 17. a 18. století značně rozrostla. Na konci 18. století si na kolonii začali činit nároky Britové (kvůli vzrůstajícímu počtu britských kolonistů), od roku 1806 patřila již definitivně britské koruně.

Asie

Nizozemská východní Indie (1602 – 1949) se rozkládala na území dnešní Indonésie a byla nejvýznamnější nizozemskou kolonií. Hlavním zdrojem bohatství, zejména v raných koloniálních dobách, bylo koření (její součástí byly Moluky, jimž se přezdívalo jako „ostrovy koření“). Před Nizozemci byli v této oblasti přítomni Portugalci, kteří však dokázali ovládat jen menší ostrovy Solor, Flores a Timor. Důležitým mezníkem bylo založení Batavie v roce 1619 (nynější Jakarta na ostrově Jáva), ze které Nizozemci postupně ovládli celou oblast. Území bylo původně pod správou nizozemské Východoindické společnosti (založené roku 1602), po jejím krachu na konci 18. století, likvidaci roku 1800 a po krátkém období britské nadvlády v letech 1811 – 1816 byla celá kolonie roku 1816 zestátněna. Indonésie bojovala za nezávislost od roku 1945, Nizozemsko ji po mezinárodním nátlaku (i ze strany Spojených států) uznalo jako nezávislý stát 27. prosince 1949.
Cejlon (začátek 18. století – 1796): tuto kolonii vlastnili původně Portugalci, od roku 1796 byla pod britskou nadvládou. Hlavním vývozním artiklem byla skořice a sloni.
Maledivy (1654 – 1796)
Malaka (1641 – 1806, 1816 – 1824): tuto oblast v dnešní Malajsii získalo Nizozemsko od Portugalska, v mezidobí let 1806 – 1816 a po roce 1824 patřila pod britskou korunu.
Dedžima (také Dešima, 1641 – 1859) byl malý uměle vytvořený ostrov v blízkosti japonského města Nagasaki, v tomto období byl Nizozemcům jako jedinému evropskému národu povolen přístup na japonské trhy.

Nizozemci měli velký počet opěrných bodů a obchodních stanic v Indii (především v průběhu 17. a 18. století), celý subkontinent poté postupně přešel pod britskou nadvládu. Nizozemsko vlastnilo také několik opěrných bodů na Blízkém východě: v Basře (dnešní Irák), v přístavu Mocha (Jemen) a také několik v Persii, z nichž nejvýznamnější byl opěrný bod v Isfahánu (1623 – 1747) a Bandar Abbasu (1623 – 1766). Malé nizozemské kolonie existovaly též na území dnešního Myanmaru, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:DutchEmpire.png|350px|right|thumb|Nizozemské kolonie na mapě světa (světlou barvou Východoindická společnost, tmavou Západoindická společnost)]]Po vyhraných válkách za nezávislost nad španělskými [[Habsburkové|Habsburky]] (tzv. [[Osmdesátiletá válka|osmdesátileté válce]]) se [[Nizozemsko]] stalo v průběhu 17. století jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. V 17. století zde došlo k velikému ekonomickému růstu, rozvíjela se věda a umění, v této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu; celé 17. století se proto označuje jako [[Nizozemský zlatý věk]].
+[[Soubor:DutchEmpire15.png|thumb|260px|Nizozemské kolonie na mapě světa (světlou barvou Východoindická společnost, tmavou Západoindická společnost)]]Po vyhraných válkách za nezávislost nad španělskými [[Habsburkové|Habsburky]] (tzv. [[Osmdesátiletá válka|osmdesátileté válce]]) se [[Nizozemsko]] stalo v průběhu 17. století jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. V 17. století zde došlo k&nbsp;velikému ekonomickému růstu, rozvíjela se věda a umění, v této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu; celé 17. století se proto označuje jako [[Nizozemský zlatý věk]].
-Na rozdíl od [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]] získávalo Nizozemsko stejně jako [[Spojené království|Velká Británie]] nová území prostřednictvím specializovaných společností (nejslavnější z nich je [[nizozemská Východoindická společnost]]), přičemž stát se přímo v koloniálních záležitostech angažoval až v pozdějších letech, kdy společnosti začínaly mít ekonomické problémy. S místními vládci nejdříve Nizozemci zavírali obchodní dohody a dohody o nájmu území, což jim později umožnilo odkup větších území a vytvoření monopolu na obchod s exotickými komoditami. Velká Británie obsadila mnohá území na úkor Nizozemska poté, co ho na konci 18. století obsadila [[Napoleonské války|napoleonská vojska]]. Samostatné Nizozemsko obnovené v roce 1814 svoje postavení světové mocnosti již ztratilo, na úkor [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]].
+Na rozdíl od [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]] získávalo Nizozemsko stejně jako [[Spojené království|Velká Británie]] nová území prostřednictvím specializovaných společností (nejslavnější z nich je [[nizozemská Východoindická společnost]]), přičemž stát se přímo v koloniálních záležitostech angažoval až v pozdějších letech, kdy společnosti začínaly mít ekonomické problémy. S místními vládci nejdříve Nizozemci zavírali obchodní dohody a dohody o nájmu území, což jim později umožnilo odkup větších území a vytvoření monopolu na obchod s exotickými komoditami. Velká Británie obsadila mnohá území na úkor Nizozemska poté, co ho na konci 18. století obsadila napoleonská vojska. Samostatné Nizozemsko obnovené v roce 1814 svoje postavení světové mocnosti již ztratilo, na úkor [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]].
 Nizozemští námořníci (např. [[Willem Barents]], [[Henry Hudson]] nebo [[Abel Tasman]]) se také podíleli na evropském „objevitelském boomu“ 16. a 17. století, nově objevená rozsáhlá území se ale často součástí nizozemské koloniální říše nestávala.
 == Severní Amerika ==
 * '''[[Nové Nizozemí]]''' (1624 – 1674) byla kolonie na území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států Amerických]], s hlavním městem [[Nový Amsterdam]] (''Nieuw Amsterdam''), později přejmenovaný na [[New York]]. Ostrov Manna-hatta získali Nizozemci od domorodých [[indiáni|indiánů]] výměnou za zboží v hodnotě cca 60 [[gulden]]ů. V roce 1655 byla do Nového Nizozemí přičleněna [[švédské kolonie|švédská kolonie]] [[Nové Švédsko]]. Po válce s Velkou Británií celá kolonie připadla Britům, výměnou za budoucí jihoamerickou kolonii [[Nizozemská Guyana]] (dnešní [[Guyana]] a [[Surinam]]).
 == Střední Amerika ==
-[[Soubor:Castara village Beach1.jpg|320px|right|thumb|Pláž na Tobagu]]
+[[Soubor:Castara village Beach1.jpg|thumb|260px|Pláž na Tobagu]]
-* '''[[Nizozemské Antily]]''' patří dodnes pod Nizozemské království. Souostroví tvoří ostrovy [[Curaçao]] (1634 – současnost), [[Bonaire]] (1633 – současnost), [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]] (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost), [[Svatý Eustach (ostrov)| Svatý Eustach]] (1636 – současnost), [[Saba]] (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost). Ostrovy Curaçao, Bonaire a Svatý Eustach byly v období [[napoleonské války|napoleonských válek]] obsazeny cizími vojsky.
+* '''[[Nizozemské Antily]]''' patří dodnes pod Nizozemské království. Souostroví tvoří ostrovy [[Curaçao]] (1634 – současnost), [[Bonaire]] (1633 – současnost), [[Svatý Martin (ostrov)|Svatý Martin]] (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost), [[Svatý Eustach (ostrov)| Svatý Eustach]] (1636 – současnost), [[Saba]] (pevně v nizozemských rukou až 1816 – současnost). Ostrovy Curaçao, Bonaire a Svatý Eustach byly v období napoleonských válek obsazeny cizími vojsky.
 * '''[[Aruba]]''' je dnes také součástí Nizozemského království. Nizozemci získali ostrov v roce 1636, ekonomicky významný byl především v 19. století, kdy zde probíhala [[zlatá horečka]].
 * '''[[Nizozemské panenské ostrovy]]''' patřily pod nizozemskou korunu na počátku 17. století, dnes jsou rozdělené na dvě části jako [[Americké panenské ostrovy]] a [[Britské panenské ostrovy]].
@@ Řádka 17: / Řádka 16: @@
 == Jižní Amerika ==
 * '''[[Nizozemská Guyana]]''' (1667 – 1815): toto území získalo Nizozemsko po britsko-nizozemské válce od Velké Británie výměnou za [[Nové Nizozemí]]. Po napoleonských válkách bylo území rozděleno na nizozemský [[Surinam]] (nezávislost získal [[25. listopad]]u [[1975]]) a britskou [[Guyana|Guyanu]].
 * '''[[Nizozemská Brazílie]]''' (někdy také nazývaná jako [[Nové Holandsko]], 1624 – 1654) byla kolonie na severu dnešní [[Brazílie]]; postupnými územními zisky měla pohltit zdejší portugalská území. V roce 1624 Nizozemci dobyli [[Salvador]], tehdejší hlavní město portugalské Brazílie; roku 1636 se hlavním městem stalo [[Recife]]. Mezi lety 1630 – 1654 Nizozemci kontrolovali dlouhý pás pobřeží od města [[Sergipe]] po [[Maranhão]]. Nizozemsko oslabené po britsko-nizozemské válce však nemělo dostatek sil k udržení této kolonie a Portugalsko dobylo celé území zpět.
 == Afrika ==
-[[Soubor:VOC Amsterdam.jpg|240px|right|thumb|Replika nizozemské lodi z 18. století]]
+[[Soubor:VOC ship Amsterdam3.jpg|thumb|240px|Replika nizozemské lodi z 18. století]]
 Nizozemsko nevlastnilo v Africe žádné souvislé území, pouze množství opěrných bodů, zakládaných od 17. století a roztroušených po celém africkém pobřeží od [[Senegal]]u po [[Mosambik]]. Nejdůležitější a nejpočetnější byly stanice v [[Ghana|Ghaně]] (tzv. '''[[Nizozemské zlaté pobřeží]]'''), prodané Velké Británii v roce 1871.
 * '''[[Mauricius|Mauritius]]''' (1598 – 1710): první trvalou osadu zde založili Nizozemci v roce 1638, kvůli nepříznivému klimatu ji opustili několik desetiletí poté.
 * '''[[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]]''' (1600 – 1651): nizozemští osadníci se v polovině 17. století přesunuli do nově založeného [[Kapské Město|Kapského města]].
-* '''[[Kapská kolonie]]''' (1652 – 1806): v roce 1652 bylo v blízkosti [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] založeno [[Kapské Město|Kapské město]], původně sloužící pouze jako zásobovací stanice. Díky své strategické poloze se zdejší nizozemská kolonie v průběhu 17. a 18. století značně rozrostla. Na konci 18. století si na kolonii začali činit nároky Britové (kvůli vzrůstajícímu počtu britských kolonistů), od roku 1806 patřila již definitivně britské koruně.
+* '''[[Kapská kolonie]]''' (1652 – 1806): v roce 1652 bylo v blízkosti [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] založeno [[Kapské Město|Kapské město]], původně sloužící pouze jako zásobovací stanice. Díky své strategické poloze se zdejší nizozemská kolonie v&nbsp;průběhu 17. a 18. století značně rozrostla. Na konci 18. století si na kolonii začali činit nároky Britové (kvůli vzrůstajícímu počtu britských kolonistů), od roku 1806 patřila již definitivně britské koruně.
 == Asie ==
 * '''[[Nizozemská východní Indie]]''' (1602 – 1949) se rozkládala na území dnešní [[Indonésie]] a byla nejvýznamnější nizozemskou kolonií. Hlavním zdrojem bohatství, zejména v raných koloniálních dobách, bylo [[koření]] (její součástí byly [[Moluky]], jimž se přezdívalo jako „ostrovy koření“). Před Nizozemci byli v této oblasti přítomni Portugalci, kteří však dokázali ovládat jen menší ostrovy [[Solor]], [[Flores]] a [[Timor]]. Důležitým mezníkem bylo založení [[Jakarta|Batavie]] v roce 1619 (nynější [[Jakarta]] na ostrově [[Jáva]]), ze které Nizozemci postupně ovládli celou oblast. Území bylo původně pod správou [[nizozemská Východoindická společnost|nizozemské Východoindické společnosti]] (založené roku 1602), po jejím krachu na konci 18. století, likvidaci roku 1800 a po krátkém období britské nadvlády v letech 1811 – 1816 byla celá kolonie roku 1816 zestátněna. Indonésie bojovala za nezávislost od roku 1945, Nizozemsko ji po mezinárodním nátlaku (i ze strany Spojených států) uznalo jako nezávislý stát [[27. prosinec|27. prosince]] [[1949]].
-* '''[[Cejlon]]''' (začátek 18. století – 1796): tuto kolonii vlastnili původně Portugalci, od roku 1796 byla pod britskou nadvládou. Hlavním vývozním artiklem byla [[skořice]] a [[slon]]i.
+* '''[[Šrí Lanka|Cejlon]]''' (začátek 18. století – 1796): tuto kolonii vlastnili původně Portugalci, od roku 1796 byla pod britskou nadvládou. Hlavním vývozním artiklem byla [[skořice]] a [[slon]]i.
 * '''[[Maledivy]]''' (1654 – 1796)
 * '''[[Malaka]]''' (1641 – 1806, 1816 – 1824): tuto oblast v dnešní Malajsii získalo Nizozemsko od Portugalska, v mezidobí let 1806 – 1816 a po roce 1824 patřila pod britskou korunu.
 * '''[[Dedžima]]''' (také ''Dešima'', 1641 – 1859) byl malý uměle vytvořený ostrov v blízkosti japonského města [[Nagasaki]], v tomto období byl Nizozemcům jako jedinému evropskému národu povolen přístup na japonské trhy.
-Nizozemci měli velký počet opěrných bodů a obchodních stanic v [[Indie|Indii]] (především v průběhu 17. a 18. století), celý subkontinent poté postupně přešel pod britskou nadvládu. Nizozemsko vlastnilo také několik opěrných bodů na [[Blízký východ|Blízkém východě]]: v [[Basra|Basře]] (dnešní [[Irák]]), v přístavu [[Mocha]] ([[Jemen]]) a také několik v [[Persie|Persii]], z nichž nejvýznamnější byl opěrný bod v [[Isfahán]]u (1623 – 1747) a [[Bandár-e Abbás|Bandar Abbasu]] (1623 – 1766). Malé nizozemské kolonie existovaly též na území dnešního [[Myanmar]]u, [[Tchaj-wan]]u, [[Thajsko|Thajska]] a [[Vietnam]]u.
+Nizozemci měli velký počet opěrných bodů a obchodních stanic v [[Indie|Indii]] (především v průběhu 17. a 18. století), celý subkontinent poté postupně přešel pod britskou nadvládu. Nizozemsko vlastnilo také několik opěrných bodů na [[Blízký východ|Blízkém východě]]: v [[Basra|Basře]] (dnešní [[Irák]]), v přístavu [[Mocha]] ([[Jemen]]) a také několik v [[Írán|Persii]], z nichž nejvýznamnější byl opěrný bod v [[Isfahán]]u (1623 – 1747) a [[Bandár-e Abbás|Bandar Abbasu]] (1623 – 1766). Malé nizozemské kolonie existovaly též na území dnešního [[Myanmar]]u, [[Tchaj-wan]]u, [[Thajsko|Thajska]] a [[Vietnam]]u.
 == Externí odkazy ==