Bělehradská operace
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
==Osvobození Jugoslávie== | ==Osvobození Jugoslávie== | ||
| - | [[ | + | [[File:Gvtbr36 Belgrado2.jpg|thumb|left|Sovětské tanky v Bělehradě]] |
25. září [[1944]] zahajila německá vojska překvapivý útok na jednotky 2. ukrajinského frontu. Touto akcí začaly boje, kterých se na německé straně účastnily i kolaborantské chorvatské jednotky a srbští četnici, kteří již dříve bojovali proti Titovým partyzánům. Spojenecká vojska po odražení německého útoku začala ofenzívu na frontě široké 400 až 620 kilometrů. Překonala východosrbské hory, dostala se k řece [[Morava (řeka v Srbsku)|Moravě]] a u Velkého Sela překročila [[Dunaj]]. [[6. října]] byl zahájen útok na [[Bělehrad]]. Bulharská národní armáda na levém křídle osvobozovala [[Makedonie|Makedonii]], přičemž jejím úkolem bylo odříznout německá vojska v Jugoslávii s armádní skupinou "E" v [[Řecko|Řecku]]. Přímý útok na Bělehrad začal [[14. října]] [[1944]]. [[Němci]] sice dopravili do města posily, ovšem útoky Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie a Rudé armády, podporované jugoslávskými partyzány uvnitř města, přemohly během několika dnů německou obranu, posílenou o "četniky" a "ruský ochranný sbor." [[20. října]] byl Bělehrad osvobozen a do konce měsíce bylo zajištěno celé [[Srbsko]]. | 25. září [[1944]] zahajila německá vojska překvapivý útok na jednotky 2. ukrajinského frontu. Touto akcí začaly boje, kterých se na německé straně účastnily i kolaborantské chorvatské jednotky a srbští četnici, kteří již dříve bojovali proti Titovým partyzánům. Spojenecká vojska po odražení německého útoku začala ofenzívu na frontě široké 400 až 620 kilometrů. Překonala východosrbské hory, dostala se k řece [[Morava (řeka v Srbsku)|Moravě]] a u Velkého Sela překročila [[Dunaj]]. [[6. října]] byl zahájen útok na [[Bělehrad]]. Bulharská národní armáda na levém křídle osvobozovala [[Makedonie|Makedonii]], přičemž jejím úkolem bylo odříznout německá vojska v Jugoslávii s armádní skupinou "E" v [[Řecko|Řecku]]. Přímý útok na Bělehrad začal [[14. října]] [[1944]]. [[Němci]] sice dopravili do města posily, ovšem útoky Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie a Rudé armády, podporované jugoslávskými partyzány uvnitř města, přemohly během několika dnů německou obranu, posílenou o "četniky" a "ruský ochranný sbor." [[20. října]] byl Bělehrad osvobozen a do konce měsíce bylo zajištěno celé [[Srbsko]]. | ||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | ||
[[Kategorie:Operace druhé světové války]] | [[Kategorie:Operace druhé světové války]] | ||
[[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] | [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] | ||
Aktuální verze z 28. 1. 2014, 21:46
Bělehradská operace bylo tažení Rudé armády v rámci Velké vlastenecké války, které pomohlo osvobodit území tehdejší Jugoslávie od německé okupace.
Přípravy na operaci
V srpnu 1944 uskutečnila Rudá armáda Jasko-kišiněvskou operaci, která skončila pádem rumunské vlády a připojením se Rumunska na stranu spojenců v boji proti Hitlerovi. 5. září vyhlásil Sovětský svaz dosavadnímu německému spojenci - Bulharsku válku a o dva dny později překročila Rudá armáda bulharské hranice. Téhož dne vstoupily sovětské jednotky i na území Jugoslávie, která byla okupována nacistickým Německem. V průběhu září došlo k pádu bulharské vlády a Bulharsko se přidalo na stranu SSSR. Došlo také k jednáním s Národně-osvobozeneckou armádou Jugoslávie, jehož představitelem byl Josip Broz Tito a zástupci Sovětského svazu i Bulharska. Bylo dohodnuto, že Rudá armáda i Bulharská armáda pomohou osvobodit Jugoslávii, jehož významnou část kontrolovali Titovi jugoslávští partyzáni. Podmínkou však bylo, že po osvobození se tyto armády z Jugoslávie stáhne. K útoku na německé jednotky v Jugoslávii byly připraveny vojenské jednotky 2. a 3. ukrajinského frontu, Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie a Bulharska.
Osvobození Jugoslávie
25. září 1944 zahajila německá vojska překvapivý útok na jednotky 2. ukrajinského frontu. Touto akcí začaly boje, kterých se na německé straně účastnily i kolaborantské chorvatské jednotky a srbští četnici, kteří již dříve bojovali proti Titovým partyzánům. Spojenecká vojska po odražení německého útoku začala ofenzívu na frontě široké 400 až 620 kilometrů. Překonala východosrbské hory, dostala se k řece Moravě a u Velkého Sela překročila Dunaj. 6. října byl zahájen útok na Bělehrad. Bulharská národní armáda na levém křídle osvobozovala Makedonii, přičemž jejím úkolem bylo odříznout německá vojska v Jugoslávii s armádní skupinou "E" v Řecku. Přímý útok na Bělehrad začal 14. října 1944. Němci sice dopravili do města posily, ovšem útoky Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie a Rudé armády, podporované jugoslávskými partyzány uvnitř města, přemohly během několika dnů německou obranu, posílenou o "četniky" a "ruský ochranný sbor." 20. října byl Bělehrad osvobozen a do konce měsíce bylo zajištěno celé Srbsko.
Po osvobození Bělehradu a větší části Srbska se Rudá armáda v souladu s dohodami stáhla z Jugoslávie a přemístila se na severní břeh Dunaje. Za pomoci bulharských jednotek byla do konce listopadu 1944 obsazena Makedonie a Kosovo. Zbytek Jugoslávie postupně osvobodila od německé okupace Národně-osvobozenecká armáda Jugoslávie, která se přeměnila na Jugoslávskou lidovou armádu. Díky mobilizaci došlo k vytlačení německých vojsk z Jugoslávie již bez zásahu cizích armád. Sovětská vojska postupovala z Jugoslávie na Maďarsko, kde mělo dojít ke střetnutí o Budapešť.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |