Západokarpatská operace
Z Multimediaexpo.cz
| Západokarpatská operace | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||||||
 Sovětská mapa Západokarpatské operace | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 Sovětský svaz
| .png){kind=small} Třetí říše | ||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
Rodion Malinovskij Ludvík Svoboda
| Josef Harpe později Ferdinand Schörner | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
482 000 mužů 11 500 mužů 99 300 mužů
| ... | ||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| 79 988 mužů, z nich 16 337 padlých 920 mužů, z nich 260 padlých 12 000 mužů, z nich 2500 padlých
| ... | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Západokarpatská operace (12. leden – 18. únor 1945) byl strategický útok sovětských, československých a rumunských vojsk na východní frontě během druhé světové války.
Počátkem roku 1945 probíhaly v Maďarsku úporné boje, pří kterých Rudá armáda obsadila většinu rovinatého Maďarska. Území Slovenska a jižního Polska v prostoru Karpat však bylo převážně hornaté, a zde se na začátku roku 1945 nebojovalo. Vojska se po předchozích bojích konsolidovala a připravoval se rozhodující úder na nacistické Německo. 1. československý armádní sbor se připravoval k útoku na řece Ondavě.
Západokarpatská operace byla zahájena stejně, jako operace viselsko-oderská, 12. ledna 1945. Jestliže při hlavním útoku směrem na Německo a Berlín docházelo k rychlému postupu útočících vojsk přes poměrně rovinaté Polsko, v případě západokarpatské operace byla nucena čelit útočící vojska protivníkovi, který se mohl bránit v hornatém terénu. Na území Slovenska se kromě německých vojsk bránily útoku i maďarské jednotky, a to i z toho důvodu že jižní části Slovenska patřily od První vídeňské arbitráže Maďarsku.
Útok prováděly jednotky 4. ukrajinského frontu, na území jihovýchodního Slovenska útočilo pravé křídlo 2. ukrajinského frontu, doplněné o rumunské jednotky. Útoku se účastnil i 1. československý armádní sbor, jehož pěší jednotky bojovaly na Slovensku, dělostřelectvo s tanky se účastnily bojů v Polsku. Zde se čs. dělostřelci vyznamenali v bitvě u Jasla, po ní byli staženi zpět na Slovensko.
Hlavní směr útoku byl ve směru města Bílsko-Bělá a Krakov, vedlejší útok vedl směrem na slovenská území Spiše a Liptova. Na polské straně se útočící vojska probojovala prakticky k severní hranici Slovenska a vytvořila si nástup k útoku na Oravu a Ostravu. Na Slovensku osvobodila útočící vojska její východní část. Nejtěžší boje postoupila čs. vojska v lednu na Branisku, které trvaly tři dny. Byla osvobozena oblast Slovenského rudohoří a v počátkem února narazily útočící jednotky na úporně se bránící německá a maďarská vojska v oblasti Vysokých a Nízkých Tater. Klíčovým bodem dalšího postupu se stal Liptovský Mikuláš ležící v údolí mezi Tatrami. Zde se fronta v polovině února prakticky zastavila.
Po skončení operace a odpočinku útočících vojsk byl obnoven útok na Liptovský Mikuláš. Sovětským a československým vojákům se nakrátko podařilo město obsadit , ale byli protiútokem vytlačení a o město a okolí se rozpoutaly tvrdé boje.
Související články
Literatura
- Ludvík Svoboda, Z Buzuluku do Prahy
- Karel Richter, Dobývání domova
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |