Madeleine Albrightová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 13. 3. 2014, 12:28

Madeleine Albrightové

Madeleine Korbelová Albrightová původním jménem Marie Jana Korbelová (* 15. května 1937 Praha) je bývalá ministryně zahraničních věcí USA, historicky první žena v tomto úřadu. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku.

Motto

"V pekle existuje zvláštní místo pro ženy, které nepomáhají ostatním ženám"^[1]

Život

Madeleine Albrightová se narodila v pražské židovské rodině na Smíchově.^[2] Hned po Hitlerově okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se jejímu otci, diplomatovi Josefu Korbelovi, podařilo i s celou rodinou utéct do Londýna, kde ve sklepním bytě zažili německé bombardování. Značnou část dětství jsem prožila v protiletadlovém krytu a zpívala jsem si, vzpomíná Albrightová. Později se rodina přestěhovala do městečka Walton-on-Thames. Má sestru Kathy a bratra Johna. V době, kdy se její otec jako pracovník československé exilové vlády aktivně účastnil boje proti Hitlerovi, nastoupila šestiletá Madeleine do školy. Na vysvědčení z roku 1943 ji charakterizují jako bystrou a živou žačku, která se snadno učí a učivo si dobře pamatuje. Známky měla dobré, jen ze zeměpisu téměř propadala.

Byla pokřtěna a vychovávána jako katolička a o svém židovském původu se podle vlastních slov dozvěděla až poté, co Washington Post publikoval reportáž, v níž bylo vzpomenuto, že její prarodiče a několik příbuzných se stali obětmi holocaustu.

Po válce se Korbelovi vrátili do Československa, které však vzápětí po komunistickém převratu v roce 1948 opustili a usadili se ve Spojených státech v Coloradu. Nebyli bohatí. Po studiích na internátní škole ve Švýcarsku a absolvování uznávaného Wellesley College, kde dostala stipendium pro studium politologie, se Madeleine provdala za chicagského novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta (pocházel z rodiny tradičních vydavatelů novin) a zapsala na postgraduální studium na Kolumbijské univerzitě. Získala diplom na Institutu ruských studií. V průběhu přípravy na doktorát, který získala v roce 1976, byl jejím konzultantem polský rodák Zbigniew Brzezinski, který patřil k zarytým zastáncům studené války v Demokratické straně. Následující dva roky pracovala pro demokratického senátora za stát Maine, Edmunda Muskieho. Když do administrativy Bílého domu po vítězství Jimmyho Cartera nastoupil Brzezinski, vzal ji s sebou. Měla na starosti vztahy s Kongresem a dělala zprostředkovatelku mezi Radou pro národní bezpečnost (NSC) a ministerstvem zahraničních věcí, které řídil Muskie. V osobním životě se jí nedařilo. Manžel ji po třiadvacetiletém manželství opustil kvůli jiné ženě. Má tři dcery: dvojčata Anne Korbel Albright a Alice Patterson Albright a Katherine Medill Albright.

V roce 1992 ji Antony Lake, poradce Billa Clintona pro otázky zahraniční politiky, pozval do volební kampaně. Na Clintona udělala dobrý dojem a ten ji po volbách jmenoval velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN. Hned poté ji jmenoval i vedoucí štábu pro spolupráci s Radou pro národní bezpečnost (NSC). V těchto funkcích se jí podařilo vybojovat rovnocenné místo ve vládě s právem zúčastňovat se všech zasedání NSC. Získala velký vliv na rozhodování o zahraniční politice s ambicí ucházet se v následujícím volebním období o post ministryně zahraničních věcí. Nakonec ji Bill Clinton na to místo navrhl a Madeleine Albrightová ho ihned přijala. Senát ji schválil jednohlasně také díky přátelství tehdejšího šéfa republikánů Jesse Helmse a její dobré diplomatické práci i v odlehlejších koutech světa.

Události

Byla velvyslankyní USA v Radě bezpečnosti OSN v letech 1993–1997, v době, kdy OSN nedokázala nijak bezprostředně zasáhnout ve Rwandě, v níž probíhala genocida. Sama tuto skutečnost vysvětluje nedostatečnými informacemi a nepřehlednou situací na místě, což znemožnilo přijmout účinnou akci.
V roce 1996 na půdě OSN ostře reagovala na sestřelení dvou civilních letadel nad Kubou. Označila tento čin jako chladnokrevnou vraždu a neváhala použít neslušné výrazy.
Přesvědčila Rusko, aby podpořilo vyslání amerických vojáků na Haiti, takže se operace uskutečnila pod záštitou OSN.
Zasadila se o nasazení armády v bývalé Jugoslávii.
Tím, že přesvědčila spojence, že setrvání Butruse-Butruse Ghálího ve funkci generálního tajemníka OSN je proti dlouhodobým zájmům OSN, překazila jeho opětovné zvolení do funkce. Spojené státy mu vyčítaly, že odmítal zredukovat přebujelý administrativní systém OSN.
Sehrála významnou úlohu při prvním rozšíření NATO o bývalé členy východního bloku, Polsko, Česko a Maďarsko.

Po odchodu z funkce ministryně zahraničí se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni Václava Havla ve funkci prezidenta ČR. V letech 2003–2005 byla ve vedení Newyorské burzy. V současnosti přednáší na Georgetown University, podílí se na činnosti Národního demokratického institutu pro mezinárodní vztahy a je předsedkyní Komise pro posílení práv chudých.

Publikace

Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)
Albright, Madeleine: Madeleine : "Nejlepší ze všech možných světů"(orig. Madam secretary: a memoir by Madeleine Albright, česky Práh, 2003)
Albright, Madeleine: Mocní a všemohoucí : úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích (orig. Mighty and the Almighty, česky Práh, 2006)
Albright, Madeleine: Doporučení budoucímu prezidentovi : Jak vrátit Americe dobrou pověst a vůdčí roli ve světě (orig. Memo to the president-elect, česky Práh, 2008)

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Madeleine Albrightová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]

[2]