Dobronín
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 7. 5. 2014, 11:10
Obec Dobronín (německy Schützendorf) se nachází 11 km ssv. od Jihlavy, v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1934 obyvatel.
Obsah |
Geografie
Druhá největší obec v Mikroregionu Polensko se rozkládá 12 km severovýchodně od Jihlavy a 5 km západně od Polné podél silnice II. třídy č. 348. Obcí se vinou čtyři potoky: Zlatý, Ždírecký, Mlýnský a Zvonějovský, na kterém je asi 1 - 2 km od obce kaskáda rybníku – Na Hrázi, Horní a Trnovka. Přímo v obci se nacházejí 3 rybníky, Valchař, Návesní a Cubertův. Další rybník, Holotympl, je vzdálen 1 km jižně a patří mezi rybáři vyhledávané oblasti. Obec má dvě místní části Filipovské Chaloupky a Cihelna.
Historie
O osadě Dobrenz jsou zmínky již v roce 1233.[1] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351 v listině Ješka Ptáčka z Pirkštejna.[2] Ves patřila k střítežského panství pánů z Lipé. V roce 1441 získala ves významné právo odúmrtě od Jana Leskovce z Haslavy. V roce 1467 Trčkové z Lípy koupili střítežský statek i s Dobronínem. V pozdější době se za majitele počítali Kobíkové z Opatova, kteří zároveň byli vlastníky Německého Šicendorfu. V letech 1512 - 1515 obec vlastnil Hynek Boček z Kunštátu a na Polné, poté se ves vrátila pod majetek Trčků z Lípy. Jan starší Trčka z Lípy prodal roku 1536 Dobronín a Střítež Jihlavě. V roce 1596 Jihlava nakoupila i Štoky, čímž vzniklo panství Střítež-Štoky, kam patřil i Německý Šicendorf, avšak Dobronín podle kupní listiny z roku 1597 patřil Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu jakou část panství Polná-Přibyslav, kde zůstal skoro tři sta let.[1] Současný Dobronín vznikl 14. prosince 1948 spojením dvou původně německých vesnic - Dobronína (Dobrenz) a Německého Šicendorfu (Deutsch Schützendorf).[1]
Pamětihodnosti
- Kaplička na cestě směrem na Štoky - státem chráněná památka
Ekonomika a doprava
Zdejší železniční stanice, jenž vznikla dne 20. ledna 1871 a vešla ve známost v I. polovině 20. století pod názvem Polná – Štoky, patří mezi důležité zastávky na trati Praha – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo. Lokální trať Dobronín - Polná dlouhá 6 km byla v provoz v letech 1904 - 1985,[2] v této době se po trati prohání v letních měsících historické stroje. Ves vstoupila ve známost díky místním sklárnám zabývající se výrobou broušeného českého olovnatého křišťálu, které však byly v roce 2007 uzavřeny.[2] Sídlí tu firma zabývající se zemědělstvím a výrobou bionafty, 2 společnosti vyrábějící karton, truhlářství, zámečnictví, 2 autoopravny. Okolní půdu obdělávají místní akciová společnost, jenž se stala největším zemědělským podnikem v mikroregionu,[1] dále zemědělské družstvo Dobronín.
Sport a kultura
V místě se provozují dvě fotbalová hřiště, z nichž jedno pokrývá trávník, pět kurtů určený pro tenis a volejbal, u zdejší základní školy se vybudovalo hřiště pro plážový volejbal. Obec se proslavila především ve volejbalových kruzích díky pořádání každoročního mezinárodního volejbalového turnaje juniorek, jehož tradice vznikla v roce 1992. Od roku 1997 se zde pořádá Noční volejbalový turnaj smíšených družstev.[1] Ochotnické divadlo tu hraje soubor „Zmatkaři“, jejichž představení se uvádějí dvakrát ročně v dobronínském kulturním domě. Tento spolek svou obec reprezentuje na různých festivalech ametérských divadel a získal na nich několik ocenění.[2]
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
V obci stojí 399 domů.[1] Na základní školu chodí 350 žáků, na mateřskou školu 75 děti.[1] Funguje zde malé zdravotnické středisko a úřadovna České pošty, kterou zde založili v roce 1890.[1] Služby tu poskytují kadeřnictví a kosmetika. V Dobroníně můžeme najít 4 restaurační zařízení a 2 obchody s potravinami a jeden s textilem. Ve zdejší poobočce domova důchodců ve Ždírci bydlí 28 seniorů, provozovna má být v blízké době zrušena. Sbor dobrovolných hasičů místní založili v roce 1896.[1]
| Rok | 1869 | 1902 | 1950 | 1980 | 2002 | 2006 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 708 | 613 | 1257 | 1608 | 1920 | 1934 |
Části
Německý Šicendorf
Též označovaný jako Šicndorf v roce 1625 koupil jihlaský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku 1678 jej vlastnili Pachtové z Rájova. Roku 1725 se stal majetkem spolu s panstvím Střítež Filipa Ludvíka ze Sinzendorffu. V roce 1748 patřil knížeti Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu, jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku [[1840], kdy jej prodal rodu Hohenzollernů. V roce 1863 se panství stalo fideikomisním majetkem. Roku 1874 tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu provazů, kterou po zániku přestavěl na sklárny a brusírnu.[3]
Filipovské Chaloupky
Vznikly v roce 1733 jako původní německá osada, založil je hrabě Filip Ludvík ze Sinzendorffu, od jehož jména pochází i původní název „Filippsdorf“.[1] Nacházejí se 3 km jihozápadním směrem od Polné. Obec byla osídlena českými občany po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. V současné době tu bydlí v 17 staveních 36 obyvatel. Asi kilometr od obce u silnice na Polnou stojí památná borovice.
Dobronín - Cihelna
Založil ji v roce 1888 podnikatel Jaroslav Pittner z Polné a vystavěl zde parostrojní cihelnu.[1] Osada se nachází 2 km od Polné směrem na Dobronín. Pro zaměstance nechal vystavět několik obytných domků. V současnosti zde žije v 5 dome 17 obyvatel. Sídlí zde podnik na výrobu biolihu.
Reference
|
| Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
|---|
|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref> bez příslušné značky <references/>.