Česká astronomická společnost

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 15. 12. 2014, 08:53

Česká astronomická společnost (užívá zkratku ČAS) je sdružení vědeckých pracovníků a laických zájemců o astronomii a příbuzné vědy. Pokrývá především ty oblasti, kde i amatérští astronomové mohou svou činností přispět k rozvoji astronomie.

Sjezd České astronomické společnosti v roce 2007

Byla založena 8. prosince 1917 a v současnosti má asi 550 členů. Předsedou společnosti je Ing. Jan Vondrák, DrSc.

Náplň činnosti

Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. Pořádá pro ně astronomické přednášky, organizuje exkurze a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s místními hvězdárnami. Oblast hlavních činností naznačuje níže uvedený seznam sekcí. Česká astronomická společnost vydává také časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Pořádá také průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce. Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a především (při příznivém počasí) se společným pozorováním noční oblohy.

Mezní hvězdná velikost - setkání amatérských astronomů

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a některými hvězdárnami. V současné době jde již o samostatnou akci (dříve šlo o podkategorii Fyzikální olympiády). Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány našimi tiskovými agenturami a předními deníky. Speciální činností je vydávání osvědčení o pojmenování planetek. Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek. V roce 2007 to byla Evropská noc vědců (28. září) a akce Věda v ulicích (22. a 23. června). Obvykle se zde prezentuje společně s Astronomickým ústavem Akademie věd.^{[1] [2]}

Ceny České astronomické společnosti

Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie.

Cena Františka Nušla

Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla – nejvyšší ocenění udělované badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie.^[3]

• V roce 2007 ji získal Jan Vondrák, český geodet a astronom, který se zabývá výzkumem zemské rotace, precese a nutace.
• V roce 2008 byla cena udělena Ivanu Hubenému za jeho dlouholetou práci na modelech hvězdných atmosfér a akrečních disků, analýzu jejich spekter a v posledních 10 letech především za studium exoplanet.^[4]
• V roce 2009 získal cenu Pavel Mayer především za studium dvojhvězd.^[5]

Cena Zdeňka Kvíze

Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze.^[6]

• V roce 2008 ji získal Luboš Brát za přínos v oboru studia proměnných hvězd.
• V roce 2010 získal cenu Martin Lehký za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty.

Littera astronomica

K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie u nás, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica.

• V roce 2009 ji obdržel Antonín Vítek z Akademie věd České republiky za popularizaci kosmonautiky a vedení celosvětově unikátní internetové encyklopedie kosmonautiky SPACE 40.^[7]

Kopalova přednáška

V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.

• Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.^[8]
• V roce 2008 obdržel tuto cenou David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek. Jeho přednáška měla název Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.^[9]
• V roce 2009 byl Kopalovou přednáškou oceněn Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd za výsledky v relativistické astrofyzice, zejména ve studiu okolí černých děr a porovnání těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.^[10]
• Roku 2010 získal cenu prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.

Struktura

Nejvyšším orgánem České astronomické společnosti je sjezd, který se schází 1x za 3 roky (poslední proběhl 28. března 2010 v Ondřejově). Mezi sjezdy řídí činnost výkonný výbor, ten je kontrolován revizní komisí.

Libor Lenža a Pavel Suchan na sjezdu

Individuální členové společnosti se organizují buď v místních pobočkách, nebo v odborných sekcích. Každý člen je registrován v jedné sekci nebo pobočce jako kmenový člen. Může se však účastnit na činnosti dalších sekcí či poboček jako hostující člen.

Kromě individuálních členů má společnost i kolektivní členy, což jsou většinou vědecké instituce (např. Astronomický ústav Akademie věd ČR nebo některé hvězdárny). Kolektivními členy jsou i některé jiné astronomické společnosti:

• Astronomická společnost v Hradci Králové
• Vlašimská astronomická společnost
• Valašská astronomická společnost
• Jihlavská astronomická společnost
• Společnost Astropis

Výkonný výbor může zřídit i pracovní skupiny. V roce 2007 takto pracují odborná skupina pro temné nebe a terminologická komise.

Výkonný výbor

Na 17. sjezdu společnosti 15. dubna 2007 byl zvolen tento výkonný výbor: Eva Marková (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Lumír Honzík (hospodář), Tomáš Bezouška a Lenka Soumarová Na 18. sjezdu 28. března 2010 byl na další tříleté období zvolen tento nový výbor: Jan Vondrák (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Revizní komise je tříčlenná.

Pobočky

Hvězdárna v Třebíči

Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.^[11]

• Západočeská (Hvězdárna a planetárium Plzeň a Hvězdárna v Rokycanech)
• Praha (největší pobočka s 210 členy)
• Jihočeská (Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti a Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí)
• Východočeská (Hvězdárna v Úpici)
• Třebíč (Hvězdárna v Třebíči)
• Valašské Meziříčí (Hvězdárna Valašské Meziříčí)

Statut pobočky má i Astronomická společnost Most (Planetárium Most a Hvězdárna dr. Antonína Bečváře na Hněvíně)

Sekce

Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.

• Astronautická sekce
  Sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky většinou spojenou s astronomií. Organizuje Kosmos-News Party v Lázních Bohdaneč, která se koná pravidelně od roku 2001 (v posledních letech i s účastí jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka).
• Historická sekce
  Zabývá se historií astronomie – její členové píší články o českých a světových astronomech.
• Kosmologická sekce
  Členové sekce se věnují odborným otázkám kosmologie – stavby a vývoje vesmíru – a také její popularizaci.
• Sekce pro mládež
  Sekce poskytuje dětem do 15 let možnost zapojit se do práce České astronomické společnosti. Hlavní její akcí je Astronomická olympiáda, která se koná pravidelně od roku 2002. Do základního kola se v ročníku 2006/2007 zapojilo téměř 5000 žáků a studentů.
• Sekce pozorovatelů proměnných hvězd
  Tato sekce se zabývá výzkumem a pozorováním proměnných hvězd – především sledováním zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd. Vydává časopis Perseus.
• Přístrojová a optická sekce
  Sdružuje zájemce o astronomické přístroje a dalekohledy. Ti si jejím prostřednictvím vyměňují návody a rady pro jejich stavbu a používání. Členové sekce píší také recenze komerčních optických přístrojů.
• Sluneční sekce
  Členové sekce se zabývají pozorováním Slunce ve viditelném i radiovém oboru, jeho protuberancemi, chromosférou a fotosférou. Podílí se i na vydávání krátkodobých předpovědí sluneční aktivity.
• Sekce zákrytová a astrometrická
  Zabývá se pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V příznivých letech pozorují její členové i zatmění Slunce.
• Společnost pro meziplanetární hmotu
  Jedná se o samostatné občanské sdružení, které má od svého vzniku v roce 1996 statut sekce České astronomické společnosti. Soustřeďuje zájemce o pozorování meziplanetární hmoty – meteorů a komet. Každoročně pořádá fotografickou soutěž Moje vánoční kometa.

Předsedové České astronomické společnosti

Eva Marková – předsedkyně České astronomické společnosti

Za 90 let existence společnosti se v jejím čele vystřídalo 12 předsedů. Z nich bezkonkurenčně nejdéle vykonával svoji funkci František Nušl. Čestným předsedou je Dr. Jiří Grygar.

• Jaroslav Zdeněk (1917 – 1919)
• Kazimír Pokorný (1919 – 1922)
• František Nušl (1922 – 1948)
• Václav Jaroš (1948 – 1959)
• Bohumil Šternberk (1959 – 1976)
• Vojtěch Letfus (1976 –1989)
• Luboš Perek (1989 – 1992)
• Jiří Grygar (1992 – 1998)
• Jiří Borovička (1998 – 2001)
• Petr Pravec (2001 – 2002)
• Štěpán Ivan Kovář (2002 – 2004)
• Eva Marková (2004 – 2009)
• Jan Vondrák (2010 - 2013)

Reference

1. ↑ Výsledky a reakce na proběhlý ročník Noci vědců [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
2. ↑ Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. na pražské "Vědě v ulicích" [online]. Astronomický ústav, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
3. ↑ Nušlova cena [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
4. ↑ SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008 [online]. Česká astronomická společnost, 2008-04-11, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
5. ↑ SUCHAN, Pavel. Cena Františka Nušla za rok 2009 [online]. Česká astronomická společnost, 2009-11-06, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online.  
6. ↑ Cena Zdeňka Kvíze [online]. Česká astronomická společnost, 2008, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
7. ↑ SUCHAN, Pavel. Nezadržitelný vzestup astročásticové fyziky [online]. Česká astronomická společnost, 2009-10-09, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
8. ↑ Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007 [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2007-12-09]. Dostupné online.  
9. ↑ SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2008 [online]. Česká astronomická společnost, 2008-11-12, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.  
10. ↑ SUCHAN, Pavel. Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009 [online]. Česká astronomická společnost, 2009-12-16, [cit. 2010-03-05]. Formát .doc. Dostupné online.  
11. ↑ Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007 [online]. Česká astronomická společnost, [cit. 2007-12-10]. Dostupné online.  

Související články

• Astronomický ústav Akademie věd ČR
• Astrofotografie

Externí odkazy

• Stránky České astronomické společnosti
• Astronomická olympiáda