Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Žižkovský vysílač
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ VIDEO) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor:Žižkov | + | [[Soubor:Žižkov Television Tower (1985-1992) Prague-Flickr.jpg|thumb|250px|Žižkovská televizní věž (2020)]] |
- | '''Žižkovská televizní věž''' je jednou z [[Praha|pražských]] dominant a současně nejvyšší | + | '''Žižkovský vysílač''' (též '''Žižkovská televizní věž''', '''Žižkovská věž''' či '''TVPM''') je jednou z [[Praha|pražských]] dominant a současně nejvyšší [[Budova|stavbou]] (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní [[Žižkov]]a a [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]], v oblasti [[Mahlerovy sady|Mahlerových sadů]]. Byla postavena v letech [[1985]] až [[1992]] Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta [[Václav Aulický|Václava Aulického]], statika [[Jiří Kozák (statik)|Jiřího Kozáka]] a [[Alex Bém|Alexe Béma]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jančar | jméno = Rostislav | url = http://praha.idnes.cz/clanek.aspx?c=A120215_233126_tec_reportaze_rja | titul = Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit | periodikum = iDnes.cz | datum vydání = 2012-2-17 | datum přístupu = 2012-2-17}}</ref><ref name=fanda>[http://www.zizkovskavez.123abc.cz Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově] - fandovské stránky</ref> |
- | + | Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace. | |
- | + | == Technický popis == | |
+ | Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i [[patent]]ů. | ||
- | + | Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.<ref name=fanda/><ref name=dumazahrada>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Váňa | jméno = Radek | url = http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/architektura/2009/8/27/neprehlednutelny-zizkovsky-vysilac/ | titul = Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač | periodikum = Dumazahrada.cz | datum vydání = 2009-08-27 | datum přístupu = 2013-09-14}}</ref> | |
- | + | Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Měřička | jméno = Aleš | url = http://zpravy.ihned.cz/c1-58214670-foto-z-oskliveho-jakesova-prstu-je-sidlo-luxusu-v-zizkovskem-vysilaci-bude-i-domaci-sluha | titul = Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha | periodikum = Hospodářské noviny | datum vydání = 2012-10-30 | datum přístupu = 2015-03-01}}</ref>, změny se dotkly i [[Mahlerovy sady|Mahlerových sadů]] v blízkém okolí věže. | |
- | + | Z anténního nástavce vysílají v [[Multiplex (vysílání)|digitálních multiplexech]] televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno [[30. duben|30. dubna]] 2009, analogově v pásmu [[Velmi krátké vlny|VKV]] odtud vysílá šest [[rozhlas]]ových stanic. Dále jsou zde vysílače [[mobilní operátor|mobilních operátorů]] a také se zde měří [[Znečištění ovzduší|kvalita ovzduší]] v Praze. | |
- | + | == Historie == | |
+ | [[Soubor:Žižkov TV Tower, Prague, Czech Republic-2018-Flickr1.jpg|thumb|250px|Vysílač v žižkovské zástavbě]] | ||
+ | [[Soubor:Žižkov TV Tower, Prague, Czech Republic-2018-Flickr2.jpg|thumb|250px|Vysílač v žižkovské zástavbě]] | ||
+ | === Plány === | ||
+ | Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do [[Petřínská rozhledna|Petřínské rozhledny]] bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo stavbu 160 m vysokého stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1984 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů.<ref name=bajkonur>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Malinda | jméno = Jan | url = http://cestovani.idnes.cz/bajkonur-a-auta-na-petrine-tak-mohla-vypadat-praha-f7s-/po-cesku.aspx?c=A070215_171402_igcechy_tom | titul = Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha... | periodikum = iDnes.cz | datum vydání = 2007-02-16 | datum přístupu = 2013-09-13}}</ref> | ||
- | == | + | Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt [[Václav Aulický]] vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nakonec roku 1984 zvítězila světově unikátní<ref group=pozn.>T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.</ref> futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová [[ocelobeton]]ová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.<ref name=dumazahrada/> |
- | + | ||
+ | === Výstavba === | ||
+ | Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba neprobíhala nijak rychle, navíc ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|židovského hřbitova]] si vynutilo dohled představitelů [[Židovská obec|Židovské obce]] při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na [[Nový židovský hřbitov na Olšanech|Novém židovském hřbitově na Olšanech]], což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či židovským muzeem.<ref>http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518</ref> | ||
+ | |||
+ | Projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, kterou však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity<ref name="prst">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Švarc | jméno = Petr | url = http://cestovani.idnes.cz/jak-jakesuv-prst-navzdy-zmenil-panorama-prahy-f46-/po-cesku.aspx?c=A060301_112424_igcechy_tom | titul = Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy | periodikum = iDnes.cz | datum vydání = 2006-03-03 | datum přístupu = 2013-09-13}}</ref>. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, ty se však neprosadily a tak mohla být postupně osazována vysílací technika. V březnu 1991 započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.<ref name="dumazahrada" /> | ||
+ | |||
+ | === Miminka === | ||
+ | Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo [[David Černý|Davida Černého]] zvané „[[Miminka]]“,<ref>{{Citace periodika | ||
+ | | titul = 20 | ||
+ | | periodikum = Metro | ||
+ | | rok vydání = 2020 | ||
+ | | měsíc vydání = květen | ||
+ | | den vydání = 29 | ||
+ | | číslo = 102 | ||
+ | | strany = 7 | ||
+ | }}</ref> v počtu 10 miminek, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Protože se setkalo s pozitivním ohlasem, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér [[Jan Němec]] ve vysílači natočil některé scény filmu ''V žáru královské lásky''. | ||
+ | |||
+ | Dne 2. října 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | příjmení = | ||
+ | | jméno = | ||
+ | | titul = Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře | ||
+ | | periodikum = Archiweb.cz | ||
+ | | vydavatel = | ||
+ | | url = http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=22436 | ||
+ | | datum vydání = 2017-10-02 | ||
+ | | datum přístupu = 2017-10-02 | ||
+ | }}</ref> Ta měla trvat do jara 2018, avšak při renovaci se ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka zcela nová. Na věž byla osazena koncem března 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Horolezci instalují na žižkovskou věž miminka, vrací je tam po dvou letech | ||
+ | | autor = (rsr) | ||
+ | | periodikum = iDNES.cz | ||
+ | | vydavatel = MAFRA | ||
+ | | odkaz na vydavatele = MAFRA | ||
+ | | datum_vydání = 2019-03-22 | ||
+ | | url = https://www.idnes.cz/praha/zpravy/zizkovsky-vysilac-miminka-se-vraci-po-ociste-david-cerny.A190322_083008_praha-zpravy_rsr | ||
+ | | datum_přístupu = 2019-03-29 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | Architekt žižkovské věže [[Václav Aulický]] se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové [[High-tech architektura|hi-tech]] vizáže celé budovy.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, rozumné výškové stavby do Prahy ale patří, říká architekt Václav Aulický | ||
+ | | periodikum = Radio Wave | ||
+ | | url = https://wave.rozhlas.cz/zizkovsky-vysilac-jsem-puvodne-navrhovat-nechtel-rozumne-vyskove-stavby-do-prahy-8286684 | ||
+ | | datum vydání = 2020-09-03 | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | | datum přístupu = 2020-10-03 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | === Nasvícení === | ||
+ | Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách [[Státní barvy České republiky|státní]] [[trikolóra|trikolóry]] (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | příjmení = | ||
+ | | jméno = | ||
+ | | titul = České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže | ||
+ | | periodikum = Měšec.cz | ||
+ | | odkaz na periodikum = http://www.mesec.cz | ||
+ | | url = http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/ceske-radiokomunikace-venuji-prazanum-stale-slavnostni-osvetleni-zizkovske-veze/ | ||
+ | | datum vydání = 2006-05-22 | ||
+ | | datum přístupu = 2013-09-13 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | |||
+ | === Rekonstrukce === | ||
+ | V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku. | ||
+ | |||
+ | == Ohlas == | ||
+ | Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen [[Židovský hřbitov v Praze-Žižkově|Starý olšanský židovský hřbitov]], na jehož místě stojí.<ref>http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518</ref> | ||
+ | |||
+ | Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry [[reálný socialismus|reálného socialismu]], vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: ''Jakešův prst'' se vztahoval na [[Generální tajemník ÚV KSČ|generálního tajemníka ÚV KSČ]] [[Miloš Jakeš|Miloše Jakeše]], ''Biľakova jehla'' zase na člena předsednictva [[Federální shromáždění|FS ČSSR]] [[Vasil Biľak|Vasila Biľaka]], původem vyučeného krejčího<ref name=prst/>. Další přezdívky jako ''raketa'' a ''[[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]'' pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem. | ||
+ | |||
+ | V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista [[Jaroslav Veis]] s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, [[Strahovský tunel|Strahovského tunelu]] a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno [[Ludvík Vaculík|Ludvíku Vaculíkovi]].<ref>[http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/analyzy/_zprava/jaroslav-veis-o-zizkovske-vezi-a-prazskem-tunelu--1152466 Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu], Český rozhlas, 20. 12. 2012</ref> | ||
+ | |||
+ | Podle ankety uspořádané australským serverem ''VirtualTourist.com'' je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu<ref group=pozn.>[[Baltimore|Baltimorské]] divadlo ''Morris A. Mechanic Theatre'' nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.</ref>)<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa|periodikum=ČT24|datum=2009-11-20|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ct24/svet/1371963-zizkovska-vez-je-druhou-nejosklivejsi-stavbou-sveta}}</ref> a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: ''Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou''.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = zpravodajská směna | url = http://aktualne.centrum.cz/zpravy/kuriozity/clanek.phtml?id=653572 | titul = Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa | periodikum = Aktuálně.cz | datum vydání = 2009-11-20 | datum přístupu = 2013-09-13}}</ref> | ||
+ | |||
+ | Sám Černý považuje vysílač za ''něco divného, protlačeného bolševikem'',<ref name=prst/> naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.<ref name=bajkonur/> | ||
+ | |||
+ | == Vysílané stanice == | ||
+ | === Televize === | ||
+ | Přehled televizních [[Multiplex (vysílání)|multiplexů]] vysílaných z Žižkovského vysílače:<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | příjmení = | ||
+ | | jméno = | ||
+ | | titul = Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR | ||
+ | | periodikum = dtv.ctu.cz | ||
+ | | vydavatel = | ||
+ | | url = http://dtv.ctu.cz/ | ||
+ | | datum vydání = | ||
+ | | jazyk = cs | ||
+ | | datum přístupu = 2017-05-09 | ||
+ | }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | periodikum = fmscan.org | ||
+ | | url = https://fmscan.org/transmitter.php?t=1900152 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-02-05 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | {| class="wikitable sortable" | ||
+ | ! | ||
+ | !Multiplex | ||
+ | !Kanál | ||
+ | !Kmitočet | ||
+ | !Výkon ([[Efektivní vyzářený výkon|ERP]]) | ||
+ | !Polarizace | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DVB-T2]] | ||
+ | |[[Multiplex 21]] | ||
+ | |26 | ||
+ | |514 MHz | ||
+ | |32 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DVB-T2]] | ||
+ | |[[Multiplex 22]] | ||
+ | |40 | ||
+ | |626 MHz | ||
+ | |32 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DVB-T2]] | ||
+ | |[[Multiplex 23]] | ||
+ | |23 | ||
+ | |490 MHz | ||
+ | |32 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DVB-T]] | ||
+ | |[[Regionální síť 8]] | ||
+ | |51 | ||
+ | |714 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DVB-T]] | ||
+ | |[[Regionální síť 12]] | ||
+ | |47 | ||
+ | |682 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |} | ||
+ | |||
+ | === Rozhlas === | ||
+ | Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | periodikum = fmscan.org | ||
+ | | url = https://fmscan.org/transmitter.php?t=1900152 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-02-05 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | {| class="wikitable sortable" | ||
+ | ! | ||
+ | !Stanice | ||
+ | !Kmitočet | ||
+ | !Výkon ([[Efektivní vyzářený výkon|ERP]]) | ||
+ | !Polarizace | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[Český rozhlas Plus|ČRo Plus]] | ||
+ | |92,6 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[Hitrádio|Hitrádio City]] | ||
+ | |93,7 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[ČRo 1|ČRo Radiožurnál]] | ||
+ | |94,6 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[Rádio Impuls]] | ||
+ | |96,6 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[Frekvence 1]] | ||
+ | |102,5 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[Frekvenční modulace|FM]] | ||
+ | |[[Český rozhlas Vltava|ČRo Vltava]] | ||
+ | |105 MHz | ||
+ | |5 kW | ||
+ | |horizontální | ||
+ | |} | ||
+ | Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | periodikum = fmscan.org | ||
+ | | url = https://fmscan.org/transmitter.php?t=1900152 | ||
+ | | datum přístupu = 2020-02-05 | ||
+ | }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | ||
+ | | titul = GSMweb.cz | ||
+ | | periodikum = www.gsmweb.cz | ||
+ | | url = http://www.gsmweb.cz/ | ||
+ | | datum přístupu = 2020-02-05 | ||
+ | }}</ref> | ||
+ | {| class="wikitable sortable" | ||
+ | ! | ||
+ | !Multiplex | ||
+ | !Kanál | ||
+ | !Kmitočet | ||
+ | !Výkon ([[Efektivní vyzářený výkon|ERP]]) | ||
+ | !Polarizace | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DAB+]] | ||
+ | |[[Multiplex ČRo DAB+|ČRo DAB+]] | ||
+ | |12C | ||
+ | |227,360 MHz | ||
+ | |20 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |- | ||
+ | |[[DAB+]] | ||
+ | |[[Multiplex ČRa DAB+|ČRa DAB+]] | ||
+ | |7A | ||
+ | |188,928 MHz | ||
+ | |0,8 kW | ||
+ | |vertikální | ||
+ | |} | ||
+ | Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého [[Česká televize]] vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad [[Otázky Václava Moravce]]. | ||
== Galerie == | == Galerie == | ||
- | <gallery> | + | <gallery perrow="3" widths="190px" heights="190px"> |
+ | Soubor:The Observatory, Žižkov Television Tower, Prague-1-Flickr.jpg|[[Interiér]] vysílače | ||
+ | Soubor:The Observatory, Žižkov Television Tower, Prague-2-Flickr.jpg|Interiér vysílače | ||
+ | Soubor:Škroupovo náměstí from Žižkov TV Tower, Prague, Czech Republic-Flickr.jpg|Pohled z vyhlídkové kabiny na Škroupovo náměstí | ||
+ | Soubor:Žižkov tv tower.jpg|Věž Žižkovského vysílače | ||
Soubor:Žižkov-Tv-tower-baby.jpg|Žižkovský vysílač z větší vzdálenosti | Soubor:Žižkov-Tv-tower-baby.jpg|Žižkovský vysílač z větší vzdálenosti | ||
- | |||
Soubor:Žižkovský-vysílač-Ex-baby.jpg|Zajímavý pohled nahoru. | Soubor:Žižkovský-vysílač-Ex-baby.jpg|Zajímavý pohled nahoru. | ||
</gallery> | </gallery> | ||
- | == | + | == YouTube == |
+ | {| border="4" width="442" align="left" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=eHQChZFGqYk}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Žižkovská věž oslavila 20. výročí''' | ||
+ | |} | ||
+ | {| border="4" width="442" align="right" | ||
+ | | {{#widget:YouTube|id=zIw7g1Ksjsg}} | ||
+ | |- align="center" | ||
+ | | '''Televizní noviny 24.10.1985 vysílač Žižkov''' | ||
+ | |} | ||
+ | <br style="clear: both;" /> | ||
+ | == Souřadnice == | ||
{{Geo dms|50|04|51|N|s|14|27|05|E|v|type:landmark_region:CZ-PR}} | {{Geo dms|50|04|51|N|s|14|27|05|E|v|type:landmark_region:CZ-PR}} | ||
+ | == Poznámky == | ||
+ | <references group="pozn."/> | ||
+ | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | == Související články == | ||
+ | * [[World Federation of Great Towers]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * [http://www. | + | * [http://www.towerpark.cz/ Internetové stránky Tower Park Praha] |
- | + | ||
* [http://virtual.praha.eu/veze/televizni-vez-na-zizkove.html Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá] | * [http://virtual.praha.eu/veze/televizni-vez-na-zizkove.html Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá] | ||
* [http://www.360cities.net/prague-18-gigapixels Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities] | * [http://www.360cities.net/prague-18-gigapixels Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities] | ||
+ | * [http://www.zivel.cz/article.php?id=203 Rozhovor s Václavem Aulickým, autorem věže, vyšel v časopise Živel] | ||
+ | * [http://www.radio.cz/cz/clanek/73042 Reportáž Českého rozhlasu] | ||
Řádka 37: | Řádka 277: | ||
[[Kategorie:Rozhledny v Praze]] | [[Kategorie:Rozhledny v Praze]] | ||
[[Kategorie:Žižkov]] | [[Kategorie:Žižkov]] | ||
+ | [[Kategorie:Vysílače v Praze]] | ||
+ | [[Kategorie:Rozhledny v Pražské plošině]] | ||
+ | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] |
Aktuální verze z 30. 10. 2020, 14:23
Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]
Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace.
Obsah |
Technický popis
Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.
Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.[2][3]
Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá[4], změny se dotkly i Mahlerových sadů v blízkém okolí věže.
Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.
Historie
Plány
Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo stavbu 160 m vysokého stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1984 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů.[5]
Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nakonec roku 1984 zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.[3]
Výstavba
Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba neprobíhala nijak rychle, navíc ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možnosti dokumentace Památkovým ústavem či židovským muzeem.[6]
Projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, kterou však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[7]. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, ty se však neprosadily a tak mohla být postupně osazována vysílací technika. V březnu 1991 započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3]
Miminka
Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“,[8] v počtu 10 miminek, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Protože se setkalo s pozitivním ohlasem, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky.
Dne 2. října 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově.[9] Ta měla trvat do jara 2018, avšak při renovaci se ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka zcela nová. Na věž byla osazena koncem března 2019.[10]
Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.[11]
Nasvícení
Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[12]
Rekonstrukce
V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.
Ohlas
Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[13]
Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: Jakešův prst se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, Biľakova jehla zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[7]. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.
V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[14]
Podle ankety uspořádané australským serverem VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[15] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou.[16]
Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[7] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[5]
Vysílané stanice
Televize
Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[17][18]
Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T2 | Multiplex 22 | 40 | 626 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T2 | Multiplex 23 | 23 | 490 MHz | 32 kW | vertikální |
DVB-T | Regionální síť 8 | 51 | 714 MHz | 5 kW | vertikální |
DVB-T | Regionální síť 12 | 47 | 682 MHz | 5 kW | vertikální |
Rozhlas
Přehled rozhlasových stanic vysílaných z Žižkovského vysílače:[19]
Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|
FM | ČRo Plus | 92,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Hitrádio City | 93,7 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | ČRo Radiožurnál | 94,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Rádio Impuls | 96,6 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | Frekvence 1 | 102,5 MHz | 5 kW | horizontální |
FM | ČRo Vltava | 105 MHz | 5 kW | horizontální |
Ze Žižkova se vysílá i digitální rozhlas DAB+:[20][21]
Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DAB+ | ČRo DAB+ | 12C | 227,360 MHz | 20 kW | vertikální |
DAB+ | ČRa DAB+ | 7A | 188,928 MHz | 0,8 kW | vertikální |
Ve vyhlídkovém patře bylo od srpna 2015 do prosince 2018 umístěno televizní studio, ze kterého Česká televize vysílala přímým přenosem politický diskusní pořad Otázky Václava Moravce.
Galerie
Interiér vysílače |
||
YouTube
Žižkovská věž oslavila 20. výročí |
Televizní noviny 24.10.1985 vysílač Žižkov |
Souřadnice
Poznámky
- ↑ T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.
- ↑ Baltimorské divadlo Morris A. Mechanic Theatre nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.
Reference
- ↑ JANČAR, Rostislav. Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit. iDnes.cz [online]. 2012-2-17 [cit. 2012-2-17]. Dostupné online.
- ↑ 2,0 2,1 Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově - fandovské stránky
- ↑ 3,0 3,1 3,2 VÁŇA, Radek. Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač. Dumazahrada.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.
- ↑ MĚŘIČKA, Aleš. Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha. Hospodářské noviny [online]. 2012-10-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.
- ↑ 5,0 5,1 MALINDA, Jan. Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha.... iDnes.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
- ↑ 7,0 7,1 7,2 ŠVARC, Petr. Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy. iDnes.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ 20. Metro, 29. květen 2020, čís. 102, s. 7.
- ↑ Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře. Archiweb.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ (rsr). Horolezci instalují na žižkovskou věž miminka, vrací je tam po dvou letech. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.
- ↑ Žižkovský vysílač jsem původně navrhovat nechtěl, rozumné výškové stavby do Prahy ale patří, říká architekt Václav Aulický. Radio Wave [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. ( )
- ↑ České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže. [[1]] [online]. 2006-05-22 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
- ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu, Český rozhlas, 20. 12. 2012
- ↑ Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa. ČT24 [online]. 2009-11-20. Dostupné online.
- ↑ Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. 2009-11-20 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.
- ↑ Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR. dtv.ctu.cz [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. ( )
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ GSMweb.cz. www.gsmweb.cz [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Internetové stránky Tower Park Praha
- Sférické panorama Prahy z Žižkovského vysílače na Virtuální Praha stověžatá
- Sférické panorama Praha z Žižkovského vysílače na 360 cities
- Rozhovor s Václavem Aulickým, autorem věže, vyšel v časopise Živel
- Reportáž Českého rozhlasu
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |