Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Pärnu (řeka)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Galerie) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Povodí Pärnu]] ''([[Estonsko]] 99,85%, [[Lotyšsko]] 0,15%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Parnu]</ref> | |povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Povodí Pärnu]] ''([[Estonsko]] 99,85%, [[Lotyšsko]] 0,15%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Parnu]</ref> | ||
|hčp= | |hčp= | ||
- | }} | + | }}'''Pärnu''' (česky: ''Pernava'', {{vjazyce|et}} plným názvem {{cizojazyčně|et|'''Pärnu jõgi'''}}, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece [[Võhandu]] druhá nejdelší [[Estonsko|estonská]] [[řeka]]. Protéká kraji [[Pärnumaa]] a [[Järvamaa]]. Do jejího [[povodí]] patří přibližně 16 % estonského území. |
- | + | Je dlouhá 144 km. [[Povodí]] má rozlohu 6920 [[Kilometr čtvereční|km²]]. | |
== Průběh toku == | == Průběh toku == | ||
Řádka 29: | Řádka 29: | ||
== Vodní režim == | == Vodní režim == | ||
Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá [[podzemní voda|podzemní]] a na dolním [[déšť|dešťový]]. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody ve vzdálenosti 26 km od [[ústí]] činí 48,2 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině [[prosinec|prosince]] a rozmrzá na konci [[březen|března]]. | Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá [[podzemní voda|podzemní]] a na dolním [[déšť|dešťový]]. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody ve vzdálenosti 26 km od [[ústí]] činí 48,2 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině [[prosinec|prosince]] a rozmrzá na konci [[březen|března]]. | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Řádka 44: | Řádka 37: | ||
Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem ''Embeke'' („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali. | Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem ''Embeke'' („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali. | ||
+ | |||
+ | == Galerie == | ||
+ | <gallery heights="190" widths="190"> | ||
+ | Soubor:Pärnu kesklinn - Aerial photo of Pärnu in Estonia.jpg| | ||
+ | Soubor:Pärnu jõgi Toris.jpg| | ||
+ | Soubor:Laupa mõisa peahoone jõega.jpg| | ||
+ | Soubor:Pärnu jõgi Sindis.jpg| | ||
+ | </gallery> | ||
+ | |||
+ | == Využití == | ||
+ | Poblíž ústí je možná [[vodní doprava]]. Na řece bylo vybudováno 11 [[přehrada|přehrad]] a [[malá vodní elektrárna|malé vodní elektrárny]]. Poblíž vesnice [[Purdi]] na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do [[Jägala (řeka)|Jägaly]] pro posílení [[Tallinn]]ského vodovodu.<ref>http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132</ref> | ||
+ | |||
+ | U městečka [[Tori]] na dolním toku řeky se nachází významný [[odkryv]] [[devon (geologie)|devonských]] [[pískovec|pískovců]], zvaný ''Tori põrgu'' („Torské peklo“). | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
Řádka 49: | Řádka 55: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | {{ | + | |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Pärnu+River}}{{Commonscat|Pärnu River}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Řeky v Estonsku]] | [[Kategorie:Řeky v Estonsku]] | ||
[[Kategorie:Pärnumaa]] | [[Kategorie:Pärnumaa]] |
Aktuální verze z 13. 5. 2021, 13:16
Pärnu (česky: Pernava, estonsky plným názvem Pärnu jõgi, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece Võhandu druhá nejdelší estonská řeka. Protéká kraji Pärnumaa a Järvamaa. Do jejího povodí patří přibližně 16 % estonského území.
Je dlouhá 144 km. Povodí má rozlohu 6920 km².
Obsah |
Průběh toku
Řeka pramení v Pandiverské vysočině poblíž městečka Roosna-Alliku a teče na jihozápad nejprve Středoestonskou rovinou a pak Pernovskou nížinou k Pernovskému zálivu, do něhož se vlévá na území města Pärnu, obklopena z obou stran přes 2 km dlouhými umělými hrázemi.
Přítoky
Hlavními přítoky Pernavy jsou (v pořadí od pramene k ústí) zprava Reopalu, Lintsi, Mädara, Käru, Vändra a Sauga, zleva Vodja, Esna, Prandi, Aruküla, Navesti, Kurina a Reiu.
Vodní režim
Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá podzemní a na dolním dešťový. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 26 km od ústí činí 48,2 m³/s. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině prosince a rozmrzá na konci března.
Historie
Řeka byla od pravěku význačnou dopravní tepnou, kolem níž od nejstarších dob vznikala lidská sídla. Nálezy kamenných seker a klínů a rozličných kostěných předmětů na mnoha místech podél řeky a v říčním korytě svědčí o lidské přítomnosti již v době kamenné.
Ve vesnici Pulli poblíž Sindi byly pod dvou- až třímetrovými nánosy naplavenin vykopány pozůstatky nejstaršího známého sídla na estonském území, lovecko-rybářská vesnice Kundské kultury,[1] datovaná do poloviny 9. tisíciletí před naším letopočtem.[2] Nálezy obsahují pazourkové a kostěné hroty šípů, nože, pěstní klíny a další užitkové předměty, ale také losí, bobří, medvědí, ptačí a rybí kosti, svědčící o lovecké aktivitě obyvatel.[1]
Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem Embeke („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.
Galerie
Využití
Poblíž ústí je možná vodní doprava. Na řece bylo vybudováno 11 přehrad a malé vodní elektrárny. Poblíž vesnice Purdi na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do Jägaly pro posílení Tallinnského vodovodu.[3]
U městečka Tori na dolním toku řeky se nachází významný odkryv devonských pískovců, zvaný Tori põrgu („Torské peklo“).
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 LÕUGAS, Vello; SELIRAND, Jüri. Arheoloogiga Eestimaa teedel. Tallinn : Valgus, 1989. ISBN 5-440-00014-3. S. 276-278.
- ↑ http://www.gi.ee/~veski/10916.pdf
- ↑ http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |