Třetí bitva o Charkov
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(+ Erich von Manstein) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Upravit}} | {{Upravit}} | ||
| - | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-189-13, Russland, Charkow, Waffen-SS mit Panzer IV.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1995-041-23A, Ostfront, Adolf Hitler, Erich v. Manstein.jpg|thumb|240px|Erich von Manstein strávil dva nekonečné dny přesvědčováním Vůdce o správnosti svého plánu velké ofenzívy]] |
| + | [[Soubor:Bundesarchiv Bild 101III-Zschaeckel-189-13, Russland, Charkow, Waffen-SS mit Panzer IV.jpg|thumb|240px|Německý tank [[Panzerkampfwagen IV|Panzer IV]] v ulicích Charkova]] | ||
'''Třetí bitva o Charkov''' byla jedna z bitev [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Po ruském [[Bitva u Stalingradu|vítězství u Stalingradu]] v [[únor]]u [[1943]] byla německá armáda na jižním úseku fronty a v celém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] otřesena a donucena ustoupit. Jednotky německých armád byly v oblasti [[Don]]u a [[Kalač_na_Donu|Kalače]] vystaveny silným útokům [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Hrozilo závažné nebezpečí, že síly v sektoru [[step]]í na západ od Stalingradu budou vzaty do ohromných kleští a bude vytvořen "superstalingrad". | '''Třetí bitva o Charkov''' byla jedna z bitev [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Po ruském [[Bitva u Stalingradu|vítězství u Stalingradu]] v [[únor]]u [[1943]] byla německá armáda na jižním úseku fronty a v celém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] otřesena a donucena ustoupit. Jednotky německých armád byly v oblasti [[Don]]u a [[Kalač_na_Donu|Kalače]] vystaveny silným útokům [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Hrozilo závažné nebezpečí, že síly v sektoru [[step]]í na západ od Stalingradu budou vzaty do ohromných kleští a bude vytvořen "superstalingrad". | ||
Aktuální verze z 10. 9. 2025, 09:55
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Třetí bitva o Charkov byla jedna z bitev druhé světové války. Po ruském vítězství u Stalingradu v únoru 1943 byla německá armáda na jižním úseku fronty a v celém Sovětském svazu otřesena a donucena ustoupit. Jednotky německých armád byly v oblasti Donu a Kalače vystaveny silným útokům Rudé armády. Hrozilo závažné nebezpečí, že síly v sektoru stepí na západ od Stalingradu budou vzaty do ohromných kleští a bude vytvořen "superstalingrad".
Obsah |
Mansteinova ofenzíva
Vrchním velitelem německých armád v prostoru jižní fronty byl polní maršál Erich von Manstein. Je považován za jednoho z nejbrilantnějších německých vojevůdců v průběhu druhé světové války. Po porážce u Stalingradu řídil ústupové boje německých armád a rozhodl vyklidit město Charkov. Sovětské velení doufalo, že má nad nepřítelem velkou převahu a zahájilo ofenzívu s cílem zničit německé jednotky v celé šíři jižní fronty.
Průběh
Sovětské jednotky zahájily útok směrem přes Charkov s cílem definitivně porazit armády skupiny armád Jih. Manstein, který takticky ustoupil z Charkova, doufal, že sovětské velení bude postupovat a nechá nekryté zadní linie. Tento předpoklad plně vyšel a Sověti povzbuzeni úspěchy začali německé armády pronásledovat bez jištění týlu. Tohoto Manstein využil a podnikl drtivý protiútok, který nejen zastavil sovětský postup, ale dobyl zpět město Charkov. Proto se také tato operace nazývá jako Třetí bitva o Charkov.
Výsledek
Z taktického hlediska dosáhl Manstein stabilizace jižního úseku fronty až do léta 1943, kdy byly německé armády znovu poraženy v bitvě u Kurska. Mansteinova ofenzíva byla skvělým příkladem toho, jak lze úspěšně vést protiútok proti roztaženým silám protivníka. Stejně jako Němci doplatili v roce 1941 na překročení vlastních možností zejména v logistice při Operaci Tajfun, tak i SSSR se nechal vtáhnout hluboko na území východní Ukrajiny, aniž by byl schopen úměrně tomu zajistit zabezpečení vlastních armád.
Jednotky účastnící se jarní ofenzívy na straně Německa
Skupina armád Jih - Erich von Manstein
- 6. armáda - Karl Hollidt, tato armáda přímo do Mansteinova protiútoku nezasáhla.
- Kempfova armádní skupina - Werner Kempf
- Rausův armádní sbor - Erhard Raus
- Divize tankových granátníků Grossdeutschland - Walter Hörnlein
- 1. tanková armáda - Eberhard von Mackensen
- III. tankový sbor - Hermann Breith
- XXX. armádní sbor - Maximilian Fretter-Pico
- XL. tankový sbor -
- 4. tanková armáda - Hermann Hoth
- XLVIII. tankový sbor - Otto von Knobelsdorff
- LVII. tankový sbor - Friedrich Kirchner
- Tankový sbor SS - Paul Hausser
- 4. letecká armáda - Wolfram von Richthofen
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |