Guyana

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 7. 2015, 22:49

Geografie
Guyana

Co-operative Republic of Guyana

Guyanská vlajka
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Guyanská hymna – Dear Land of Guyana, of Rivers and Plains



Hlavní město:	Georgetown
Rozloha:	214 970 (83. na světě) z toho 8 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Mount Roraima (2835 m n.m.)
Časové pásmo:	-4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	765 283 (160. na světě)
Hustota zalidnění:	4 (220. na světě)
HDI:	0,725 (střední)
Jazyk:	angličtina, indiánské dialekty, kreolština, hindština, urdština
Náboženství:	křesťané 50 %, hinduisté 35 %, muslimové 10 %, jiní 5 %
Státní útvar
Státní zřízení:	republika
Měna:	guyanský dolar (GYD)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	GUY
Telefonní předvolba:	+592
Národní TLD:	.gy

Guyana ([gaɪ'a.na], Co-operative Republic of Guyana) je stát v Jižní Americe. Jeho sousední státy jsou Brazílie, Surinam a Venezuela. Je jediným státem Commonwealthu na jihoamerické pevnině. Leží při pobřeží Atlantského oceánu. Leží severně od rovníku. Je třetím nejmenším státem Jižní Ameriky, rozloha odpovídá přibližně Velké Británii.

Geografie

Povrch země tvoří na západě a jihu Guyanská vysočina, která vystupuje nejvýše na západ v pohoří Pakaraima Mountains. Na západě se objevují zbytky křídového pískovcového příkrovu jako ploché tabulové hory, reliéf je zde charakterizován silně rozčleněnými a oddělenými hřbety. Podél Atlantského pobřeží a v údolí řeky Essequibo se rozládá bahnitá nížina. Nejdůležitější řekou je Essequibo a hraniční Courantyne. Blízko hranice s Venezuelou je vodopád King George VI., který měří 488 metrů. Nejvyšší horou Guyany je Roraima měřící 2772 metrů nad mořem. Je jedinou turisticky přístupnou stolovou horou v Guyanské vysočině. Podnebí země je tropické vlhké a teplé. V hlavním městě Georgetownu je průměrná teplota v lednu 26 °C, v říjnu 27,5 °C a průměrný roční úhrn srážek je 2250 mm.

Historie

Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Awaraků a Karibů. Koncem 15. století přistáli Španělé na guyanském pobřeží, avšak k jeho kolonizování došlo až o sto let později Brity. Další oblasti osídlovali Nizozemci. Mezi nimi, Francouzi a Brity se na přelomu 18. a 19. století rozpoutal mocenský zápas. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích.

Během Napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí Britského impéria. V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a v roce 1966 úplnou nezávislost. Prezidentem se v roce 1970 stal Forbes Burnham. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země opět dala cestou tržního hospodářství a demokracie.

Politika

Mezinárodní spory

Země má pohraniční spory s Venezuelou, Surinamem a o námořní hranici mezi Trinidadem a Tobagem.

Hospodářství

Guyana je zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Těží se bauxit, zlato a diamanty. Více než 80 % plochy země zaujímají lesy. Pěstují se cukrová třtina, rýže, maniok, banány a kokosové palmy. Chová se skot, ovce a drůbež. Důležitý je také rybolov a lov krevet.

Bolestným problémem jsou však málo kvalifikované pracovní síly^[1] a nedostatečná infrastruktura. Guyaská vláda jen obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat a zároveň nutností investovat mnoho peníze do rozvoje komunikací a rozvodných sítí.

Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů. Globálně nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku 1999 guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla. To vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.

Cukrovarnický průmysl zaujímá 28% exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. Ostatní sektory průmyslu jsou většinou řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou korejsko-malajská Barama Company.

Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního kaučuku ze stromu Manilkara bidentata. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění kriketových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů. Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.

Reference

↑ Guyana, CR (2010)

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Guyana

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Guyana, CR (2010)

[1]

@@ Řádka 51: / Řádka 51: @@
 Území Guyany bylo původně osídleno kmeny [[Awarak]]ů a [[Karib]]ů. Koncem 15. století přistáli [[Španělé]] na guyanském pobřeží, avšak k jeho kolonizování došlo až o sto let později [[Britové|Brity]]. Další oblasti osídlovali [[Nizozemí|Nizozemci]]. Mezi nimi, [[Francouzi]] a Brity se na přelomu 18. a 19. století rozpoutal mocenský zápas. Evropští usedlíci  do země přivezli velké množství otroků z [[Afrika|Afriky]] pro práci na plantážích.
-Během [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí [[Britské impérium|Britského impéria]]. V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku [[1923]] se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce [[1953]] získala Guyana vnitřní autonomii a v roce [[1966]] úplnou nezávislost. Prezidentem se v roce [[1970]] stal ''Forbes Burnham''. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu [[socialismus|socialismu]]. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce [[1985]] se země opět dala cestou tržního hospodářství a [[demokracie]].
+Během Napoleonských válek bylo území okupováno Brity a nakonec se stalo součástí [[Britské impérium|Britského impéria]]. V roce 1899 byly urovnány spory o hranice se sousední Venezuelou a roku [[1923]] se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce [[1953]] získala Guyana vnitřní autonomii a v roce [[1966]] úplnou nezávislost. Prezidentem se v roce [[1970]] stal ''Forbes Burnham''. Od tohoto roku nastoupila Guyana cestu [[socialismus|socialismu]]. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce [[1985]] se země opět dala cestou tržního hospodářství a [[demokracie]].
 == Politika ==
@@ Řádka 58: / Řádka 58: @@
 == Hospodářství ==
-Guyana je zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Těží se [[bauxit]], [[zlato]] a [[diamanty]]. Více než 80 % plochy země zaujímají [[lesy]]. Pěstují se [[cukrová třtina]], [[rýže]], [[maniok]], [[banány]] a [[Kokosový ořech|kokosov]]é [[palmy]]. Chová se [[skot]], [[ovce]] a [[drůbež]]. Důležitý je [[rybolov]].
+Guyana je zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Těží se [[bauxit]], [[zlato]] a [[diamanty]]. Více než 80 % plochy země zaujímají [[lesy]]. Pěstují se [[cukrová třtina]], [[rýže]], [[maniok]], [[banány]] a [[Kokosový ořech|kokosov]]é [[palmy]]. Chová se [[skot]], [[ovce]] a [[drůbež]]. Důležitý je také [[rybolov]] a lov krevet.
-== Externí odkazy ==
+Bolestným problémem jsou však málo kvalifikované pracovní síly<ref>[http://www.enterprisesurveys.org/Data/ExploreEconomies/2010/guyana?topic=workforce Guyana, CR (2010)]</ref> a nedostatečná infrastruktura. Guyaská vláda jen obtížně balancuje mezi nutností se dále nezadlužovat a zároveň nutností investovat mnoho peníze do rozvoje komunikací a rozvodných sítí.
-{{Článek z Wikipedie}}
+Prezident Bharrat Jagdeo po svém zvolení vedl sérii rozhovorů se Světovou bankou a podařilo se mu dohodnout odpuštění dluhu v celkové výši 800 000 000 dolarů. Globálně nízké ceny bauxitu a cukru během ekonomické krize se sebou přinesly pesimistické vyhlídky. Nicméně od roku [[1999]] guyanská ekonomika zaznamenává pomalý růst a ani ekonomická krize se sebou nepřinesla záporná růstová čísla. To vše díky extenzivnímu rozšiřování zemědělství, zvyšující se míře těžby minerálů, nízké inflaci a stálé vládní podpoře zahraničních investorů.
+Cukrovarnický průmysl zaujímá 28% exportních zisků. Téměř monopolní postavení ve výrobě cukru má společnost Guysuco, která je také největším národním zaměstnavatelem. Ostatní sektory průmyslu jsou většinou řízeny zahraničními společnostmi, například hegemony v těžbě minerálů jsou americká společnost Reynolds Metals a britsko-australská Rio Tinto Group. V těžbě dřeva je nejvíce výraznou firmou  korejsko-malajská Barama Company.
+Dnes už méně významným ale přesto důležitým odvětvím je sklízení přírodního [[kaučuk]]u ze stromu ''Manilkara bidentata''. Přírodní kaučuk z tohoto stromu nazývaný „balata“ se používá na vyrábění [[kriket]]ových míčků, k produkci dočasných zubních výplní a indiáni z kmene Macushi jej používají k výrobě dekoračních předmětů.
+Největší plantáže se nacházejí v podhůří Kanuku Mountains na jihu země.
+== Reference ==
+<references/>
+{{Commonscat|Guyana}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Guyana]]
 [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]]
 [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]